26. 8. 2010 | John Eliot Gardiner, Lars ...

John Eliot Gardiner je jedním z nejvšestrannějších dirigentů současnosti. Uznáván jakožto zásadní kapacita v oživování staré hudby, Gardiner je zakladatelem a uměleckým ředitelem souborů Monteverdi Choir, English Baroque Soloists a tělesa Orchestre Révolutionnaire et Romantique. Kromě projektů spjatých s vlastními soubory John Eliot Gardiner pravidelně hostuje jako dirigent u předních evropských symfonických orchestrů, včetně Vídeňské symfonie, Berlínské symfonie či London Symphony Orchestra.

Rozsah Gardinerova reperoáru ilustruje více než 250 nahrávek pro přední evropské nahrávací společnosti (především Deutsche Grammophon a Philips Classics), za mnohé z nichž získal mezinárodní ocenění. Gardiner byl oceněn více cenami za nahrávky roku než jakýkoliv jiný umělec. Jeho nahrávky zahrnují šest Haydnových mší z pozdního období a rovněž CD Santiago a Capella, vydané firmou Emarcy u příležitosti Gardinerova turné Santiago Pilgrimage v roce 2004. Posledním vydaným CD jsou Bachovy Kantáty z turné Bach Pilgrimage v roce 2000, jež vyšlo u jeho vlastní firmy Soli Deo Gloria. Prvnímu vydání byla roku 2005 udělena cena za náhrávku roku.

John Eliot Gardiner právě dokončil brahmsovský cyklus s Monteverdi Choir a Orchestre Révolutionnaire et Romantique, se kterými zavítal do Londýna, Paříže, Amsterdamu, Cologne, Frankfurtu, Madridu a Bruselu. Společně se v červnu 2009 vrátí do Paříže, kde po úspěchu opery 'L'Etoile' při otevření nového divadla Opera Comique (prosinec 2007) vznikne nová produkce Carmen.

Lars Vogt se rychle prosadil jakožto jeden z předních klavíristů své generace. Narodil se roku 1970 v německém Dürenu a poprvé na sebe upozornil, když roku 1990 získal druhou cenu v mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu. Od té doby pořádá koncerty a recitály v Evropě, Asii a Severní Americe.

U firmy EMI vydal 15 CD se svými nahrávkami. Je na nich mimo jiné Hindemithova Komorní hudba č. 2 s Berlínskými filharmoniky a Claudiem Abbado a také Schumann, Grieg a první dva Beethovenovy koncerty ve spolupráci se City of Birmingham Symphony Orchestra a Sirem Simonem Rattlem, jenž Vogta popsal jako "jednoho z nejúžasnějších hudebníků všech věkových skupin, se kterým jsem měl to štěstí spolupracovat". Vogt u EMI také vydal několik sólových nahrávek a nahrávek komorní hudby. Na jaře 2008 vydal sólové nahrávky Schubertových děl u firmy Avi a Mozartových koncertů ve spolupráci se Salzburg Mozarteum Orchestra a Ivorem Boltonem u firmy Oehms.

Pro sezónu 2003/2004 byl Lars Vogt jmenován vůbec prvním interním sólovým pianistou ("Pianist in Residence") Berlínské filharmonie, pro plánované čtyři programy komorní hudby se členy orchestru a pro přednesení Beethovenovy symfonie č. 1 Beethoven 1 pod taktovkou Sira Simona Rattlea v Salzburgu a Berlíně. Další přední orchestry, se kterými v posledních třech sezónách spolupracoval, zahrnují New York Philharmonic, Chicago Symphony, Boston Symphony, NHK Symphony, London Symphony, Royal Concertgebouw, Orchestre de Paris, Chamber Orchestra of Europe, Vídeňskou filharmonii, Bayerische Staatsorchester, Dresden Staatskapelle a orchestr Santa Cecilia v Římě.

V sezóně 2008/9 přednesl Lars Vogt Brahmse na festivalu BBC Proms a Mozarta na Salzburgském festivalu. Hrál dvakrát v Německu s Berlínskou filharmonií a uspořádal turné s Českou filharmonií. Jeho další koncertní vystoupení se konaly s Vídeňským symfonickým orchestrem, Mnichovskou filharmonií, Londýnským symfonickým orchestrem, s orchestrem Philharmonia, Curišským Tonhalle, pro Danish National Radio, Swedish Radio a RAI Turin. V Asii vystupoval se Seoul Philharmonic a v Tokiu a Pekingu se Salzburg Mozarteum.

Vůbec první koncert České filharmonie se uskutečnil 4. ledna 1896 v Rudolfinu, dirigoval jej Antonín Dvořák. Než převzal v roce 1919 šéfdirigentskou taktovku první významný dirigent mezinárodního formátu Václav Talich, stáli v čele orchestru Ludvík Čelanský a Vilém Zemánek, epizodně také Oskar Nedbal. Na Talichovu osobnost navázali další vynikající dirigenti: Rafael Kubelík (1942-1948), Karel Ančerl (1950-1968) a Václav Neumann (1968-1990). V devadesátých letech se na šéfdirigentských postech vystřídali Jiří Bělohlávek, Gerd Albrecht a Vladimir Askhkenazy, který stál v čele orchestru do konce sezony 2002/2003. V pořadí desátým šéfdirigentem České filharmonie byl od sezony 2003/2004 do 8. září 2007 Zdeněk Mácal. V sezoně 113. post šéfdirigenta nebyl obsazen, některé jeho kompetence a povinnosti zastával hlavní hostující dirigent Manfred Honeck. Od 114. koncertní sezony 2009/10 na šéfdirigentský post nastoupil Eliahu Inbal.

Pro Českou filharmonii je již od dob Ančerlových typická bohatá zájezdová činnost na všech kontinentech. V sezoně 2009/10 zavítala Česká filharmonie do Irska a Velké Británie s dirigentem Jakubem Hrůšou, do Japonska s Herbertem Blomstedtem a do Španělska s Eliahu Inbalem. V nejbližší době ji čeká také zájezd do Německa s Nikolasem Znaiderem a Manfredem Honeckem a vystoupení na prestižním britském hudebním festivalu BBC Proms v Londýně s Johnem Eliotem Gardinerem. Orchestr vystoupí rovněž na řadě festivalů v České republice (Česká Lípa, Chrudim, Brno, Ostrava, Litomyšl, Klatovy).

Z nejnovějších CD orchestru se v poslední době setkaly s mimořádným ohlasem zejména nahrávky pořizované pro japonský trh. Se společností Octavia Records Česká filharmonie a Zdeněk Mácal postupně realizují komplety symfonií Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Petra Iljiče Čajkovského a Johannese Brahmse.