17. 9. 2011 | Ondrej Lenárd, Symfonický ...

Ondrej Lenárd studoval dirigování na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u profesora Ľudovíta Rajtera. Po absolutoriu v roce 1962 zahájil svou uměleckou dráhu jako sbormistr a dirigent Opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde v letech 1984-1986 působil ve funkci šéfdirigenta a později šéfa opery (1997-1998).

Od roku 1970 byl dirigentem a v letech 1977-1990 šéfdirigentem Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v Bratislavě, v následujícím desetiletí 1991-2001 je jeho umělecké působení spjato se Slovenskou filharmonií (od r. 1991 šéfdirigent, v letech 1993-2001 umělecký ředitel). Současně roku 1978 působil jako stálý hostující dirigent Japan Shinsei Symphony Orchestra v Tokiu a v roce 1993 se stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem tohoto renomovaného japonského orchestru. V roce 2000 byl jmenován čestným dirigentem Tokijské filharmonie. Před Českou filharmonií stanul Ondrej Lenárd poprvé v roce 1986 a od té doby ji řídil na desítce koncertů.

Ondrej Lenárd spolupracuje s předními evropskými orchestry (mj. Mnichovská filharmonie, Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Státní filharmonie Brno) a sólisty (Peter Dvorský, Gabriela Beňačková, Jelena Obrazcovová, Piero Capuccilli, Eva Urbanová, Sergej Kopčák ad.), dirigoval ve Vídeňské státní opeře, v Houston Grand Opera, v Teatro Liceo v Barceloně, v Teatro San Carlo v Neapoli, ve Státní opeře v Budapešti, v Národním divadle a Státní opeře v Praze, hostoval v Kanadě, Brazílii, USA, Japonsku.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k předním a zároveň nejstarším českým orchestrálním tělesům. Jeho bohatá tradice se odvíjí od roku 1926 a je spojena s počátky vysílání Radiojournalu. 

Významnou kapitolu vepsal do jeho historie jak zakladatel Josef Charvát, tak především skladatel a dirigent Otakar Jeremiáš. Po roce 1945 se těleso proměnilo ve velký symfonický orchestr, s nímž jako šéfdirigenti pracovali významní umělci – pozdější šéf České filharmonie Karel Ančerl a především Alois Klíma. Od roku 1947 vystupují rozhlasoví symfonikové pravidelně na Pražském jaru, od roku 1961 pravidelně vyjíždějí do zahraničí. 70. léta zde byla érou významného vykladače především české hudby – dirigenta Jaroslava Krombholce, kterého vystřídal Fratišek Vajnar. Jako hosté pracovali s rozhlasovým tělesem např. Václav Talich, Václav Neumann, Libor Pešek, Charles Munch, Franz Konwitschny, Hermann Scherchen, Gennadij Rožděstvenskij nebo Charles Mackerras. Své skladby s rozhlasovými symfoniky provedli Sergej Prokofjev, Ottorino Respighi, Arthur Honegger, Aram Chačaturjan, Ernst Křenek či Krzysztof Penderecki; významné místo tu vždy měla a má soudobá hudba.

Od roku 1985 stojí v čele orchestru Vladimír Válek, který rok na to s tělesem poprvé vyjel do Japonska. SOČR pravidelně hostuje téměř v celé Evropě, vystupoval v Jižní Koreji, Číně, na Taiwanu a ve Spojených státech.

V roce 2009 strávili rozhlasoví symfonikové konec ledna s dirigentem Vladimírem Válkem a sólistou Janem Simonem na zájezdu po španělských městech Avilés, Zaragoza, Murcia a Pamplona. V únoru zamířili ve stejné sestavě na Balkán (Bělehrad a Záhřeb). Na konci března se SOČR představil návštěvníkům Jarního festivalu v Budapešti a následně odcestoval do Německa, aby zahrál ve Friedrichshafenu, koncem dubna odletěl do jihokorejského Soulu, o prázdninách se představil v německém Wiesbadenu, v listopadu byl hostem v mnichovském Gasteigu i v prostorách Alte Oper ve Frankfurtu nad Mohanem.

Z tuzemských aktivit loňského roku připomeňme zahajovací koncerty MHF Pražské jaro s dirigentem Antoni Witem Pražské jaro a MHF Smetanova Litomyšl s dirigentem Ondrejem Lenárdem. V Českém Krumlově spolupracoval SOČR se dvěma věhlasnými osobnostmi hudebního světa, se sopranistkou Renée Fleming a houslistou Shlomo Mintzem, na MHF Dvořákova Praha se představil s vynikajícími mladými interprety, dirigentem Tomášem Netopilem a francouzským violoncellistou Gautierem Capuçonem. Velmi významnou záležitostí byl 1. ročník MHF Rozhlasový podzim, kde se SOČR ujal symbolické role hostitele svých orchestrálních kolegů z evropských veřejnoprávních stanic.