3. 9. 2009 | Jiří Bělohlávek, Aleš Jenis, Petr Jiříkovský, Pražská komorní filharmonie

Je přední osobností mezi českými dirigenty. Jeho umělecké kreace jsou založeny na detailní a důvěrné znalosti prováděné skladby, podloženy minuciézní prací s orchestrem a neobyčejným bohatstvím jeho představy o barvitosti orchestrálního zvuku. Je fanatikem detailu a dokonalosti přípravy, což mu umožňuje při provedení plně se oddat momentální hudební inspiraci. Rovnováha intelektu a emocionálního vkladu dává jeho interpretacím pečeť dokonalosti.

Jiří Bělohlávek je absolventem Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění, později studoval u Sergiu Celibidacheho.

V roce 1970 zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a stal se dirigentem-asistentem České filharmonie. V roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana.

Se Státní filharmonií Brno, jejímž dirigentem byl šest let (1972 - 1978), podnikl řadu velkých koncertních turné po Rakousku, Německu a po Spojených státech.

Důležitou etapou jeho práce bylo dvanáctileté působení u Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (šéfdirigent 1977 - 1989). Jiří Bělohlávek významně pozvedl uměleckou úroveň tohoto tělesa a získal mu pevné místo v pražské a československé kultuře. S Pražskými symfoniky opakovaně navštívil většinu evropských zemí, USA a Japonsko a natočil celou řadu gramofonových snímků.

Jiřího Bělohlávka spojuje dlouholetá spolupráce s Českou filharmonií. Od roku 1973 pravidelně hostoval s orchestrem v zahraničí a v Praze, od roku 1981 byl jeho stálým dirigentem a v letech 1990 až 1992 působil ve funkci šéfdirigenta. Jiří Bělohlávek tak navázal na interpretační tradice nejvýznamnějších českých dirigentů - šéfů České filharmonie (Václava Talicha, Karla Ančerla, Rafaela Kubelíka a Václava Neumanna).

V roce 1994 Jiří Bělohlávek stál u zrodu Pražské komorní filharmonie. Výrazně ji umělecky formoval po 12 let až do roku 2006 a dodnes je jejím čestným uměleckým ředitelem. S PKF dosáhl velkých úspěchů doma i v zahraničí a nahrál s ní řadu kompaktních disků pro přední hudební vydavatelství.

V sezoně 2008/2009 bude mladý barytonista Aleš Jenis debutovat v Novém národním divadle v Tokiu v roli Sharplesse v opeře Madama Butterfly. Tuto roli zpíval již ve Vídni, ve Státní opeře v Berlíně a v Santiago de Chile. V příští sezoně jej čekají debuty v Metropolitní opeře v New Yorku a v milánské Scale.

V poslední sezoně zpíval Aleš Jenis titulní roli v Evženu Oněginovi na festivalu v Glyndebourne (2008) pod taktovkou Vladimira Jurowského. Tuto roli s velkým úspěchem zpíval již ve Velkém divadle v Moskvě. V Palau de les Arts Valencia debutoval v roli Ferdinanda v Zásnubách v klášteře Sergeje Prokofjeva, na což navázal hrabětem Almavivou ve Figarově svatbě, kterou dirigoval Tomáš Netopil.

Úspěšná kariéra mladého barytonisty v posledních letech pokračovala významnými angažmá a debuty v zajímavých rolích (např. titulní role v Donu Giovannim v novém nastudování Oper St. Gallen). Na novoročním koncertě Státní opery v Berlíně debutoval Aleš Jenis v této koncertní síni se slavnými ruskými áriemi. Následně zpíval roli hraběte Gila v nové produkci Il Segreto di Susanna (Zuzančino tajemství) pod taktovkou Bernharda Kontarského v Opéra National de Montpellier. Aleš Jenis rovněž vystoupil na Wiener Festwochen, Holland Festivalu a v Aix-en-Provence v roli vězně hrajícího Dona Juana a Brahmína v novém nastudování Janáčkovy opery Z mrtvého domu, kterou režíroval Patrice Chérau a dirigoval Pierre Boulez.

Na klavír začal hrát ve čtyřech letech pod vedením Zdeny Janžurové. V rámci dalších studií a mistrovských kursů měl možnost studovat u vynikajících osobností jako je Emil Leichner, Ivan Klánský, Eugen Indjic, Itamar Golan nebo Menahem Pressler.

