2. 9. 2009 | Petr Altrichter, Olli Mustonen, Slovenská filharmonie

Petr Altrichter, vůdčí dirigentská osobnost na poli České i evropské vážné hudby se narodil v Československu v roce 1951. Vystudoval Ostravskou konzervatoř (dirigování a hru na lesní roh); poté studoval na JAMU pod Richardem Týnským, Otakarem Trhlíkem, Františkem Jílkem, Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem; v roce 1976 získal druhé místo a zvláštní cenu na dirigentské soutěži v Besançon. Od té doby začal budovat svou mezinárodní kariéru.

V roce 1977 se stal pomocným dirigentem Brněnské filharmonie a začal si s tímto tělesem budovat trvalý vztah. V roce 1987 začal pracovat s Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a o tři roky později se stal jeho šéfdirigentem.

Po svém debutu ve Velké Británii se s Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK na festivalu v Edinburghu v roce 1990, Petr Altrichter debutoval v Londýně s Anglickým komorním orchestrem v roce 1993. Poté za velkých ohlasů dirigoval v roce 1994 Královskou Liverpoolskou filharmonii. Díky velkému úspěchu byl krátce poté jmenován hlavním dirigentem tohoto prestižního tělěsa.

Olli Mustonen má na současné hudební scéně výjimečné postavení. Jako klavírista oslňuje publikum v Evropě a Americe brilantní technikou a udivující originalitou. Jako dirigent založil Helsinský festivalový orchestr a úzce spolupracuje s Tapiola Sinfonietta (v roli tzv. Artist in Association). Jakožto skladatel se řadí k hudebníkům, kteří zřetelně vyjadřují svou vizi jak tvořivou interpretací cizích děl, tak ve vlastních skladbách. Olli Mustonen se narodil v Helsinkách a studium kompozice, hry na klavír a na cembalo zahájil v pěti letech. Jeho prvním učitelem klavíru byl Ralf Gothoni. Posléze studoval hru na klavír u Eera Heinonena a skladbu u Einojuhaniho Rautavaary.

Mustonen účinkuje na recitálech ve všech významných hudebních centrech světa včetně Amsterdamu, Berlína, Londýna, New Yorku, Tokia a  Vídně. Po jednom londýnském vystoupení napsal kritik listu The Sunday Times: "Je živoucím snem klavírního umění a podařilo se mu ve výrazu proniknout za hranici, o které jiní klavíristé ani nevědí, že existuje."" Při hraní, ale i při dirigování uplatňuje Mustonen svůj náhled skladatele. Je pevně přesvědčen, že každé vystoupení musí působit stejně svěže, jako kdyby se dílo hrálo poprvé, takže diváci i interpret mají pocit, že je daný skladatel jejich současníkem. V této souvislosti je zajedno se slavným Mahlerovým výrokem, že tradice může být ve skutečnosti jen lenost, ale zároveň má nedůvěru k interpretaci, která chce být za každou cenu odlišná. Jeho houževnatý duch a touha objevovat působí, že Mustonen rád prozkoumává široké možnosti mimo hranice ustáleného repertoáru. Jako sólista vystupoval Mustonen s většinou významných světových orchestrů jako jsou Berlínská filharmonie, Chicago Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, London Philharmonic Orchestra, Los Angeles Philharmonic Orchestra, Philadelphia Orchestra, Philharmonia Orchestra a Concertgebouw Amsterdam.

Slovenská filharmonie byla založena v roce 1949. Při jejím uměleckém zrodu stáli dvě významné osobnosti mezinárodního hudebního života Václav Talich (1949 - 1952) a Ľudovít Rajter (1949 - 1976, do roku 1961 jako její umělecký šéfdirigent.

Na uměleckém profilování orchestru se podíleli další šéfdirigenti - Tibor Frešo, Ladislav Slovák, Libor Pešek, Vladimir Verbickij, Bystrík Režucha a Aldo Ceccato. V letech 1991 - 2001 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Slovenské filharmonie Ondrej Lenárd. V sezóně 2003/2004 působil jako umělecký ředitel instituce Jiří Bělohlávek. V roce 2004 se stal šéfdirigentem Vladimír Válek. Od září 2007 ho vystřídal Peter Feranec a stálým hostujícím dirigentem se stal Leoš Svárovský.

Z velkého množství hostujících dirigentů je ptřeba uvést osobnosti světových jmen jako jsou Claudio Abbado, Hermann Abendroth, Karel Ančerl, Serge Baudo, Roberto Benzi, Miltiades Caridis, Sergiu Celibidache, James Conlon, Oskar Danon, Christoph von Dohnányi, Vladimir Fedosejev, János Ferencsik, Mariss Jansons, Neeme Järvi, James Judd, Peter Keuschnig, Dmitrij Kitajenko, Ken Ichiro Kobayashi, Kiril Kondrašin, Franz Konwitschny, Zdeněk Košler (kterému na základě dlouholeté úspěšné spolupráci Slovenská filharmonie v roce 1996 udělila čestný titul šéfdirigenta in memoriam), Alain Lombard, Fabio Luisi, Jean Martinon, Kurt Masur, Sir Yehudi Menuhin, Riccardo Muti, Václav Neumann, Antonio Pedrotti, Karl Richter, Mario Rossi, Witold Rowicki, Kurt Sanderling, Sir Malcom Sargent, Peter Schreier, Václav Smetáček, Pinchas Steinberg, Otmar Suitner, Jevgenij Svetlanov, Ralf Weikert, Carlo Zecchi a mnozí další, ale i skladatelé - interpreti vlastních děl jako jsou Krzysztof Penderecki a Aram Chačaturian.