Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci
Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文
Hlavní stránka › Archiv › Interpreti 2011 › 12. 9. 2011 | Daniel Harding, Filarmonica della Scala
Daniel Harding se narodil v Oxfordu. Svou kariéru začal jako asistent sira Simona Rattlea v City of Birmingham Symphony Orchestra, se kterým v roce 1994 oficiálně debutoval jako dirigent. Následně dělal asistenta Claudiu Abbadovi v Berlínské filharmonii. S tímto orchestrem poprvé veřejně vystoupil v roce 1996 v rámci Berlínského festivalu.
Harding je hlavním hostujícím dirigentem London Symphony Orchestra, hudebním ředitelem Symfonického orchestru Švédského rozhlasu a hlavním dirigentem Mahlerova komorního orchestru. V předchozích funkcích byl hlavním dirigentem Trondheimského symfonického orchestru v Norsku (1997-2000), hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Norrköping ve Švédsku (1997-2003) a hudebním ředitelem Deutsche Kammerphilharmonie Bremen (1997-2003).
Pravidelně hostuje u Staatskapelle Dresden, Vídeňské filharmonie (oba tyto orchestry dirigoval na Salcburském festivalu), Berlínské filharmonie, Královského orchestru Concertgebouw, lipského Gewandhausorchesteru a Orchestra Filarmonica della Scala. Dále spolupracoval s orchestry jako Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Mnichovská filharmonie, Orchestre National de Lyon, Filharmonie Oslo, London Philharmonic Orchestra, Královská stockholmská filharmonie, Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě, Orchestra of the Age of Enlightenment, Rotterdamská filharmonie, Symfonický orchestr Frankfurtského rozhlasu a Orchestre des Champs-Elysées. V USA a Kanadě vystoupil s Philadelphia Orchestra, Los Angeles Philharmonic Orchestra, Chicago, Atlanta, Baltimore, Houston a Toronto Symphony Orchestra.
V roce 2005 zahájil sezonu v divadle La Scala, kde dirigoval nové nastudování Idomenea. V roce 2007 se do Scaly vrátil, aby tam dirigoval operu Salome. V roce 2008 uvedl v tomtéž divadle Hrad knížete Modrovouse a operu Il Prigionero. Jeho zkušenosti v oblasti operního repertoáru zahrnují také díla The Turn of the Screw a Wozzeck, která řídil v Covent Garden, a Don Giovanni a Le nozze di Figaro na Salcburském festivalu s Vídeňskou filharmonií.
Harding je úzce spjat s festivalem v Aix-en-Provence, kde uvedl nové nastudování Così fan tutte (režie Patrice Chereau), Dona Giovanniho (režie Peter Brook), The Turn of the Screw (režie Luc Bondy), La Traviata (režie Peter Mussbach), Eugene Onegin (režie Irina Brook) a naposledy Le nozze di Figaro (režie Vincent Boussard). Dále ve Vídni řídil operu Die Zauberflöte, v Bavorské státní opeře Die Entführung aus dem Serail a Její pastorkyňu ve Velšské národní opeře.
Daniel Harding nahrává exkluzivně pro Deutsche Grammophon a jeho první CD pro tento label, Mahlerova Symfonie č. 10 s Vídeňskou filharmonií, byla odbornou kritikou velmi dobře přijata. Předtím Harding nahrával pro Virgin/EMI. Mezi jeho nahrávkami pro tuto značku je Mahlerova Symfonie č. 4 s Mahlerovým komorním orchestrem, Brahmsovy Symfonie č. 3 a 4 s Deutsche Kammerphilharmonie Bremen, Billy Budd s London Symphony Orchestra, Don Giovanni a The Turn of the Screw (Choc de l'Année 2002, Grand Prix de l'Académie Charles Cros a cena časopisu Gramophone) s Mahlerovým komorním orchestrem, dále díla Lutosławského se Solveig Kringelborn a Norským komorním orchestrem a díla Benjamina Brittena s Ianem Bostridgem a Britten Sinfonia (Choc de L'Annee 1998).
V roce 2002 byl Hardingovi francouzskou vládou udělen titul Chevalier de l'Ordre des Arts et des Lettres.
