Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci
Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文
Hlavní stránka › Archiv › Interpreti 2011 › 13. 9. 2011 | Jonathan Nott, Sergej Chačatrian, Bamberský symfonický orchestr
Jeho genialita skrývá pevné odhodlání, spalující hudební vášeň a velmi jasnou mysl.
Richard Morrison,
The Times, červen 2010
Od roku 2000, kdy se Nott stal šéfdirigentem Bamberských symfoniků, měl na tento orchestr obrovský vliv. V listu The Guardian Tom Service podotkl: Myslím si, že dohromady vytvořili jedno z nejzajímavějších partnerství v oblasti orchestrální hudby za posledních devět let. Orchestr se v současném hudebním světě vyznačuje zejména nápaditým programem, ve kterém kombinuje soudobou hudbu s tou více tradiční, přičemž do standardního repertoáru vnáší nový vhled.
Od svého jmenování šéfdirigentem vyjíždí Nott se svým orchestrem pravidelně na turné do Jižní Ameriky, Ruska, Japonska a USA, na festivaly v Salcburku a Edinburku a na BBC Proms. V roce 2007 byl Nott jmenován tzv. hvězdným umělcem (artiste étoile) na Letním festivalu v Lucernu, kde byli Bamberští symfonikové zároveň rezidenčním souborem.
Vedle Bamberského symfonického orchestru dirigoval Jonathan Nott nejvýznamnější světové orchestry, jako je Berlínská filharmonie, New York Philharmonic Orchestra a Los Angeles Philharmonic Orchestra, Královský Concertgebouw, Gewandhausorchester Leipzig, NDR Sinfonieorchester Hamburg a Mnichovská filharmonie. Na festivalu Wien Modern a na festivalu v Salcburku řídil Vídeňskou filharmonii. V roce 2009 řídil Mládežnický orchestr Gustava Mahlera na jeho úspěšném evropském turné a v červnu 2010 opětovně vystoupil ve svém rodném městě, kde debutoval se City of Birmingham Symphony Orchestra. V sezoně 2010/11 se Nott vrací k Symfonickému orchestru NHK, k Ensemble intercontemporain, kFilharmonii Nizozemského rozhlasu, Filharmonii Oslo a čekají ho debutová vystoupení s Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Philadelphia Orchestra a Deutsches Symphonieorchester Berlin.
Nott se narodil ve Velké Británii. V Cambridgi studoval hudební vědu, v Manchesteru zpěv a flétnu a dirigování v Londýně. Jeho dirigentská kariéra začala ve Frankfurtské a Wiesbadenské opeře, kde řídil všechna stěžejní operní díla včetně tetralogie Prsten Nibelungův s tenoristou Siegfriedem Jerusalemem.
Dirigoval také Radio-Sinfonieorchester Stuttgart v představení opery Elektra na festivalu v Baden-Badenu s Hildegardou Behrens v titulní roli – a s Evou Marton ve stejné roli v nové produkci ve Wiesbadenu. Ve stejné době začala také jeho dlouhodobá spolupráce s Ensemble Modern. V roce 1997 byl jmenován šéfdirigentem Luzerner Sinfonieorchester a v roce 2000 hlavním dirigentem Ensemble intercontemporain.
Během svého působení v Bamberku zavedl cyklus rezidenčních umělců. Tento počin vyústil v rozsáhlou spolupráci s Vadimem Repinem, Truls Mørkem a Pierre-Laurentem Aimardem. Předsedá rovněž Mezinárodní Mahlerově dirigentské soutěži, kterou orchestr pořádá jednou za tři roky. Nott je velkým propagátorem soudobé hudby a uvedl ve světové premiéře mnoho skladeb nejvýznamnějších soudobých skladatelů. Pro Warner Classics nahrál s Berlínskou filharmonií kompletní orchestrální dílo G. Ligetiho, včetně Requiem.
Nott má na svém kontě řadu cenami ověnčených nahrávek děl Mahlera, Schuberta a Stravinského, které pořídil s Bamberskými symfoniky v koprodukci s Bavorským rozhlasem pro švýcarskou společnost Tudor Records. Jejich poslední společná nahrávka, Mahlerova Symfonie č. 9, získala cenu Toblacher Komponierhäuschen 2009 (porota vyzdvihla především „podmanivou naléhavost, intuitivní porozumnění a vnitřní logiku“). V lednu 2010 pak tato nahrávka zvítězila v kategorii orchestrálních nahrávek v rámci MIDEM Classical Awards. V říjnu 2009 byla Jonathanu Nottovi za kulturní přínos udělena cena E.ON AG.
