Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci
Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文
Hlavní stránka › Archiv › Interpreti 2010 › 25. 8. 2010 | Enrique Mazzola, Kateřina Kněžíková, Camerata Salzburg
Enrique Mazzola se již na mezinárodní scéně etabloval jako jeden z nejinovativnějších a nejdynamičtějších dirigentů své generace. Kromě toho, že dirigoval celou řadu oper, je Mazzola specialistou na interpretaci současné hudby a rovněž se specializuje na klasické a raně romantické období. Narodil se ve Španělsku v hudební rodině, začal se již v útlém věku učit hře na housle a klavír a později vystudoval dirigování na Konzervatoři Giuseppe Verdiho v Miláně.
Jakožto operní i koncertní dirigent pravidelně spolupracuje s takovými orchestry, jakými jsou Orchestre National de France, Tokyo Philharmonic, Orchestre de Paris, Ruský národní orchestr, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Orchestra Nazionale della RAI, NDR Radiophilharmonie, Orchestre Philarmonique du Monte Carlo, Weimar Staatstheater, Vlaamse Opera či Swiss Radio Orchestra.
Od roku 1997 dirigoval na předních evropských festivalech - včetně oceňované nové produkce Falstaffa na Aix-en-Provence Festival – na Mnichovském operním festivalu, Festival de Radio France, Rossini Opera Festival, Benátském Biennale, Wexfordském operním festivalu, na Wiesbaden Maifestspiele, na Festival de Granada a Buxtonském festivalu. Mezi lety 1999 a 2003 působil jako umělecký a hudební ředitel festivalu Cantiere Internazionale d’Arte v Montepulcianu, kde dirigoval mnohé symfonické koncerty a nové operní produkce s RNCM Symphony Orchestra.
Je skvělým interpretem současné hudby, a tak dirigoval roku 2001 v La Scale světovou premiéru opery Il processo od Colly, v Bavorské státní opeře Medusu od Arnalda De Feliceho, na Rossiniho operním festivalu roku 1998 Isabellu od Azia Corghiho a také mnohé další premiéry ve spolupráci s předními evropskými orchestry.
K vrcholným událostem v jeho operním působení patří Falstaff v pařížském Champs-Elyseés theatre, Lazebník sevillský v La Scale a Bavorské státní opeře, Una cosa rara, Hyperion a Le Comte Ory ve štutgartském Sátním divadle; La Favoritav Opéra de Montpellier, Il re pastore v La Monnaie, La finta giardiniera v Maggio Musicale a Lucia di Lammermoor v Monte Carlu.
Jeho plány pro tuto sezónu a dále do budoucnosti zahrnují kritikou opěvovaného Lazebníka sevillského pro Deutsche Oper Berlin, L'Italiana in Algeri pro Maggio Musicale a L'elisir d'amore pro Glyndebournský festival. Velmi úspěšná koncertní vystoupení v poslední době zahrnují spolupráci s Ruským národním orchestrem a orchestrem v Bolshoi Theatre, Orquesta Ciudad de Granada, Verdiho Requiem v barcelonském Liceu, dále koncerty s Frankem-Peterem Zimmermannem a NDR Hannover. Mazzola zavítá jako hostující dirigent s Orchestre National d’Ile de France do koncertní síně Salle Pleyel, bude dirigovat Orchestra of the Age of Enlightenment, Osloskou filharmonii a Novou japonskou filharmonii. Jeho plány do budoucnosti zahrnují produkce s operou v Nice, s Francouzským národním orchestrem v Theatre des Champs-Elysées, další projekty v Deutsche Oper Berlin a v Montpellier, jakož i návrat do La Scaly.
soprán
Narodila se v r. 1982 v Bohumíně. V roce 2007 absolvovala na Pražské konzervatoři u prof. Jiřiny Přívratské, u které v současné době pokračuje ve studiu klasického zpěvu na hudební fakultě Akademie múzických umění.
Je vítězkou celostátní soutěže ZUŠ v sólovém i komorním zpěvu, Mozartovské soutěže v Praze a Soutěžní přehlídky konzervatoří ČR v Pardubicích. V r. 2005 získala 1.místo na Mezinárodní pěvecké soutěži A.Dvořáka v Karlových Varech a současně cenu Národního divadla v Praze a Moravskoslezského divadla v Ostravě. V roce 2006 se zúčastnila letního Mezinárodního festivalu v německém Rheinsbergu. Pro tento festival nastudovala roli Ermione z opery Antigona od Josefa Myslivečka v koprodukci s Národním divadlem v Praze. Za tuto roli byla oceněna odbornou porotou a nadací manželů Doppelfeldových s možností koncertování v Berlíně.
Svou profesionální pěveckou činnost zahájila v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde hostovala v roli Melie z opery Apollon a Hyacinth W.A.Mozarta. Dále nastudovala pro tuto scénu roli Markétky z opery Faust a Markétka Ch.Gounoda. Hostuje také v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě (role Nannetta z opery Falstaff G. Verdiho a Esmeralda z Prodané nevěsty B. Smetany) a v Národním divadle v Brně (Esmeralda z Prodané nevěsty, Pamina z Kouzelné flétny a Terinka z Jakobína).
