20. 9. 2011 | Vasily Petrenko, Lukáš ...

Vasilij Petrenko se narodil v roce 1976 a své hudební vzdělání započal na Chlapecké hudební škole Petrohradské kapely – nejstarší hudební škole v Rusku. Později studoval na Petrohradské konzervatoři a zúčastnil se mistrovských kurzů u významných dirigentů jako Ilja Musin, Mariss Jansons, Jurij Těmirkanov a Esa-Pekka Salonen. V letech 1994-1997 byl  Petrenko rezidenčním dirigentem v Petrohradské státní opeře a spolupracoval s Musorgského divadlem. Po úspěších na několika mezinárodních dirigentských soutěžích, včetně 4. ročníku Prokofjevovy dirigentské soutěže v Petrohradě (2003), první ceny na Šostakovičově soutěži sborového dirigování v Petrohradě (1997) a první ceny na 6. ročníku Mezinárodní dirigentské soutěže v Cadaqués ve Španělsku, byl v letech 2004-2007 šéfdirigentem Petrohradského státního akademického orchestru. Během uplynulých sezon Petrenko dirigoval mnoho důležitých ruských orchestrů včetně Petrohradské filharmonie a Moskevské filharmonie. V září 2006 se stal hlavním dirigentem Královské liverpoolské filharmonie. Po šesti měsících mu byla smlouva prodloužena do roku 2012. V roce 2009 byla smlouva prodloužena znovu, tentokrát až do roku 2015 a zároveň mu byl změněn titul hlavního dirigenta na šéfdirigenta. Zároveň byl v roce 2009 po nesmírně úspěšném debutu s Mládežnickým orchestrem Velké Británie (kdy orchestr podle listu The Guardian zněl, jako kdyby byl Petrenko v jeho čele celá léta), jmenován jeho hlavním dirigentem a spolupracuje tak s Mládežnickým orchestrem každou sezonu. V uplynulých sezonách debutoval Petrenko s velkým úspěchem u několika významných orchestrů včetně London Symphony Orchestra, Philharmonia Orchestra, Ruského národního orchestru, Filharmonie Nizozemského rozhlasu, Filharmonie Oslo a Budapešťského festivalového orchestru. Vystoupil také na BBC Proms s Královskou liverpoolskou filharmonií a Mládežnickým orchestrem Velké Británie a zúčastnil se turné s Mládežnickým orchestrem Evropské unie. Mezi vrcholy sezony 2010/11 a dalších sezon patří debutová vystoupení s London Philharmonic Orchestra, Orchestre National de France, Symfonickým orchestrem Finského rozhlasu, Orchestre de la Suisse Romande, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Symfonickým orchestrem NHK v Tokiu, Sydney Symphony Orchestra a Accademia di Santa Cecilia.

„Tak dokonalé ovládnutí nástroje – navíc v pouhých třiadvaceti letech – jsme už dlouho neviděli. Vondráček hrál s neuvěřitelnou přesností, nikdy ne však na úkor emocionálního obsahu hudby. “
The Weekend Post, květen 2009

Lukáš Vondráček poprvé veřejně vystoupil ve čtyřech letech. V následujících letech odehrál mnoho koncertů a recitálů jak doma v České republice, tak v zahraničí. Přirozená muzikalita, která se během oněch let rozvinula spolu s obdivuhodnými technickými schopnostmi, z něj činí talentovaného a vyzrálého hudebníka, který má již vybudovanou významnou kariéru. Po studiích na Hudební akademii v Katowicích a Wiener Hochschule, pokračuje Vondráček ve studiu na univerzitě ve svém rodném městě Ostravě.

Účinkoval na různých festivalech v USA včetně Gilmore Festival. Dále to byly např. Ravinia Rising Stars Series, New York International Piano Series, London International Piano Series, Festival La Roque d’Anthéron, Klavírní festival v Lille, ‘The Next Generation’ Festival v Dortmundu, Belfast Festival a Istanbulské recitály v Turecku. Debutoval s recitály v rámci Paris Cité de la Musique, v Palais des Beaux Arts v Bruselu, Auditorio Nacional v Madridu a na Mecklenburg Vorpommern Festival. Recitálový debut na britských ostrovech se odehrál v Queen Elizabeth Hall jako součást International Piano Series, kde byl zároveň nejmladším účastníkem vůbec. Na Mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburna získal Vondráček v roce 2009 Cenu poroty Raymonda E. Bucka.

V květnu 2002 vystoupil Vondráček poprvé s Českou filharmonií pod taktovkou Vladimira Ashkenazyho na koncertech v Praze a Itálii. Od té doby vystoupil s tímto orchetrem již častokrát. S ČF vystupoval na turné po USA, na koncertech v Kolíně nad Rýnem, Vídni, Lucernu a Birminghamu. Jeho vystoupení s orchestry jsou vysoce ceněna, přičemž jeho podání Prokofjevova Klavírního koncertu č. 1 s Philharmonia Orchestra v březnu 2003 v Birminghamu obdrželo zvlášť pozitivní kritiky.

Královská liverpoolská filharmonie je nejstarším nepřetržitě fungujícím profesionálním symfonickým orchestrem a druhým nejstarším koncertním pořadatelem ve Velké Británii.

Začátky

První koncertní řada Královské liverpoolské filharmonie se datuje do roku 1840, kdy vznikla Společnost Královské liverpoolské filharmonie, jež orchestr provozuje. Tuto společnost založila skupina liverpoolských příznivců vážné hudby. Od té doby byla filharmonie vždy v centru liverpoolského kulturního života.

V roce 1957 získaly Společnost a orchestr liverpoolské filharmonie – neboť tak se tehdy nazývaly – titul „královský“. O rok později se Její Veličenstvo královna stalo patronkou orchestru, kteroužto úlohu zastává dodnes.

V roce 1989 bylo Společnosti a orchestru Královské liverpoolské filharmonie uděleno čestné členství liverpoolské John Moores University a v roce 1991 byly prvními institucemi, kterým bylo uděleno čestné občanství města Liverpoolu. Dalšího ocenění za zásluhy se orchestru a společnosti od města Liverpoolu dostalo v roce 1997.

V roce 2006 se postu hlavního dirigenta ujal charismatický mladý Rus Vasilij Petrenko. Titul hlavního dirigenta se v roce 2009 změnil na titul šéfdirigenta a Petrenko se tak přidal k řadě význačných umělců, kteří řídili Královskou liverpoolskou filharmonii během její slavné historie. Mezi těmito osobnostmi byli např. Max Bruch, Sir Charles Hallé, Sir Henry Wood, Sir Malcolm Sargent, Sir John Pritchard, Sir Charles Groves, Walter Weller, David Atherton, Marek Janowski, Libor Pešek KBE (Rytíř britského impéria), Petr Altrichter a Gerard Schwarz.