Jako sólista spolupracuje Petr Jiříkovský s řadou orchestrů (Česká filharmonie, FOK, Pražská komorní filharmonie, Talichův komorní orchestr) a dirigentů (Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, James Sedares, Jean-Claude Casadesus). Se svými recitálovými programy se představil na festivalu Pražské jaro a také v prestižním cyklu FOK "Světová klavírní tvorba" v pražském Rudolfinu. V oblasti komorní hry vyvíjí Petr Jiříkovský mnoho aktivit. Je členem klavírního Tria Martinů a spolupracuje s dalšími umělci - především houslisty (Shlomo Mintz, Pavel Šporcl).

Pražská komorní filharmonie vznikla jako všestranné a dynamické těleso, hrající se skutečným zaujetím a nasazením, a tento rys si udržela i po čtrnácti letech své existence. Do své jubilejní 15. sezony vstupuje jako jeden z nejprestižnějších českých orchestrů s velkým renomé v zahraničí. Dokladem toho je dlouhodobý úspěch u posluchačů i kritiky, pravidelná pozvání k zahraničním zájezdům a nahrávací kontrakty s předními hudebními vydavatelstvími.

Základní obsazení Pražské komorní filharmonie, vycházející z typu orchestru z období vídeňského klasicismu, je podle potřeby doplňováno a obměňováno, a to jí umožňuje zařadit do svého repertoáru k vrcholným dílům klasické a romantické epochy také významná díla 20. století a kompozice soudobých autorů. Pražská komorní filharmonie dokáže úspěšně vystupovat někdy jako malý smyčcový orchestr, a jindy hrát v obsazení všech nástrojových skupin symfonická a operní díla pozdního romantismu. Nezanedbatelný je také zájem, který členové Pražské komorní filharmonie věnují komorní hře, především v rámci vlastních komorních cyklů. Jejich dramaturgii určují do velké míry hráči sami výběrem interpretovaných děl.

Pražská komorní filharmonie vystupuje v předních světových koncertních sálech (Musikverein ve Vídni, Konzerthaus v Berlíně, Royal Albert Hall a Barbican Centre v Londýně, Théâtre des Champs-Elysées v Paříži, Suntory Hall v Tokiu, Opera v Los Angeles, La Scala v Miláně ad.) a pravidelně je zvána na prestižní festivaly, mj. na Pražské jaro, BBC Proms a Mostly Mozart v Londýně, Settimane Musicali Meranesi, La Roque d'Anthéron či na festivaly ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Bad Kissingen.

S Pražskou komorní filharmonií spolupracují významní čeští a zahraniční interpreti, mezi nimiž jsou klavíristé Ivan Moravec, Jefim Bronfman, András Schiff, Elizabeth Leonskaja a Martha Argerich, houslisté Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust a Pavel Šporcl, cellisté Mischa Maisky, Jean-Guihen Queyras a Jiří Bárta. Mezi přední dirigenty spolupracující s orchestrem patří Jiří Bělohlávek, Christopher Hogwood, Marco Zambelli, Daniele Callegari, Marco Armiliato, Libor Pešek, Paul McCreesh či Michel Swierczewski.

Orchestr je pravidelným partnerem pěvkyň Magdaleny Kožené, Evy Urbanové, Dagmar Peckové a také světových operních hvězd Bryna Terfela, Josého Cury, Ramóna Vargase, Dmitrije Hvorostovského, Jennifer Larmore či Natalie Dessay. S Lucianem Pavarottim vystoupil při jeho závěrečném turné. Nadšené ohlasy vzbudily koncerty, při nichž Pražská komorní filharmonie doprovodila slavného mexického tenoristu Rolanda Villazóna v Praze, v Paříži a na turné v Německu. Pěvcovo profilové album Viva Villazón! je také doplněno bonusovým DVD diskem se záznamem jeho recitálu právě s Pražskou komorní filharmonií. V červenci 2008 se orchestr podílel na společném vystoupení Juana Diega Flóreze a Rolanda Villazóna v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži a v říjnu toho roku doprovázel hudební hvězdy Plácida Dominga, Josého Carrerase, Angelu Gheorgiu, Andreu Bocelliho, Stinga a další umělce při Poctě Pavarottimu v jordánské Petře.