14. 9. 2011 | Joseph Calleja, Martin ...

Joseph Calleja je jedním z nejvyhledávanějších tenoristů na obou stranách Atlantiku. Jeho hlas vybízí ke srovnání s „legendárními pěvci z dřívějších dob: Jussi Björlingem, Beniaminem Giglim a dokonce s Enrikem Carusem“ (Associated Press). Mezi největší úspěchy maltského tenoristy z poslední doby patří debutová vystoupení v Metropolitní opeře, kde „ze sebe vydal úplně všechno, zpíval se zápalem, energií, s krásným barevným odstíněním, a vysloužil si bouřlivé ovace“. Takto popsaly New York Times jeho výkon v titulní roli nových Hoffmannových povídek Bartletta Shera. V Královské opeře v Covent Garden, kde „na sebe strhl téměř všechnu pozornost“ (Independent), se osvědčil jako „fascinující Adorno“ (Financial Times) v opeře Simon Boccanegra, kde účinkoval s Plácidem Domingem.

V sezoně 2010-11 přijal Calleja angažmá ve třech stěžejních rolích v Metropolitní opeře: Rodolfo v La bohème, Edgardo (s Natalie Dessay) v Lucii di Lammermoor a vévoda z Mantovy v Rigolettovi, což je role, ve které se v MET  roce 2006 uvedl. Mezi vrcholy této sezony je role Pinkertona v novém nastudování opery Madama Butterfly v houstonské Velké opeře, první kanadský recitál Roy Thompson Hall v Torontu a vydání další nahrávky u společnosti Decca – album italských a francouzských árií. Na druhé straně Atlantiku opět vystoupí Calleja ve dvou nejprestižnějších německých operních domech: v Bavorské státní opeře v Mnichově (L’elisir d’amore a La bohème) a v Berlínské Německé opeře (Lucia); dále přednese operní árie na koncertu v Istanbulu. Sezonu zakončí tenorista zájezdem s Metropolitní operou do Japonska, na kterém bude zpívat Edgarda (Lucií bude Diana Damrau).

V minulé sezoně, vedle debutu v rolích Hoffmanna, Adorna a Ruggiera (La rondine) ve Frankfurtu, zpíval Calleja roli Rodolfa v Hamburské státní a Vídeňské státní opeře, Macduffa ve Verdiho Macbethovi v Bavorské státní opeře v Mnichově a Nemorina v opeře L’elisir d’amore v tokijském Novém národním divadle. Vystoupil také na velkém počtu koncertů a recitálů ve Francii, Rumunsku, Japonsku a na své rodné Maltě.

Callejova angažmá dosud zahrnují 28 velkých rolí a zavedla jej doslova do každého významnějšího evropského města, což je vzhledem k věku 32 let velký úspěch. V Covent Grden debutoval jako vévoda z Mantovy a brzy se na tuto scénu vrátil v rolích Alfreda a Macduffa. Vystoupil tam též jako Nicias v koncertním provedení Massenetovy opery Thaïs.  Ve Vídeňské státní opeře účinkoval v roli Elvina v opeře La somnambula, Artura v I puritani, v roli Verdiho vévody, Rodolfa, Alfreda, Nemorina a v neposlední řadě v titulní roli opery Roberto Devereux. Po boku Anny Netrebko a Elīny Garanči zpíval ve vídeňském Konzerthausu Tebalda v koncertních provedeních Belliniho I Capuleti e i Montecchi, které nahrála firma Deutsche Grammophon (vydáno v roce 2009). Calleja vystoupil v Curyšské opeře jako Verdiho vévoda a Elvino, a dále na Salcburském festivalu jako Tebaldo v koncertních provedeních, která dirigoval Ivor Bolton. V roli vévody z Mantovy debutoval v Bavorské státní opeře, Nizozemské opeře, Velšské národní opeře a v Deutsche Oper Berlin, kde od té doby zpívá Artura a kde poprvé vystoupil v titulní roli Gounodova Fausta. Publikum barcelonského Gran Teatre de Liceu se s ním poprvé setkalo v roli Nemorina. V drážďanské Semperoper a ve Frankfurtské opeře debutoval jako Rodolfo. Do Frankfurtské opery se vrátil v debutové roli Romea v opeře Roméo et Juliette. V Německu Calleja poprvé vystoupil v roli Dona Ottavia v Donu Giovannim na festivalu v Řezně.

„Hudebně nejrafinovanější doprovodný umělec současnosti.“
Wiener Tagesblatt

„Zlatý standard v doprovodu“.
New York Times

„Martina Katze je třeba zcela jistě pokládat za doyena mezi doprovodnými klavíristy“, uvedl deník Los Angeles Times. Již čtyři desetiletí jej jako jednoho z nejvytíženějších klavíristů na světě vyhledávají nejuznávanější světoví sóloví zpěváci. Vedle slečny Karity Mattilly pravidelně vystupoval a nahrával s Marilyn Horne, Fredericou von Stade, Samuelem Rameym, Davidem Danielsem, Josém Carrerasem, Cecilií Bartoli, Kiri Te Kanawa, Kathleen Battle a Sylvií McNair, abychom jmenovali alespoň některé. Každou sezónu v jeho diáři figurují především světové metropole hudby.

Martin Katz se narodil v Los Angeles, kde se ve věku pěti let začal věnovat hře na klavír. Navštěvoval Jihokalifornskou univerzitu, kde vystudoval obor klavírní doprovod u své novátorské učitelky Gwendolyn Koldofsky. Ještě jako studentovi mu byla nabídnuta jedinečná příležitost doprovázet mistrovské hodiny a lekce takových velikánů, jakými byla Lotte Lehman, Jascha Heifetz, Pierre Bernac a Gregor Piatigorsky. Po dokončení formálního vzdělání působil tři roky jako klavírista u Sboru americké armády, než se přestěhoval do New Yorku, kde se v roce 1969 začala naplno rozvíjet jeho bohatá mezinárodní kariéra.