4. 9. 2010 | Ludovic Morlot, Cédric ...

Francouz Ludovic Morlot rychle získává pověst jednoho z nejlepších dirigentů své generace. Je velmi žádán v Severní Americe a v sezoně 2009/2010 bude opakovaně dirigovat Chicago Symphony Orchestra a Boston Symphony Orchestra. Ve stejné sezoně jej také čeká debut s Cincinnati Symphony Orchestra a Atlanta Symphony Orchestra. Poprvé bude dirigovat také Filharmonii Oslo, Dánský národní symfonický orchestr, Tokijskou filharmonii, a čeká jej turné po Německu s London Pilharmonic Orchestra a Anne-Sophie Mutter. Opakovaně bude hostovat u Rotterdamské filharmonie, City of Birmingham Symphony Orchestra a Ensemble intercontemporain, se kterými pravidelně spolupracuje. Ludovic Morlot se rád věnuje práci s mladými lidmi a v sezoně 2009/2010 pojede na turné s Nizozemským mládežnickým orchestrem, se kterým vystoupí i v amsterdamském sále Concertgebouw. V blízké budoucnosti jej čeká debut s Royal Concertgebouw Orchestra, Českou filharmonií, Opéra National de Lyon a Opéra Comique v Paříži.

V uplynulých sezonách dirigoval Ludovic Morlot např. Newyorskou filharmonii, Cleveland Orchestra, Dresden Staastkapelle, Tonhalle Orchester, Budapešťský festivalový orchestr, Královskou stockholmskou filharmonii a Filharmonii Soul. Ze sólistů, s nimiž spolupracoval, jmenujme např. Christiana Tetzlaffa, Gila Shahama, Renauda Capuçona, Lynna Harrella, Franka Petera Zimmermanna, Emanuela Axe a Jessye Norman.

„Ve hře byla lehkost a velkolepost, vážnost a vtip, mocné vzrušení i meditativní usebrání. Tiberghien přesně věděl, co chce hudbou sdělit, a také to udělal – se směsicí odvážnosti, promyšlenosti a inspirace.“ The Daily Telegraph, Londýn.

„Tiberghien se vymyká množství mladých talentovaných klavíristů tím, že s hudbou plně splyne a své umění podřizuje cíli interpretovat poselství díla.“ The Age, Melbourne.

Mezi vrcholy letošní sezony patří recitály ve Wasingtonu D.C. (Kennedyho centrum), Londýně (International Piano Series, Wigmore Hall Master Series), Berlíně (Bechstein) Kodani (Mogens Dahl), Paříži (Théâtre des Champs-Elysées), Bruselu (Flagey) a Miláně (Auditorio G. Verdi).

Jakožto sólista vystoupí Tiberghien v letošní sezoně s NDR Radiophilharmonie Hannover, MDR Sinfonieorchester Leipzich, Nürnberger Symphoniker, Orchestre de Paris, Orchestre Philharmonique de Liege, Ženevským komorním orchestrem, Filharmonií Soul, Hongkongskou Sinfoniettou a dalšími tělesy.

V roce 2011 bude hostem Musikkollegia Winterthur, které jej pozvalo k provedení celé druhé části Bachova Dobře temperovaného klavíru a dvou z jeho koncertů pro klavír.

Sólová diskografie Cédrica Tiberghiena na nosičích společnosti Harmonia Mundi obsahuje Brahmsův Koncert pro klavír a orchestr č. 1 s BBC Symphony Orchestra a Jiřím Bělohlávkem a pět recitálových alb: Debussy, Beethoven (Variace), Bach (Partity), Chopinovy a Brahmsovy balady, a konečně CD s Brahmsovými Uherskými tanci, Klavírními kusy op. 76 a Valčíky op. 39. Na jeho příštím CD, které vyjde na podzim 2010, budou Chopinovy mazurky.

Cédric Tiberghien se věnuje také komorní hře: během sezony 2009/2010 provede v londýnské Wigmore Hall, v Jersey Arts Centre a na festivalu v Aldeburghu (v anglickém hrabství Suffolk) s Alinou Ibragimovou kompletní cyklus Beethovenových houslových sonát. Duo také společně vystoupí v madridském Auditorio Nacional, amsterdamském sále Concertgebouw, v pařížském Louvre Auditorium, salcburském Mozarteu, v Nantes a na turné v Austrálii. Jejich první společná nahrávka, na které bylo kompletní dílo Szymanovského pro housle a klavír, sklidila v roce 2009 u kritiků velký úspěch.

Mezi jeho další partnery v komorní hře patří Sophie Karthauser, Antoine Tamestit, Bertrand Chamayou, Marie Hallynck, Moraquès Quintet, Valérie Aimard, Pierre Amoyal, Psophos Quartet, Ysaye Quartet, Alan Planès, Nicholas Angelich, Marie Devellereau a Gwyneth-Ann Jeffers.

Vůbec první koncert České filharmonie se uskutečnil 4. ledna 1896 v Rudolfinu, dirigoval jej Antonín Dvořák. Než převzal v roce 1919 šéfdirigentskou taktovku první významný dirigent mezinárodního formátu Václav Talich, stáli v čele orchestru Ludvík Čelanský a Vilém Zemánek, epizodně také Oskar Nedbal. Na Talichovu osobnost navázali další vynikající dirigenti: Rafael Kubelík (1942-1948), Karel Ančerl (1950-1968) a Václav Neumann (1968-1990). V devadesátých letech se na šéfdirigentských postech vystřídali Jiří Bělohlávek, Gerd Albrecht a Vladimir Askhkenazy, který stál v čele orchestru do konce sezony 2002/2003. V pořadí desátým šéfdirigentem České filharmonie byl od sezony 2003/2004 do 8. září 2007 Zdeněk Mácal. V sezoně 113. post šéfdirigenta nebyl obsazen, některé jeho kompetence a povinnosti zastával hlavní hostující dirigent Manfred Honeck. Od 114. koncertní sezony 2009/10 na šéfdirigentský post nastoupil Eliahu Inbal.

Pro Českou filharmonii je již od dob Ančerlových typická bohatá zájezdová činnost na všech kontinentech. V sezoně 2009/10 zavítala Česká filharmonie do Irska a Velké Británie s dirigentem Jakubem Hrůšou, do Japonska s Herbertem Blomstedtem a do Španělska s Eliahu Inbalem. V nejbližší době ji čeká také zájezd do Německa s Nikolasem Znaiderem a Manfredem Honeckem a vystoupení na prestižním britském hudebním festivalu BBC Proms v Londýně s Johnem Eliotem Gardinerem. Orchestr vystoupí rovněž na řadě festivalů v České republice (Česká Lípa, Chrudim, Brno, Ostrava, Litomyšl, Klatovy).

Z nejnovějších CD orchestru se v poslední době setkaly s mimořádným ohlasem zejména nahrávky pořizované pro japonský trh. Se společností Octavia Records Česká filharmonie a Zdeněk Mácal postupně realizují komplety symfonií Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Petra Iljiče Čajkovského a Johannese Brahmse.