Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文




Hlavní stránka Archiv Interpreti 2008 2. 9. 2008 | Alexander Vedernikov, Mikhail Ovrutsky, Symfonický orchestr Českého rozhlasu

2. 9. 2008 | Alexander Vedernikov, Mikhail Ovrutsky, Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Alexander Vedernikov

Alexander Vedernikov

Alexander Vedernikov se rychle uvedl jako operní dirigent, když v roce 1988 nastoupil do moskevského Divadla Stanislavského a Němiroviče-Dančenka. V roce 2001 byl jmenován hudebním ředitelem a šéfdirigentem Velkého divadla v Moskvě, kde nastudoval a řídil celou řadu titulů - Boris Godunov v originální Musorgského instrumentaci (2007), Čajkovského Eugen Oněgin (2006), Pucciniho Turandot (2006), Prokofjevovu Popelku (2006), Prokofjevovu Vojnu a mír (2005/2006), operu Děti Rosenthala Leonida Desjatnikova (světová premiéra 23. 3. 2005, opera vznikla na objednávku Velkého divadla), Prokofjevova Ohnivého anděla (2004), Glinkova Ruslana a Ludmilu (2003), Musorgského Chovanštinu (2002) a Cileovu Adrianu Lecouvreur (2002). Pod jeho vedením Velká opera uskutečnila série představení v Royal Opera House, Covent Garden v Londýně v červenci 2006 a turné v Německu v únoru 2007. Vedernikov hostoval v řadě italských operních domů, jakými jsou La Scala v Miláně, Teatro Reggio v Turíně, Teatro Comunale Bologna, Teatro La Fenice v Benátkách nebo Teatro dell'Opera v Římě. V dubnu 2005 debutoval v Pařížské opeře Bastille, kde řídil novou inscenaci Borise Godunova v režii Francesky Zambello.

Četné jsou i Vedernikovy umělecké závazky jako symfonického dirigenta. Se symfonickým orchestrem Moskevského rozhlasu uskutečnil řadu koncertů po celém Rusku a hostoval s ním v Rakousku, Německu, Řecku, Turecku a Velké Británii.

V roce 1995 založil Ruský filharmonický orchestr a byl jeho uměleckým ředitelem a šéfdirigentem až do roku 2004. Řídil Ruský státní symfonický orchestr a Akademický symfonický orchestr Petrohradské filharmonie. S Ruským národním orchestrem podnikl turné do Francie, Německa a USA, v lednu 2004 debutoval s tímto tělesem v newyorské Carnegie Hall a washingtonském Kennedy Centre.

Spolupracuje se Staatskapelle Dresden, symfonickými orchestry v Montrealu, Sydney, Budapešti, Tokijskou, Londýnskou, Stockholmskou a Hamburskou filharmonií, Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony Orchestra, s Orchestrem Teatro Colon, Bavorským rozhlasovým orchestrem, Maggio Musicale Fiorentino, Orchestra della Svizzera Italiana, symfonické programy uvedl také s Teatro Comunale Florence a Teatro Comunale Cagliari.

Alexander Vedernikov se narodil v Moskvě, jeho otec byl sólistou Velkého divadla a matka vyučovala hru na varhany na Moskevské konzervatoři. Na této škole studoval i Vedernikov; postgraduální studium ukončil v roce 1990.

Fotogalerie interpreta

Mikhail Ovrutsky

Mikhail Ovrutsky

Mikhail Ovrutsky se narodil roku 1980 v Moskvě. Na housle začal hrát již ve svých pěti letech pod vedením Zoyi Makhtiny ve speciální škole pro hudebně nadané děti. Ve studiích pokračoval na Julliard School v New Yorku (Dorothy DeLay), na Curtisově institutu (Yumi Scott a Victor Danchenko) a na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem (Zakhar Bron). V roce 2005 se stal asistentem profesora Brona.

V současné době je koncertním mistrem Beethovenova orchestru v Bonnu. Je držitelem několika cen z prestižních mezinárodních soutěží - 1. cenu: získal v jihoafrické soutěži Unisa v Pretorii, španělské soutěže Pabla Sarasateho v Pamloně, v soutěži Johansen International Competition ve Washingtonu a Liana Issakadze International Violin Competition v Petrohradě. Je laureátem Čajkovského soutěže v Moskvě a soutěže královny Alžběty v Bruselu.

Vystupoval s předními světovými orchestry, jakými jsou Philadelphia Orchestra, Belgian National Orchestra, London Symphony Orchestra, Vlaams Radio Orchestra, Pablo Sarasate Orchestra ve Španělsku, Petrohradská filharmonie, orchestr Mariinského divadla v Petrohradě s Valerijem Gergievem, Patra National Symphony v Řecku, Kanagawa Philharmonic Orchestra v Jokohamě.

