1. 9. 2010 | Juraj Valčuha, Ludmila ...

Juraj Valčuha je designovaným šéfdirigentem orchestru Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI v Torinu, což je funkce, kterou převzal v listopadu 2009. Rodilý Slovák studoval kompozici, dirigování a cimbál na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Ve věku 19 let odešel na dva roky do Petrohradu, aby pokračoval ve studiu dirigování u Ilji Musina.

V roce 1998 přesídlil do Paříže, kde studoval dirigování na konzervatoři Conservatoire National Supérieur u Janose Fürsta. V letech 2003 až 2005 byl Juraj Valčuha asistentem šéfdirigenta orchestru Orchestre et Opéra National de Montpellier. V této době debutoval v orchestru Orchestre Philharmonique de Radio-France. S orchestrem Orchestre National de France vytvořil svou první CD nahrávku Alaleonovy opery „Mirra“. Následovaly dvě koncertní nahrávky oper – Šapošnikova „Le Jardin Empoisonné“ a Debussyho „La Chute de la Maison Usher“. V roce 2006 vedl velmi uznávanou „La Bohème“ v Paříži a debutoval ve Státní filharmonii Porýní-Vestfálska.

V sezóně 2006/2007 dirigoval v Opéra de Nancy „Figarovu svatbu“, v Teatro Comunale di Bologna Pucciniho „La Bohème“ a v Opéra de Lyon novou produkci Bartókova „Modrovouse“ a Poulencova „La Voix Humaine“.

V roce 2007/2008 zahájil Juraj Valčuha sezónu filharmonie Rotterdam Philharmonic Orchestra a dirigoval koncerty Orchestra Nazionale della RAI Torino, Philharmonia Orchestra London, Mnichovského filharmonického orchestru, Oslo Philharmonic Orchestra, DSO v Berlíně a Orchestra del Teatro Comunale di Bologna. Kromě toho debutoval v USA v Pittsburgh Symphony Orchestra.

česká klarinetistka, laureátka mezinárodní soutěže Pražské jaro 1991. V současné době profesorka Pražské konzervatoře, příležitostná moderátorka i herečka (pořad pro mládež Periskop na stanici Český rozhlas 2 Praha, seriál České televize Hop nebo trop, Terra musica, ExpoHlednice).

V mládí hrála na klavír, saxofon i klarinet, kterému se začala věnovat intenzivněji. Vystudovala hru na tento nástroj na Pražské konzervatoři a HAMU. Absolvovala roční stáž na pařížské Conservatoire National Supérieur a různé kratší kurzy u klarinetistů zvučných jmen (K. Leister, M. Arrignon), od roku 2007 pořádá vlastní letní kurzy v západočeských Domažlicích.

Vystupovala v zemích celé Evropy, doma účinkovala na prestižních akcích jako koncert k zasedání MMF a Světové banky v Praze (s Českou filharmonií a dirigentem V. Ashkenazym). Významné zahraniční koncerty absolvovala např. v roce 2005 v Japonsku, kde strávila tři čtvrtě roku. Japonští posluchači mohli v jejím podání vyslechnout Mozartův klarinetový koncert v Tokyu a Aichi Art Centru v Nagoyi s Nagojskou filharmonií, nebo Kalivodovy Variace na Českém národním dnu na Expo 2005 se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK. V roce 2006 jste jí mohli slyšet při provedení Messiaenova Kvartetu na konec času, Mozartova koncertu A dur na basetový klarinet – ve výroční den skladatelova úmrtí – se Symfonickým orchestrem českého rozhlasu a dirigentem Vladimírem Válkem.

viola

www.maximrysanov.com

Maxim Rysanov je uznáván jako jeden z nejlepších a zároveň nejcharismatičtějších violistů na světě. V uplynulém roce získal ocenění časopisu Gramophone v kategorii „Mladý umělec roku“ a byl účastníkem programu BBC New Generation Artists, který podporuje mladé umělce.

Rysanov pochází u Ukrajiny a v současné době žije v Londýně. Je pravidelně zván k vystoupení na festivalech a v prestižních koncertních síních ve Velké Británii i ve světě, ať již jako sólista či komorní hráč. Během své dosavadní kariéry spolupracoval s řadou umělců, mezi kterými byli např. Piotr Anderszewski, Lei Ove Andsnes, Augustin Dumay, Martin Frost, Vadim Gluzman, Janine Jansen, Vidin Kremer, Mischa Maisky, Viktoria Mullova, Eldar Nebolsin, Alexej Ogrinčuk, Mark Padmore, Julian Rachlin, Maxim Vengerov a Ashley Wass.   