Sergej Chačatrian se narodil v roce 1985 v Jerevanu v Arménii. V prosinci 2000 získal první cenu v osmém ročníku Mezinárodní houslové soutěže Jeana Sibelia v Helsinkách, čímž se stal nejmladším vítězem v historii soutěže. V roce 2005 získal první cenu na Mezinárodní houslové soutěži královny Alžběty v Bruselu.
Sergej vystoupil již se všemi významnými britskými orchestry, včetně City of Birmingham Symphony Orchestra, BBC Philharmonic Orchestra a Philharmonia Orchestra (s tímto orchestrem spolupracuje pravidelně). V červenci 2005 debutoval na festivalu BBC Proms, kde s BBC Philharmonic Orchestra předvedl první Šostakovičův houslový koncert.
Sergejova mezinárodní pověst se ze začátku rozvíjela skrze spolupráci s orchestry jako Philharmonia Orchestra, Symfonický orchestr NHK v Tokiu, Královský orchestr Concertgebouw, Orchestre national de France s Kurtem Masurem a Frankfurter Radiosinfonieorchester s Danielem Hardingem.
V srpnu 2005 debutoval na festivalech Ravinia a Blossom. V březnu 2006 poprvé vystoupil s Baltimore Symphony Orchestra a poté následovalo významné turné po Spojených státech s London Philharmonic Orchestra, při kterém společně hráli v Bostonu, Washingtonu, San Francisku, Los Angeles a New Jersey. V létě 2006 Sergej poprvé vystoupil v New Yorku, kde na festivalu Mostly Mozart předvedl Beethovenův houslový koncert.
Mezi vrcholy sezony 2006-07 patřilo uvedení Beethovenova koncertu s Philharmonia Orchestra pod taktovkou Christopha von Dohnányiho, první Šostakovičův houslový koncert s RSO Berlin a Markem Janowskim, Sibeliův koncert s Mnichovskou filharmonií a Jamesem Conlonem, Prokofjevův druhý koncert s Filharmonií Oslo, Beethovenův koncert s BBC Philharmonic Orchestra a Gianandreou Nossedou ve vídeňském Konzerthausu a v pořadí již třetí hostování u Cleveland Orchestra.
Během sezony 2006-07 Sergej debutoval také s Newyorskou filharmonií a Kurtem Masurem, s Boston Symphony Orchestra a Bernardem Haitinkem, s Los Angeles Philharmonic Orchestra a Stéphanem Denèvem, se San Francisco Symphony Orchestra a Michaelem Tilsonem Thomasem, s Orchestrem Mariinského divadla a Valerijem Gergievem a v neposlední řadě s Berlínskou filharmonií a Dmitrijem Kitajenkem.
V sezoně 2007-08 spolupracoval např. s London Philharmonic Orchestra a Jukka-Pekka Sarastem, s Concertgebouw v Amsterdamu, s Filharmonií Nizozemského rozhlasu a Jaapem van Zwedenem, s Orchestrem curyšské Tonhalle a Peterem Oundjianem a debutoval s Philadelphia Orchestra a Charlesem Dutoitem na festivalu v Saratoze.
Mezi angažmá v sezoně 2008-09 patří uvedení Brahmsova koncertu s Deutsche Sinfonieorchester Berlin a Ingo Metzmacherem, turné s Göteborským symfonickým orchestrem a Gustavem Dudamelem, spolupráce s orchestrem Santa Cecilia v Římě a Kurtem Masurem a s Philharmonia Orchestra v Londýně a sirem Charlesem Mackerrasem. Mezi další důležitá angažmá patřila vystoupení se Symfonickým orchestrem Švédského rozhlasu, s Philadelphia Orchestra a Kurtem Masurem, s Ruským národním orchestrem a Michailem Pletněvem, s Mnichovskou filharmonií a s Orchestrem Mariinského divadla a Valerijem Gergievem v Petrohradě, Jerevanu, Moskvě a na festivalech v Mikkeli a Baden-Badenu.
