Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci
Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文
Hlavní stránka › Archiv › Interpreti 2010 › 2. 9. 2010 | Daniele Gatti, Orchestre National de France
dirigent
Daniele Gatti je jako nástupce Kurta Masura od září 2008 šéfdirigentem orchestru Orchestre National de France.
Od roku 1996 je navíc šéfdirigentem Royal Philharmonic Orchestra, kterému zůstane od září zavázán jako Conductor Laureate.
V letech 1992 až 1997 byl šéfdirigentem Orchestra dell‘Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě, v letech 1994 až 1997 prvním hostujícím dirigentem Royal Opera House Covent Garden a v letech 1997 až 2007 ředitelem Teatro Comunale di Bologna.
Daniele Gatti je nositelem titulu Accademico uděleného Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V roce 2005 mu Sdružení italských hudebních kritiků udělilo cenu Premio Abbiati.
Jako hostující dirigent řídil Daniele Gatti některé z nejuznávanějších orchestrů světa.
Pravidelně diriguje Vídeňskou filharmonii, Koninklijk Concertgebouworkest, Saský státní orchestr v Drážďanech, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Mnichovský filharmonický orchestr, Orchestra Filarmonica della Scala, New York Philharmonic, Boston Symphony Orchestra a Chicago Symphony Orchestra.
Zvlášť úzký vztah ho pojí s vídeňskou Státní operou a milánským Teatro alla Scala.
Ve vídeňské Státní opeře řídil některé nové produkce: v roce 2002 Verdiho «Simona Boccanegru», v roce 2006 Schönbergova «Mojžíše a Arona» a Verdiho «Otella», v roce 2007 Mussorgskiho «Borise Godunova». V prosinci 2009 bude v tomto domě dirigovat novou produkci Verdiho «Macbetha».
V Teatro alla Scala dirigoval v roce 2007 Wagnerova «Lohengrina» a v roce 2008 Bergova «Wozzeka». V roce 2008 dirigoval při zahájení Bayreuthského festivalu oslavovanou novou produkci Wagnerova «Parsifala».
Jedním z vrcholů současné sezóny byl pro Daniele Gattiho jeho první koncert jako šéfdirigenta Orchestre National de France v divadle Théâtre des Champs-Élysées v Paříží. V průběhu celé sezóny se konalo a koná celá řada koncertů tohoto orchestru v Paříži a celé Evropě.
Jako hostující dirigent zahájil koncertní sezónu v Teatro alla Scala v Miláně, následovalo evropské turné s Orchestra Filarmonica della Scala, který ho mj. zavedl do vídeňského Musikvereinu. Kromě toho se vrací do královského orchestru Concertgebouw, k Vídeňské filharmonii, k Mnichovské filharmonii a k Chicago Symphony Orchestra a diriguje koncerty Royal Philharmonic Orchestra. V prosinci 2008 zahajoval Daniele Gatti sezónu Teatro alla Scala s novu produkcí Verdiho «Don Carlo». V červnu debutuje s novou produkcí Verdiho «Aidy» v Bavorské státní opeře. V srpnu se s «Parsifalem» vrací na Bayreuthský festival. Daniele Gatti nahrál dílo Rossiniho, Mahlera, Prokofjeva, Bartóka a Respighiho, jakož i 4., 5. a 6. symfonii Čajkovského.
Daniele Gatti, umělecký ředitel
Orchestre National de France, který vznikl jako soubor francouzského rozhlasu, byl prvním stálým francouzským symfonickým orchestrem. Jeho prvním dirigentem a zakladatelem interpretační tradice byl Désiré-Emile Inghelbrecht, který zároveň věnoval velkou péči hudbě francouzských autorů. V této tradici úspěšně po válce pokračovali Manuel Rosenthal, André Cluytens, Roger Dosormière, Charles Munch, Maurice Le Roux a Jean Martinon.
