29. 8. 2010 | Jakub Hrůša, Nicola ...

dirigent

Dirigování se začal věnovat již během studia na gymnáziu v Brně a pokračoval na pražské AMU ve třídě Jiřího Bělohlávka. Dále studoval u Radomila Elišky a Leoše Svárovského. Je laureátem dirigentské soutěže Pražského jara (2000) a mezinárodní soutěže dirigentů „Lovro von Matačić“ v chorvatském Záhřebu (2003). V roce 2004, kdy absolvoval AMU, debutoval se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a s Českou filharmonií. V roce 2005 byl stážistou na Universität der Künste v Berlíně ve třídě prof. Lutze Köhlera, působil jako asistent Myung-Whun Chunga v Paříži a stal se šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Od sezony 2008-2009 je šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie, kde předtím působil jako stálý dirigent.

Houslistka Nicola Benedetti okouzluje současně posluchače i kritiky svou muzikalitou a procítěním. Kritička The Times Hilary Finch nedávno napsala: „Bylo vzrušující slyšet a vidět Nicolu Benedetti v odvážném vystoupení, které prostupovalo celým nástrojem i nervovou soustavou houslistky.“ Tento komentář stručně shrnuje její schopnost zprostředkovat divákům hudbu v dynamickém a energií nabitém vystoupení, které je doslova uchvátí.

Během celé své kariéry se Nicola Benedetti snaží uvádět nová díla, což ji řadí mezi nejinovativnější a nejkreativnější mladé britské houslisty. Její výběr Szymanovského houslového koncertu, který předvedla na BBC Young Musician of the Year, což byla událost, která ji v roce 2004 katapultovala mezi houslistické hvězdy, již ukazoval na sklon zaměřovat se na méně známý repertoár a nová díla. Nahrála nové skladby od Johna Tavenera a Jamese Macmillana, studovala jazz pod vedením Wyntona Marsalise a dalších jazzových hudebníků, a v neposlední řadě se věnovala poučené interpretaci barokní hudby. Její interpretace různorodého repertoáru je tedy ovlivněna celou škálou zájmů a bohatého studia.

V uplynulých sezonách vystoupila Nicola Benedetti téměř se všemi významnými orchestry ve Spojeném království a v Irsku, mezi kterými byly Londýnská filharmonie, Philharmonia Orchestra a City of Birmingham Symphony Orchestra. Pověst o její nesmírné muzikalitě a schopnosti oslovovat publikum se brzy rozšířila a Benedetti začala dostávat pozvání k hostování u řady zahraničních orchestrů, mezi kterými byly Německý symfonický orchestr v Berlíně, Tonhalle Orchester v Curychu, NDR Orchester v Ljubľaně, Het Brabants Orkest, Orchestre de Picardie, Symfonický orchestr KBS v Koreji a Japonská filharmonie. Plný diář Nicoly Benedetti obsahoval také koncerty v Severní Americe, kde vystoupila se symfonickými orchestry z Vancouveru, Colorada, Phoenixu a Indianapolis.

V sezoně 2009-2010 uvede Nicola Benedetti houslové koncerty Glazunova a Sibelia, ve kterých ji bude doprovázet Philharmonia Orchestra pod vedením dirigentů Ashkenazyho a Segerstama a Čajkovského houslový koncert s Ruským národním orchestrem za řízení Michaila Pletněva. Po vystoupeních v Praze s Českou filharmonií a Jakubem Hrůšou bude následovat turné po Velké Británii, kde Benedetti vystoupí s Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony Orchestra a RTÉ National Symphony Orchestra. V Severní Americe vystoupí s Toronto Symphony Orchestra, National Arts Centre Orchestra a Vancouver Symphony Orchestra.

Nicola Benedetii nadchla svými recitály posluchače po celé Evropě a Severní Americe: vystoupila např. ve Wigmore Hall v Londýně, v Sage v Gatesheadu, ve Fazoli Concert Hall, v Lincolnově centru v New Yorku, v bostonském Gardner Museum a ve washingtonském Terrace Theatre.

Pražská komorní filharmonie vznikla jako všestranné a dynamické těleso, hrající se skutečným zaujetím a nasazením, a rychle se etablovala jako jeden z nejprestižnějších českých orchestrů s velkým renomé v zahraničí. Dokladem toho je dlouhodobý úspěch u posluchačů i kritiky, pravidelná pozvání k zahraničním zájezdům a nahrávací kontrakty s předními hudebními vydavatelstvími.

Základní obsazení Pražské komorní filharmonie, vycházející z typu orchestru z období vídeňského klasicismu, je podle potřeby doplňováno a obměňováno, a to jí umožňuje zařadit do svého repertoáru k vrcholným dílům klasické a romantické epochy také významná díla 20. století a kompozice soudobých autorů. Pražská komorní filharmonie dokáže úspěšně vystupovat někdy jako malý smyčcový orchestr, a jindy hrát v obsazení všech nástrojových skupin symfonická a operní díla pozdního romantismu. Nezanedbatelný je také zájem, který členové Pražské komorní filharmonie věnují komorní hře, především v rámci vlastních komorních cyklů. Jejich dramaturgii určují do velké míry hráči sami výběrem interpretovaných děl.

Pražská komorní filharmonie vystupuje v předních světových koncertních sálech (Konzerthaus v Berlíně, Royal Albert Hall a Barbican Centre v Londýně, Suntory Hall v Tokiu, Musikverein ve Vídni, Théâtre des Champs-Elysées v Paříži, Opera v Los Angeles, La Scala v Miláně ad.) a pravidelně je zvána na prestižní festivaly, mj. na Pražské jaro, BBC Proms a Mostly Mozart v Londýně, Settimane Musicali Meranesi, La Roque d’Anthéron či na festivaly ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Bad Kissingen.

S Pražskou komorní filharmonií spolupracují významní čeští a zahraniční interpreti, mezi nimiž jsou klavíristé Ivan Moravec, Jefim Bronfman, András Schiff, Elizabeth Leonskaja a Martha Argerich, houslisté Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust a Pavel Šporcl, cellisté Mischa Maisky, Jean-Guihen Queyras a Jiří Bárta. Mezi přední dirigenty spolupracující s orchestrem patří Jiří Bělohlávek, Christopher Hogwood, Marco Zambelli, Daniele Callegari, Marco Armiliato, Libor Pešek, Paul McCreesh či Michel Swierczewski.

Orchestr je pravidelným partnerem pěvkyň Magdaleny Kožené, Evy Urbanové, Dagmar Peckové a také světových operních hvězd Rolanda Villazóna, Josého Carrerase, Bryna Terfela, Josého Cury, Ramóna Vargase, Dmitrije Hvorostovského, Jennifer Larmore či Natalie Dessay. V červenci 2008 se orchestr podílel na společném vystoupení Juana Diega Flóreze a Rolanda Villazóna v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži a v říjnu doprovázel hudební hvězdy Plácida Dominga, Josého Carrerase, Angelu Gheorgiu, Andreu Bocelliho, Stinga ad. při Poctě Pavarottimu v jordánské Petře.