V sezoně 2009-10 čeká Sergeje debut se Španělským národním orchestrem, Filharmonií Soul, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris, Vídeňským symfonickým orchestrem a Bamberským symfonickým orchestrem.
Se svou sestrou Lusine Chačatrian vystoupil na recitálech ve Wigmore Hall, ve frankfurtské Alte Oper, v madridském Auditorio Nacional, Carnegie Hall, Theatre des Champs Elysées, Palais des Beaux Arts v Bruselu a v síni Concertgebouw v Amsterdamu.
Po úspěšné nahrávce Sibeliova koncertu, která vyšla v říjnu 2003, pokrčovala Sergejova spolupráce s firmou Naïve Classique dvojalbem s Šostakovičovými koncerty, které natočil s Orchestre national de France pod vedením Kurta Masura. V roce 2008 byla vydána nahrávka Šostakovičových a Franckových sonát pro housle a klavír, které v únoru téhož roku natočil se svou sestrou Lusine.
Sergej hraje na stradivárky z roku 1702 „Lord Newlands“, které mu laskavě zapůjčila Nippon Music Foundation.
Bamberský symfonický orchestr – Bavorská státní filharmonie měla v hudebním světě vždy výjimečnou pozici. Sídlí ve městě Bambergu, které je na seznamu světového dědictví UNESCO a může se pochlubit neobvykle vysokým počtem abonentů – v sedmdesátitisícovém městě jich má na šest tisíc. Dnes stejně jako v minulosti visí při zahraničních koncertech tohoto orchestru vlajka Bambergu a těleso funguje jako bavorský kulturní velvyslanec v hudebních centrech několika kontinentů. Pravidelná pozvání na významné festivaly a turné doma i v zahraničí, ocenění za nahrávky (z poslední doby např. Cannes Classical Award) – to vše jen potvrzuje vynikající pověst, kterou Bamberský symfonický orchestr požívá na celém světě.
O tuto pověst se v nemalé míře zasloužili šéfdirigenti a hostující dirigenti, kteří v uplynulých desetiletích Bamberský symfonický orchestr řídili a pomáhali jej tvarovat. Od ledna 2000 je umělecké vedení orchestru v rukou dirigenta Jonathana Notta. V březnu 2006 se čestným dirigentem orchestru stal Herbert Blomstedt. Od sezony 2010/2011 je doplňuje Robin Ticciati jako hlavní hostující dirigent.
Jonathan Nott během času stráveného v čele orchestru velmi úspěšně navázal na odkaz svých předchůdců, kterou přenáší do 21. století. Během svého působení v roli šéfdirigenta vystoupil s orchestrem na Salcburském festivalu (2004), Festivalu bílých nocí v Petrohradě (2007), Pekingském hudebním festivalu (2008), na londýnských Proms (2009) a na Hudebním týdnu Gustava Mahlera (2009). Pod tímto šéfdirigentem hrál Bamberský symfonický orchestr také na festivalu v Edinburku (2003), kam se brzy poté vrátil odehrát pět dalších koncertů jakožto rezidentní soubor (2005). V roce 2007 byl Bamberský symfonický orchestr rezidentním souborem festivalu v Lucernu a v sezoně 2008/2009 byl rezidentním souborem Kolínské filharmonie. Další významnou událostí ve společném životě orchestru a šéfdirigenta byl koncert k poctě papeže Benedikta XVI. v papežské letní rezidenci Castel Gandolfo při příležitosti tisícého výročí bamberského biskupství (2007).
Kromě výše zmíněných aktivit jsou Bamberský symfonický orchestr a jeho britský šéfdirigent pravidelnými hosty na nejvýznamnějších německých festivalech, jako je Musikfest Berlin, bonnský Beethovenfest, festivaly ve Šlesvicku-Holštýnsku, v Rheingau a v Bad Kissingenu. Orchestr také jezdí na turné po Německu a dalších evropských zemích, byl třikrát na turné v Japonsku a Jižní Americe a dvakrát projel USA, kde vystoupil v síních, jako je Lincoln Center v New Yorku. V uplynulých sezonách spolupracovali s orchestrem na vynikající umělci jako Vadim Repin, Truls Mørk a Pierre-Laurent Aimard a doprovázeli jej na domácích i zahraničních pohostinských vystoupeních.