Sergiu Celibidache, jenž byl prvním hostujícím dirigentem Orchestre National de France v letech 1973-1975, byl následován Lorinem Maazelem, který se stal jeho uměleckým ředitelem. V letech 1989-1998 byl hlavním hostujícím dirigentem Jeffrey Tate a Charles Dutoit byl v letech 1991-2001 uměleckým ředitelem. Počínaje zářím 2002 se na šest sezon stal uměleckým ředitelem Kurt Masur, kterého v září 2008 vystřídal Daniele Gatti (Masur se zároveň stal čestným uměleckým ředitelem).
Základním stavebním kamenem repertoáru Orchestre National de France bude v příštích třech sezonách mahlerovský cyklus, který uvedl Daniele Gatti v Théâtre du Châtelet. V sezoně 2009/2010 uvede Daniele Gatti v rámci cyklu pěti koncertů Mahlerova raná díla, včetně písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh a prvních čtyř symfonií. Na projektu se budou podílet špičkoví pěvci jako Camilla Tilling, Marie-Nicole Lemieux, Matthias Goerne, Christianne Stotijn a Markus Werba. Zahajovací koncert cyklu se bude konat 29. října a zazní na něm Lieder eines fahrenden Gesellen, Das klagende Lied a Blumine.
Vedle mahlerovského projektu se orchestr se svým uměleckým ředitelem věnuje zejména francouzskému a ruskému repertoáru. Soubor francouzských děl, kterému se italský maestro věnuje od své první sezony v ONF, bude završen Debussyho Obrazy a Nokturny, Ravelovým Menuet antique a Saint-Saënsovým prvním violoncellovým koncertem se sólistkou Tatjanou Vassiljevou. Při svém prvním koncertu ve funkci uměleckého ředitele ONF Daniele Gatti doslova zelektrizoval publikum Théâtre des Champs-Elysées se Stravinského Svěcením jara. V letošní sezoně bude od stejného skladatele dirigovat Ptáka Ohniváka, Cirkusovou polku a Hru v karty. Z dalšího ruského repertoáru, který jej letos čeká, uveďme např. Čajkovského a Šostakovičovu 5. symfonii.
Pokud jde o čestného uměleckého ředitele Kurta Masura, nadále s ONF aktivně spolupracuje. Diriguje repertoár, ve kterém exceluje, jako např. Beethovenova Egmonta, Griegova Peera Gynta či Mendelssohnova Paula, a vedle toho řídí slavné sólisty, jako je Vadim Repin v Brahmsově houslovém koncertu, Elsabeth Leonskaja v Griegově klavírním koncertu či Xavier Philipps ve Dvořákově violoncellovém koncertu. V sezoně 2009/2010 budeme mít možnost slyšet Masura v repertoáru, který s ním jakožto s uměleckým ředitelem ONF nebývá spojován. Půjde např. o symfonické tance West Side Story, suity z Prokofjevova a Čajkovského Romea a Julie a tři z Mozartových pozdních symfonií – č. 39, 40 a 41.
V sezoně 2009/2010 bude mít Orchestre National de France příležitost vrátit se k některým z hostujících dirigentů, se kterými pravidelně spolupracuje. Jmenujme např. Riccarda Muttiho, jehož program bude inspirován hispánskou kulturou: uvede Ravelovo Bolero a Španělskou rapsodii. Dále to bude Ginasterův Koncert pro harfu s Xavierem de Maistre a sir Colin Davis v cyklu Berliozových děl (Poutník, Les Nuits d´Eté se Sophie Koch a Harold v Itálii se Sabine Toutain). ONF bude také pokračovat ve spolupráci s talentovanými mladými dirigenty jako Tugan Sochjev, Dmitrij Liss, Mikko Franck, Andris Nelsons, Gianandrea Noseda a Yannick Nézet Séguin. Mezi sólisty, se kterými ONF v letošní sezoně vystoupí, jsou např. houslisté Valerij Sokolov a Pavel Šporcl, violoncellista Truls Mork, klavíristé Martin Helmchen, Andrej Korobejnikov, Simon Trpceski, Boris Berezovskij, Igor Četujev a pěvci Alexej Tanovitskij, Konstantin Andrejev, Dina Kuznětsova a Olga Borodin.