Jako host Národního divadla v Praze nastudovala roli Zerliny (Don Giovanni), Barbariny (Figarova svatba), Barče (Hubička). Za tuto roli byla v roce 2007 zařazena do širší nominace na cenu Thálie. V současné době je stálou členkou souboru opery Národního divadla Praha, kde v rámci svého stálého angažmá účinkuje v roli Susanny (Figarova svatba), Serpetty (La finta giardiniera), Servilie (La clemenza di Tito), Papageny (Kouzelná flétna), Nannetty (Falstaff), Esmeraldy (Prodaná nevěsta), Prvního žence (Libuše). V této sezóně se ještě v Národním divadle představí jako Almirena z opery Rinaldo od G. F. Händela a První žínka z opery Rusalka od Antonína Dvořáka. V roce 2008 byla opět zařazena do širní nominace na cenu Thálie za roli Nannetty.
Na mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl 2007 se představila ve scénickém provedení kantáty Kytice B. Martinů ve spolupráci s Filharmonií B. Martinů Zlín.
V rámci své koncertní a divadelní činnosti Kateřina Kněžíková spolupracovala s předními našimi i zahraničními dirigenty (Serge Baudo, Oliver Dohnányi, Manfred Honeck, Petr Vronský, Asher Fisch, Ralf Reuter, Heribert Beissel, Tomáš Netopil, Jakub Hrůša, Václav Luks atd).
“Hledání dokonalosti”
Udeřit na tu správnou strunu si klade za svůj cíl každý přednášející. Nicméně pro hudebníka má ona správná struna význam existenciální. Umění, výzvy, pravá podstata se nacházejí v interpretaci „viditelného“, t.j. v obsahu partitury. Zde začíná realita hudby. Právě tento základní princip vštípil souboru, založeném roku 1952 Bernhardem Paumgartnerem, legendární houslista Sándor Végh a tento samý princip utvářel stylovou identitu Cameraty od roku 1978 až do Véghovy smrti roku 1997. V souboru jej lze vystopovat i v současnosti.
Za více než 50 let svého působení dozrála Camerata v komorní orchestr prodchnutý tradicí. Přesto však je složen z mladých, motivací naplněných hudebníků, kteří podle slov deníku Swiss Neue Zürcher Zeitung “hrají s odevzdaností a radostí z muzicírování, jež je přímo nakažlivá…”. Těleso Camerata Salzburg je výjimečné – hudebně, společensky i po organizační stránce. Je odrazem mezinárodní scény, na které se neustále pohybuje. Každá z jejích 24 národností odráží po svém svou vlastní kulturu, nicméně všechny spojuje jazyk hudby. Tento fakt dokládá jejich nemalý úspěch: téměř všechny z více než 80-ti každoročně odehraných koncertů je hrazeno ze soukromých zdrojů – což je v Evropě unikátní. Přesně dle svého motta „Hledání dokonalosti“, nabízí orchestr koncerty nejvyšší kvality, buď ve spolupráci se skvělými dirigenty a sólisty, či se svým Prvním koncertním mistrem Natalií Chee. Tyto koncerty charakterizuje “zvuk Cameraty”, jenž je výsledkem zvláštního hudebního ducha, v jehož rámci si každý v souboru zachovává svou individualitu.
Nikoho proto nepřekvapí, že celá řada známých umělců z celého světa s potěšením přijímá pozvání zahrát si se souborem. V sezóně 2005/06 byli mezi hosty Veronika Hagen, Elisabeth Leonskaja, Olli Mustonen, Yuri Bashmet, Emmanuel Pahud a Anne-Sophie Mutter. Vystoupení je zavedla do Německa, Itálie, Belgie, USA a Švýcarska.
Pravidelná pozvání na Schubertiádu, na festival Carinthian Summer a na salzburský Mozartův týden zakončuje festival pořádaný samotnou Cameratou, nazvaný “Begegnung” (Setkání), jenž se koná v jejich domovském městě a v roce 2005 se věnoval hudbě Johanna Sebastiana Bacha. Soubor se v roce 2005 zúčastnil koncertního cyklu o třech částech na Salzburském letním festivalu, uspořádal koncert v New Yorku, jakož i řadu koncertů v Salzburgu a ve Vídeňském Konzerthausu. Sezónu 2004/2005 strávil soubor na turné po Velké Británii, Andoře, Maďarsku a Německu se Sirem Rogerem Norringtonem, jenž od roku 1997 působí ve funkci Chief dirigenta, a Leonidasem Kavakosem, jejich předním hostujícím umělcem od sezóny 2001/02.
© 2012 Dvořákova Praha |
Mapa webu |
Ochrana osobních údajů |
Právní předpisy |
Klub mladých |
Cena Antonína Dvořáka |
170 let Antonína Dvořáka