Filarmonica della Scala je nezávislá organizace založená Claudiem Abbadem v roce 1982. Orchestr se skládá z hudebníků orchestru divadla La Scala a jeho cílem je rozvíjení symfonického repertoáru a potažmo obohacení skvělé operní tradice La Scaly o další rozměr. Kromě symfonického programu v rámci operního domu La Scala má orchestr také vlastní koncertní sezonu. Od svého založení navázalo těleso úzké vztahy s některými z nejdůležitějších dirigentů na mezinárodní scéně. Mezi těmi, kdo s orchestrem vedle Abbada během prvních sezon pracovali, byli Carlo Maria Giulini, Georges Prêtre, Lorin Maazel a Wolfgang Sawallisch. V letech 1987-2005 byl hlavním dirigentem Filarmonica della Scala Riccardo Muti, který výrazně přispěl k jejímu uměleckému vývoji. Od roku 2006 navázal orchestr intenzivní spolupráci s Danielem Barenboimem, Danielem Gattim a Riccardem Chaillym. Zahajovací koncert sezony 2009/2010 dirigoval Antonio Pappano. Sezona 2010/2011 byla zahájena 8. listopadu koncertem řízeným Valerijem Gergievem, který tak oslavil dvacet let své spolupráce s tímto tělesem. Mezi dalšími slavnými dirigenty, kteří v uplynulých letech pomáhali tvarovat umělecký profil orchestru, jsou Leonard Bernstein, Semjon Bychkov, Myung-Whun Chung, James Conlon, Gustavo Dudamel, Peter Eötvös, John Eliot Gardiner, Daniel Harding, Philippe Jordan, Zubin Mehta, Seiji Ozawa, Gennadij Rožděstvenskij, Giuseppe Sinopoli, Jurij Těmirkanov a Franz Welser-Möst.
Vedle koncertů, které pořádá v divadle La Scala, se orchestr zúčastnil mnoha turné a doposud mimo divadelní budovu odehrál více než 500 koncertů. Na prvních mezinárodních turné jej vedl Carlo Maria Giulini. Pod taktovkou Riccarda Mutiho hrála Filarmonica della Scala na festivalech v Salcburku a Lucernu a ve všech významných hudebních centrech Evropy a Asie. V roce 2007 orchestr s Riccardem Chaillym poprvé vyjel na turné do Spojených států, v roce 2008 jel do Číny s Myung-Whun Chungem a téhož roku se s Danielem Gattim vrátil do vídeňského Musikvereinu. V roce 2009 vystoupil orchestr s Danielem Barenboimem poprvé v sále Berlínské filharmonie. Po tomto koncertu následovala turné po Evropě – opět s Barenboimem a dále s Myung-Whun Chungem. Posléze orchestr vystoupil v Paříži s Pierrem Boulezm a Mauriziem Pollinim. Mezi angažmá v roce 2010 bylo vystoupení Šanghaji a Pekingu se Semjonem Bychkovem u příležitosti veletrhu Expo 2010 a koncert v Berlíně pod taktovkou Diega Matheuze.
Filarmonica della Scala objednala nová díla od těchto skladatelů: Giorgio Battistelli, Carlo Boccadoro, Azio Corghi, Luis de Pablo, Pascal Dusapin, Peter Eötvös, Ivan Fedele, Luca Francesconi, Salvatore Sciarrino, Giovanni Sollima a Fabio Vacchi.
Orchestr vždy usiloval o zpřístupnění hudby mladým lidem a jeho zkoušky tak může školní mládež navštěvovat zdarma. Dále dlouhodobě spolupracuje s významnými milánskými vědeckými institucemi a dobrovolnými organizacemi, pro které zpřístupňuje zkoušky a pořádá v jejich prospěch zvláštní koncerty. V posledních letech se orchestr účastnil festivalu MiTo (který organizují společně města Milán a Turín), kdy vystupoval ve velkých prostorách a nabídl tak zážitek ze symfonické hudby široké veřejnosti.
Filarmonica della Scala realizovala množství nahrávek pro společnosti Sony, Decca a EMI. Zvláště velkého úspěchu dosáhly nahrávky Beethovenových symfonií s Carlem M. Giulinim, Rossiniho kantát s Riccardem Chaillym a kompletního cyklu Beethovenových symfonií řízených Riccardem Mutim. Koncerty orchestru Filarmonica della Scala jsou často nahrávány a posléze vysílány televizní stanicí Rai 3 a živě přenášeny rozhlasovou stanicí Rai Radio 3.
Filarmonica della Scala a její aktivity nejsou podporovány z veřejných financí. Hlavním partnerem orchestru je UniCredit.
© 2012 Dvořákova Praha |
Mapa webu |
Ochrana osobních údajů |
Právní předpisy |
Klub mladých |
Cena Antonína Dvořáka |
170 let Antonína Dvořáka