Daniele Gatti je v neposlední řadě známý jako vynikající operní dirigent. V roce 2008 zahájil sezonu v milánské La Scale Verdiho Donem Juanem a poté dirigoval na čtyřech představeních od 24. února do 2. března v Théâtre des Champs-Elysées jeho Falstafa. Obsazení bylo vynikající: v titulní roli Anthony Michaels Moore, dále Jean François Lapointe, Anna Caterina Antonacci, Amel Brahim Djelloul, Paolo Fanale, Marie-Nicole Lemieux, Caitlin Hulcup, Luca Casalin, Patrizio Saudelli, Francesco Ellero d´Artegna.
Během své existence spolupracoval orchestr s dirigenty jako Leonard Bernstein, Pierre Boulez, sir Colin Davis, Antal Dorati, Eugen Jochum, Igor Markevič, Lovro von Matacic, Riccardo Muti, Seiji Ozwa, Georges Prêtre, Wolfgang Sawallisch, sir Georg Solti, Jevgenij Svetlanov a Jurij Těmirkanov. Ze sólistů to byli např. Martha Argerich, Claudio Arrau, Vladimir Ashkenazy, Nelson Freire, Yo-Yo Ma, Yehudi Menuhin, Anne-Sophie Mutter, Vlado Perlemuter, Svjatoslav Richter, Mstislav Rostropovič, Arthur Rubinstein a Isaac Stern.
Orchestr se může pyšnit premiérami některých zásadních děl 20. století jako byly např. Soleil des faux Pierra Bouleze, symfonie Turangalila od Messiaena (francouzská premiéra roku 1950), Déserts Edgara Varèse (skladba způsobila roku 1954 skandál), Jonchaies Iannise Xenakise (1977), první symfonie Henriho Dutilleuxe (1951), Timbres, Espace, Mouvement (1978), houslový koncert L´Arbre des Songes ve spolupráci s Isaakem Sternem (1985), nokturno pro housle a orchestr Sur le même accord (2003, francouzská premiéra s Anne-Sophie Mutter) a Correspondances pro zpěvní hlasy s orchestrem (2004, premiéra revidované verze).
Za svou existenci natočil orchestr mnoho vynikajících nahrávek. Mezi nově vydané nahrávky u společnosti Naïve-Radio France patří Debussyho Pelléas a Melisanda (živá nahrávka z koncertu v roce 2000 pod taktovkou Bernarda Haitinka získala ocenění „nejlepší klasická nahrávka roku 2002“), Bizetova opera Ivan IV. s Michaëlem Schönwandtem (získala zvláštní cenu Académie du Disque Lyrique), Pucciniho Edgar s Joëlem Levim a Mirra od Domenica Alaleony s Jurajem Valcuhou, Brucknerova 5. symfonie s Lorvo von Matacicem, Šostakovičova 10. Symfonie s Kurtem Sanderlingem a Čajkovského 6. Symfonie „Patetická“ s Riccardem Muttim. Mezi prvními nahrávkami ONF s Kurtem Masurem byla Beethovenova 2. a 6. symfonie, Čajkovského 5.a 7. symfonie a Šostakovičovy dva houslové koncerty s arménským houslistou Sergejem Chačatrianem. V prosinci 2004 vydala firma EMI Berliozovu operu Benvenuto Cellini, která vznikla ve spolupráci s dirigentem Johnem Nelsonem. S Danielem Gattim ONF nahrál Mahlerovu 6. symfonii, která je dostupná ke stažení z webových stránek společnosti Decca.
Vzhledem k provázanosti orchestru s francouzským rozhlasem jsou všechny jeho koncerty vysílány na stanici Musique Radio France a často jsou přenášeny také zahraničními stanicemi.
© 2012 Dvořákova Praha |
Mapa webu |
Ochrana osobních údajů |
Právní předpisy |
Klub mladých |
Cena Antonína Dvořáka |
170 let Antonína Dvořáka