27. 8. 2008 | Augustin Dumay, English Chamber Orchestra

Augustin Dumay

Augustin Dumay patří mezi nejvýraznější houslisty své generace. Časopis The Strad Magazine ho označil za legitimního dědice belgického královského rodu představovaného jmény Ysaÿe, Dubois a Grumiaux.

Augustin Dumay se stal v deseti letech posluchačem pařížské konzervatoře, kde studoval dva roky, poté pokračoval ve studiu se soukromými učiteli, byl žákem Nathana Milsteina, pět let studoval u Arthura Grumiauxe v Bruselu. V roce 1979 si jej vybral Herbert von Karajan jako hosta zvláštního slavnostního koncertu v Paříži. Bezprostředně poté byl Dumay pozván k provedení Bartókova 2. houslového koncertu s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Colina Davise. Od té doby se datuje počátek jeho stále vzrůstající mezinárodní kariéry. Dumay koncertuje s Berlínskou filharmonií, Novou japonskou filharmonií, Orchestre de la Suisse Romande, Londýnskými symfoniky, Amsterdam Concertgebouw, Losangeleskou filharmonií, Montrealským symfonickým orchestrem, Varšavskou filharmonií a Mahlerovým komorním orchestrem a spolupracuje s renomovanými dirigenty - Sir Colin Davis, Seiji Ozawa, Charles Dutoit, Kurt Sanderling, Wolfgang Sawallisch, Christoph von Dohnanyi, Gennadij Roždestvenskij, Marc Minkowski, Emmanuel Krivine a Kurt Masur.

Jako sólista vystupuje Augustin Dumay v nejprestižnějších koncertních síních, mj. v  Palais des Beaux-Arts v Bruselu, Queen Elizabeth Hall, Wigmore Hall a Barbican v Londýně, milánské La Scale, v sále Berlínské filharmonie, ve Victoria Hall v Ženevě, v National Concert Hall Taipei, v tokijské Suntory Hall a v pařížském Théâtre des Champs-Elysées.

English Chamber Orchestra

English Chamber Orchestra zaujímá jedno z výsadních míst v londýnském hudebním životě i na mezinárodní scéně. Krátce po svém vzniku, v roce 1948, začal orchestr úzce spolupracovat s Aldeburgh Festival a účinkoval při světových premiérách oper Benjamina Brittena Sen noci svatojánské, Owen Wingrave, Curlew River a dalších jeho děl. Britten osobně orchestr několikrát dirigoval a realizoval s ním řadu nahrávek. Současný název soubor převzal v roce 1960. Těší se stálému patronátu Prince waleského, je kromě svých uměleckých aktivit neodmyslitelně spojen také s nejprestižnějšími ceremoniálními okamžiky ve společenském životě Britského království.

V počátcích své existence těleso nemělo hlavního dirigenta a spolupracovalo s dirigenty věhlasu Sira Colina Davise, Vladimira Ashkenazyho či Sira Charlese Mackerrase nebo Daniela Barenboima. V roce 1985 byl hlavním dirigentem jmenován Jeffrey Tate a v roce 2000 Ralf Gothóni; hlavním hostujícím dirigentem je v současné době Roy Goodman. Uměleckou vedoucí (teprve čtvrtou v historii orchestru) je houslistka Stephanie Gonley, známá též svými sólovými nahrávkami kompletu Bachových Braniborských koncertů a partnerskou spoluprací s Maximem Vengerovem při interpretaci Mozartova Concertone pro dvoje housle C dur, K. 190.

Nabitý každoroční koncertní program orchestru zahrnuje vedle vystupování v prestižních londýnských sálech (Wigmore Hall, Barbican, Cadogan Hall ad.) turné po celém světě, na nichž tráví více než tři měsíce ročně. Orchestr spolupracuje s renomovanými sólisty - Maxim Vengerov, Mstislav Rostropovič, Vladimir Ashkenazy, Joshua Bell, Pinchas Zukerman, Mitsuko Uchida, Alison Balsom, Lisa Batiashvili. Orchestr natočil přes 1200 děl a řada nahrávek získala prestižní mezinárodní ocenění.

English Chamber Orchestra byl také vybrán k nahrání hudby k celé řadě úspěšných filmů, včetně hudby Daria Marianelliho k filmům Pýcha a předsudek/Pride and Prejudice a Pokání/Atonement (režisérem obou filmů je Joe Wright).