Nadcházející sezona 2010/2011 tento působivý výčet koncertů rozšiřuje: po zastávkávh na festivalech v Berlíně, Vídni a Bonnu, vystoupí Jonathan Nott několikrát v Baden Badenu (Festspielhaus); orchestr a jeho šéfdirigent společně uctí dlouhou tradici zahraničních vystoupení koncerty v Belgii a Nizozemsku a opětovně přijmou pozvání na turné do Jižní Ameriky. V sezoně 2010/2011 vyjede Bamberský symfonický orchestr s Jonathanem Nottem do Číny, kde navštíví Peking a Šenzen. Plán zájezdů také zahrnuje koncert v curyšské Tonhalle.
Další významné události sezony 2010/2011 zahrnují návštěvu mnichovského Herkulova sálu s Robinem Ticciatim, turné po Španělsku s Chlapeckým pěveckým sborem Windsbach a úplně první koncert Bamberského symfonického orchestru v milánském divadle La Scala, na kterém jej bude řídit Georges Prêtre. Celkově od svého založení odehrál Bamberský symfonický orchestr více než 6 000 koncertů v 60 zemích a více než 500 městech; jen během svých dvanácti turné po Japonsku vystoupil orchestr na 106 koncertech.
Pod vedením Jonathan Notta zabrousil Bamberský symfonický orchestr do velmi rozličného repertoáru, i když největší pozornost orchestru přinesla hudba Gustava Mahlera. Bavorská státní filharmonie byla dlouho oslavována jako skvělý mahlerovský orchestr, ale interpretace Jonathana Notta a Bamberských symfoniků způsobily v hudebním světě doslova senzaci. Důkazem toho jsou prestižní ceny, které orchestr a šéfdirigent za své nahrávky Mahlerovy hudby získali. Je tedy jen případné, že v mahlerovském roce 2010 věnovali Bamberští symfonikové rakouskému mistru celý festival: Bamberské bienále (první svého druhu) se konalo červenci 2010. Festival se zaměřil na pozdní Mahlerovo dílo a nabídl tvorbu symfonickou i komorní, která byla rámována řadou recitálů a veřejných čtení. Během festivalu se také konalo symposium zacílené na období kolem roku 1910. Mezi uvedenými díly byla Symfonie č. 8 (tzv. Symfonie tisíců), Das Lied von der Erde, Devátá symfonie a Adagio z nedokončené Desáté symfonie.
Domovem Bamberského symfonického orchestru je bamberská Konzerthalle. Její hlavní koncertní síní je Joseph-Keilberth-Saal, který pojme asi 1400 návštěvníků. Sál byl uveden do provozu v roce 1993. V roce 2009 byl rozšířen a zmodernizován podle mezinárodně uznávaného designéra Petera Schmidta. V roce 2008 byl Joseph-Keilberth-Saal upraven, aby akusticky lépe vyhovoval; návrh tehdy zpracoval Yasuhisa Toyota, jeden z uznávaných expertů na akustiku.
Před rokem 1993 byl sídlem orchestru přes čtyřicet let bamberský dominikánský kostel, který se jako koncertní síň používal od roku 1950. Bamberský symfonický orchestr byl založen jen čtyři roky předtím – první oficiální koncert proběhl v březnu 1946 pod jménem Bamberger Tonkünstlerorchester. Jádrem orchestru byli bývalí členové pražské Německé filharmonie, kteří po válce přišli do města na řece Regnitz. Spojitost s tímto pražským orchestrem činí z Bamberského symfonického orchestru dědice hudební tradice, která sahá do 19. a dokonce až do 18. století.
Prvním šéfdirigentem Bamberských symfoniků byl v roce 1950 Joseph Keilberth, bývalý ředitel Německé filharmonie v Praze. Jeho důležitou roli při konsolidování Bamberského symfonického orchestru a pozdvihování jeho renomé nemůže nelze dost ocenit. Pod jeho vedením, které trvalo do jeho smrti v roce 1968, zůstali Bamberští symfonikové věrní velké symfonické tradici, položili základy své skvělé reputace a hráli ve větším počtu světových koncertních síní než kterýkoli jiný německý orchestr. Nedlouho po skončení druhé světové války se stali prvním orchestrem, který jel na turné po Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii a Africe.