Mezi vrcholy poslední doby patří koncerty s významnými britskými orchestry jako BBC Symphony Orchestra (Schnittke), BBC Philharmonic Orchestra (Berlioz), BBC National Orchestra of Wales (Tabakova, Schubert), BBC Scottish Symphony Orchestra (Čajkovského Rokokové variace), Ulster Orchestra (Martinů), jakož i turné s Britten Sinfonia (Britten, Woolrich) a s Bournemouth Symphony Orchestra s dirigentem Vasilijem Sinajským (Berlioz). Minulý rok Rysanov debutoval v USA na newyorském festivalu Mostly Mozart (pod taktovkou Jiřího Bělohlávka) a na festivalu Grand Teton (za řízení Donalda Runniclese). Ve stejném roce debutoval také s Residentie Orkest za řízení Neeme Järviho (dvojkoncerty Brittena a Kancheliho s Janine Jansen) a Nizozemskou filharmonií pod taktovkou Alexandra Lazareva.

V minulé sezoně Rysanov provedl Čajkovského Rokokové variace (v úpravě pro violu) s filharmoniemi z Kapského města a Bělehradu, s orchestrem Sinfonia Varsovia a Litevským národním symfonickým orchestrem. Začátkem roku 2010 Rysanov toto dílo nahraje pro společnost BIS se Švédským komorním orchestrem a dirigentem Muhai Tangem.

V nadcházející sezoně čekají Rysanova koncertní turné s Mládežnickým orchestrem Evropské unie (dir. sir Colin Davis) a Philharmonia Orchestra (dir. Christoph von Dohnányi), a koncerty s Malajskou filharmonií (dir. Yan Pascal Tortelier), Lotyšským národním orchestrem (dir. Hartmut Haenchen) a Curyšským komorním orchestrem (dir. Muhai Tang).

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k předním a zároveň nejstarším českým orchestrálním tělesům. Jeho bohatá tradice se odvíjí od roku 1926 a je spojena s počátky vysílání Radiojournalu.

Významnou kapitolu vepsal do jeho historie jak zakladatel Josef Charvát, tak především skladatel a dirigent Otakar Jeremiáš. Po roce 1945 se těleso proměnilo ve velký symfonický orchestr, s nímž jako šéfdirigenti pracovali významní umělci - pozdější šéf České filharmonie Karel Ančerl a především Alois Klíma. Od roku 1947 vystupují rozhlasoví symfonikové pravidelně na Pražském jaru, od roku 1961 pravidelně vyjíždějí do zahraničí. 70. léta zde byla érou významného vykladače především české hudby - dirigenta Jaroslava Krombholce, kterého vystřídal Fratišek Vajnar. Jako hosté pracovali s rozhlasovým tělesem např. Václav Talich, Václav Neumann, Libor Pešek, Charles Munch, Franz Konwitschny, Hermann Scherchen, Gennadij Rožděstvenskij nebo Charles Mackerras. Své skladby s rozhlasovými symfoniky provedli Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Arthur Honegger, Aram Chačaturjan, Ernst Křenek či Krzysztof Penderecki; významné místo tu vždy měla a má soudobá hudba.

Od roku 1985 stojí v čele orchestru Vladimír Válek, který rok na to s tělesem poprvé vyjel do Japonska. SOČR pravidelně hostuje téměř v celé Evropě, vystupoval v Jižní Koreji, Číně, na Taiwanu a ve Spojených státech.

V roce 2009 strávili rozhlasoví symfonikové konec ledna s dirigentem Vladimírem Válkem a sólistou Janem Simonem na zájezdu po španělských městech Avilés, Zaragoza, Murcia a Pamplona. V únoru zamířili ve stejné sestavě na Balkán (Bělehrad a Záhřeb). Na konci března se SOČR představil návštěvníkům Jarního festivalu v Budapešti a následně odcestoval do Německa, aby zahrál ve Friedrichshafenu, koncem dubna odletěl do jihokorejského Soulu, o prázdninách se představil v německém Wiesbadenu, v listopadu byl hostem v mnichovském Gasteigu i v prostorách Alte Oper ve Frankfurtu nad Mohanem.

Z tuzemských aktivit loňského roku připomeňme zahajovací koncerty MHF Pražské jaro s dirigentem Antoni Witem Pražské jaro a MHF Smetanova Litomyšl s dirigentem Ondrejem Lenárdem. V Českém Krumlově spolupracoval SOČR se dvěma věhlasnými osobnostmi hudebního světa, se sopranistkou Renée Fleming a houslistou Shlomo Mintzem, na MHF Dvořákova Praha se představil s vynikajícími mladými interprety, dirigentem Tomášem Netopilem a francouzským violoncellistou Gautierem Capuçonem.