Jako sólista a komorní hráč koncertoval na mnoha festivalech včetně Kronberg Acadamy "Chamber Music Connects the World", kde vystoupil společně s Yuri Bashmetem a Menahemem Presslerem. Nahrává pro labely Warner Classics a Naxos.

V roce 2004 mu bylo uděleno stipendium nadace Kruhu přátel Anne-Sophie Mutter. V roce 2006 obdržel Europäischen Förderpreis für junge Künstler (Evropské stipendium pro mladé umělce).

Mikhail Ovrutsky hraje na housle od Gioffereda Cappa, Turin, cca. 1700.

Fotogalerie interpreta

Česká filharmonie

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k předním a zároveň nejstarším českým orchestrálním tělesům. Jeho bohatá tradice se odvíjí od roku 1926 a je spojena s počátky vysílání Radiojournalu. Významnou kapitolu zde vepsal jak jeho zakladatel Josef Charvát, tak především skladatel a dirigent Otakar Jeremiáš. Po roce 1945 se těleso proměnilo ve velký symfonický orchestr, s nímž pracovali jako šéfdirigenti významní umělci - pozdější šéf České filharmonie Karel Ančerl a především Alois Klíma. Od roku 1947 vystupují rozhlasoví symfonikové pravidelně na Pražském jaru, od roku 1961 vyjíždějí pravidelně do ciziny. 70. léta zde byla érou významného vykladače především české hudby - dirigenta Jaroslava Krombholce, kterého vystřídal František Vajnar. Jako hosté pracovali s rozhlasovým tělesem např. Václav Talich, Václav Neumann, Libor Pešek, Charles Munch, Franz Konwitschny, Hermann Scherchen, Genadij Rožděstvenskij, Charles Mackerras aj. Své skladby zde provedli Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Arthur Honegger, Aram Chačaturjan, Ernst Křenek či Krysztof Penderecki; významné místo tu vždy měla a má také soudobá hudba.

Od roku 1985 stojí čele orchestru Vladimír Válek, který rok na to s tělesem poprvé vyjel do Japonska. SOČR pravidelně hostuje téměř v celé Evropě, vystupoval v Jižní Koreji, Číně, Taiwanu a Spojených státech. V letošní sezoně 2007/08 navštívil Vídeň, Klagenfurt a Frankfurt, v Athénách provedl Zemlinského operu Trpaslík a Schönbergovo monodrama Očekávání. V únoru 2008 absolvoval SOČR se svým šéfdirigentem Vladimírem Válkem a sólisty Janem Simonem, Benjaminem Schmidem a Carlo Jansem turné, na kterém se představil publiku v Salcburku, Innsbrucku, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem a lucemburském Marnachu.

Celou koncertní sezonu pak zakončí devátým japonským turné, a to s koncerty v Tokijské Suntory Hall, Osaka Symphony Hall a dalších prestižních pódiích.

Od roku 2005 je residenčním orchestrem MHF Český Krumlov, vedle své abonentní řady v Rudolfinu je i pravidelným hostem významných tuzemských festivalů - Pražský podzim, Moravský podzim, Janáčkův máj a Smetanova Litomyšl. Orchestr spolupracuje rovněž s řadou renomovaných sólistů (Mischa Maisky, Alexander Rudin, Wolfgang Emanuel Schmidt, Raphael Oleg, Viktor Tretjakov, Josef Suk, Pierre Amoyal, Ferruccio Furlanetto, Gabriela Beňačková, Eva Urbanová, Simon Estes, Sharon Kam, Wolfgang Schulz, Hansjoerg Shellenberger, Mikhail Rudy, Ian Fountain, James Tocco, Ivan Moravec, Marián Lapšanský, Eugen Indjic, Jan Simon, Stanislav Bunin, Ivan Klánský).

Symfonický orchestr Českého rozhlasu nahrává pravidelně pro rozhlas a na CD pro česká i zahraniční vydavatelství: Supraphon, Pony Canyon, Radioservis, Clarton, Praga a další. Pro Supraphon natočil v roce 2004 komplet Dvořákových symfonií, 2005 komplet symfonií P. I. Čajkovského, 2006 - ve světové premiéře nahraný komplet klavírních koncertů V. J. Tomáška s Janem Simonem. V roce 2007 vyšel u Supraphonu rozsáhlý projekt Smetanova orchestrálního díla a nejnovějším výsledkem nahrávací činnosti je komplet symfonií Bohuslava Martinů, který vychází v koprodukci firem Supraphon a Českého rozhlasu. V roce 1996 získal SOČR Cannes Classical Award 95 na MIDEM ve Francii za nahrávku Schulhoffových klavírních koncertů se sólistou Janem Simonem. Prostřednictvím mezinárodní hudební výměny v rámci EBU (European Broadcasting Union) se dostávají nahrávky Symfonického orchestru Českého rozhlasu ke statisícům posluchačů v celé Evropě i v zámoří.

Fotogalerie interpreta