Keilbertha ve funkci šéfdirigenta následovali James Loughran (1979-1983) a Horst Stein (1985-1996), jenž byl v historii Bamberského symfonického orchestru druhým dirigentem, kterému byl udělen titul čestného dirigenta. S orchestrem poté spolupracovala a jeho charakteristický zvuk formovala řada dalších dirigentů: mezi nimi byli Rudolf Kempe, Hans Knappertsbusch, Clemens Krauss, Sir Georg Solti, Christoph von Dohnányi, Witold Rowicki, Günter Wand, Witold Lutosławski, Ingo Metzmacher, Giuseppe Sinopoli, Christoph Eschenbach, první čestný dirigent Bamberských symfoniků Eugen Jochum a jejich současný čestný dirigent Herbert Blomstedt.
Bamberský symfonický orchestr je znám nejen jako koncertní orchestr, ale i jako centrum pro výchovu mladých hudebníků. Dirigentská soutěž Gustava Mahlera, kterou orchestr pořádá od roku 2004, získala okamžitě pověst prubířského kamene pro mladé dirigentské talenty. Pro vítěze prvního ročníku, mladého Venezuelana Gustava Dudamela, byl asoutěž odrazovým můstkem pro skutečně strmý vzestup a pro vítězku druhého ročníku v roce 2007, Shi-Yeon Sung z Jižní Koreje, byla důležitým milníkem v mezinárodní kariéře. Třetí ročník proběhl v roce 2010 a první cenu získal Lotyšec Ainārs Rubiķis. Vítěz obratem dostal pozvání k účinkování na festivalu v Edinburku a k účinkování s orchestrem Kremerata Baltica. Brzy se do Bamberku vrátil jako hostující umělec na Bamberském bienále 2010, po kterém bude v lednu následovat jeho první abonentní koncert s Bamberskými symfoniky. Od sezony 2010/2011 se rozběhl další projekt zaměřený na výchovu mladé generace hudebníků, a sice Bamberskými symfoniky nově založená Orchestrální akademie.
Bamberští symfonikové se za řízení Jonathana Notta a ve spolupráci s Bavorským rozhlasem a švýcarským labelem Tudor zúčastnili natáčení mnoha CD nahrávek. Společně nahráli všechny Schubertovy symfonie, doplněné o soudobé skladby na schubertovská témata od skladatelů jako Henze, Rihm, Widmann a Mantovani. Další nahrávky zahrnují první verzi brucknerovy Třetí symfonie a díla Janáčka a Stravinského. Z cyklu Mahlerových symfonií byly dosud uskutečněny nahrávky 1., 2., 4. a 9. CD s Devátou symfonií vyhrálo několik prestižních cen, jako je Toblach Composing Hut Record Prize a Cannes Classical Award 2010.
Rozsáhlá diskografie Bamberských symfoniků zahrnuje také celou řadu kompletů věnovaných dalším velkým skladatelům jako Schubert, Brahms a Reger (Horst Stein), Schumann (Christoph Eschenbach), Mendelssohn (Claus Peter Flor), Raff (Hans Stadlmair), Richard Strauss (Karl Anton Rickenbacher), Pfitzner (Werner Andreas Albert) a Hartmann (Ingo Metzmacher). Na jaře 2010 vyšlo první CD s Robinem Ticciatim, který nastudoval Brahmsova díla pro sbor a orchestr.
V červenci 2003 pozdvihla Bavorská spolková vláda Bamberský symfonický orchestr na úroveň státního orchestru, a od této doby má právo ke svému názvu připojovat označení Bavorská státní filharmonie. V roce 2005 byl statut orchestru změněn na dobročinnou nadaci. Jako Nadace Bamberského symfonického orchestru – Bavorské státní filharmonie je soubor stabilně finančně podporován Bavorskem, městem Bamberk, provincií Horní Francko a Bamberským krajem.
© 2012 Dvořákova Praha |
Mapa webu |
Ochrana osobních údajů |
Právní předpisy |
Klub mladých |
Cena Antonína Dvořáka |
170 let Antonína Dvořáka