Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci
Jazykové verze Česky | English | Deutsch | Русский | 日本語 | 中文
Hlavní stránka › Archiv › Interpreti 2011 › 23. 9. 2011 | Petr Altrichter, Midori, Česká filharmonie
Petr Altrichter, vůdčí dirigentská osobnost na poli České i evropské vážné hudby se narodil v Československu v roce in 1951. Vystudoval Ostravskou konzervatoř (dirigování a hru na lesní roh); poté studoval na JAMU pod Richardem Týnským, Otakarem Trhlíkem, Františkem Jílkem, Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem; v roce 1976 získal druhé místo a zvláštní cenu na dirigentské soutěži v Besançon. Od té doby začal budovat svou mezinárodní kariéru.
V roce 1977 se stal pomocným dirigentem Brněnské filharmonie a začal si s tímto tělesem budovat trvalý vztah. V roce 1987 začal pracovat s Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a o tři roky později se stal jeho šéfdirigentem.
Po svém debutu ve Velké Británii se s Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK na festivalu v Edinburghu v roce 1990, Petr Altrichter debutoval v Londýně s Anglickým komorním orchestrem v roce 1993. Poté za velkých ohlasů dirigoval v roce 1994 Královskou Liverpoolskou filharmonii. Díky velkému úspěchu byl krátce poté jmenován hlavním dirigentem tohoto prestižního tělěsa. V této pozici setrval v letech 1997 až 2001. S tímto orchestrem se v roce 2000 objevil na BBC Proms v Royal Albert Hall a rovněž s ním nahrál několik uznávaných nahrávek na vlastní nahrávací značce tohoto tělesa RLPO live. Ve Spojeném království Petr Altrichter rozvěž spolupracoval s BBC Symphony Orchestra, Royal Scottish National Orchestra a s Londýnskými filharmoniky.
Od roku 1993 působil coby hudební ředitel Südwestdeutsche Philharmonie v Konstanz v Německu. V roce 2002, byl ustanoven do pozice šéfdirigenta Brněnské filharmonie.
Petr Altrichter diriguje orchestry po celém světě a hostuje na předních světových festivalech. V posledních letech se zejména snaží být propagátorem české hudby s britskými hudebními tělesy.
Houslistka Midori za svou osmadvacetiletou kariéru uznávána nejen jako jedna z nejoslnivěji talentovaných umělkyň, ale čím dál více také pro svou angažovanost a invenci v oblasti společensky prospěšných aktivit na celém světě, kterým věnuje velkou část své energie i zdrojů. V roce 2007 byla generálním sekretářem OSN Ban Ki-moonem jmenována „poslem míru“ a stala se vzorem pro mladé umělce, kteří chtějí sloučit radosti a nároky kariéry špičkového interpreta s aktivní snahou využít síly hudby ke změně životů jiných lidí.
Nová koncetní sezona Midori začne vystoupeními na festivalech jako jsou Ravinia, Caramoor, Šlesvicko-holštýnský festival a Edinburský festival. Během roku potom vystoupí na více než 100 koncertech v 19 zemích světa. Čeká ji páté turné zcela věnované soudobé hudbě, které tentokrát završí v newyorské Zankel Hall. Midori v sezoně 2010/2011 vystoupí s BBC Symphony Orchestra, Baltimore Symphony Orchestra, Newyorskou filharmonií, London Symphony Orchestra, Orchestre Symphonique de Montréal a dalšími významnými tělesy, a bude spolupracovat s dirigenty jako Christoph Eschenbach, sir Donald Runnicles, Kent Nagano, Alan Gilbert a Edo deWaart. Kromě recitálového turné se soudobou hudbou absolvuje v této sezoně ještě čtyři další recitálová turné a jedno turné s komorní hudbou, na kterém ji budou doprovázet violoncellista Antoine Lederlin, klavírista Jonathan Biss a violistkou Nobuko Imai.
Její láska k účinkování je každým rokem vyvažována velkou osobní angažovaností v oblasti vzdělávání a dalších společensky prospěšných aktivit. Již sedmým rokem vyučuje na Thornton School (University of Southern California of Music) a čtvrtým rokem je vedoucí jejího oddělení smyčcových nástrojů. Midori svědčí spojení kariéry koncertní umělkyně s profesorskou a administrativní rolí na významné univerzitě. K těmto závazkům ještě přidává trvalé a aktivní zapojení do čtyř společensky prospěšných organizací, které založila: Midori & Friends, Partners in Performance, Orchestra Residencies Program a Music Sharing.
Vážnější zapojení Midori do společensky prospěšných aktivit začalo v roce 1992. Poté, co se dozvěděla o velkém snížení investic do uměleckého vzdělávání v newyorských veřejných školách, založila organizaci zvanou Midori & Friends. To, co původně začalo jako jednotlivé osobní návštěvy Midori ve školách, se během 19 let rozrostlo do mnohovrstevnatého šestadvacetitýdenního kurzu pro školní děti, který zahrnuje výuku hry na nástroj, základní hudební teorii, sborový zpěv a společné koncerty. Programu Midori & Friends se zúčastnilo již více než 180 000 dětí ze všech newyorských čtvrtí (www.midoriandfriends.org).
S vírou, že komorní hudba v malých komunitách si zaslouží podporu, vzala Midori 50 000 dolarů, které v roce 2001 vyhrála jako součást Ceny Averyho Fishera a založila novou organizaci – Partners in Performance. Cílem této organizace je stimulovat a posílit zájem o recitály a komorní hudbu v rámci menších komunit, které nemají výhody velkých městských center, jež jsou automaticky zahrnována do koncertních turné. Partners in Performance každoročně věnuje dvěma z organizací, které podaly žádost, recitál Midori a v následující sezoně recitál některé vycházející hvězdy v rámci Young Artists Program. Oba koncerty – s výrazně sníženým vstupným – jsou součástí běžné koncertní sezony vítězné organizace. Výtěžek z koncertů se poté použije na podporu rozvoje komorní hudby v dané komunitě. Midori také přiměla další umělce, aby se zúčastnili programu Partners in Performance, a v sezoně 2009/2010 se „do týmu“ přidal klavírista Jonathan Biss. V letošní sezoně budou Partners in Performance sponzorovat koncerty Midori ve Fort Kentu ve státě Maine, Jonathana Bisse v Hot Springs ve státě Arkansas a mladého dua (klavír/housle) z Young Artists Program v Bemidji ve státě Minnesota (www.pipmusic.org).
V roce 2004 Midori založila Orchestra Residencies Program, což je organizace, která podporuje mládežnické orchestry ve Spojených státech. Každým rokem vybere nezávislá komise dva z přihlášených mládežnických orchestrů, u kterých potom Midori po dobu jednoho týdne hostuje a spolupracuje s nimi i s jejich partnerskými profesionálními orchestry v široké škále aktivit. Midori s každým z orchestrů hraje, pomáhá se získáváním finančních prostředků, účastní se mistrovských kurzů, workshopů zaměřených na komorní hudbu a tmelících společenských událostí, které slouží k posílení morálky, napomáhají uzavřít nová partnerství a potvrzují pozici mládežnického orchestru v komunitě. V předchozích letech se Orchestra Residencies Programs uskutečnily na Aljašce, v Minnesotě, Severní Dakotě, Iowě, Novém Mexiku, Jižní Dakotě, Vermontu, Severní Karolíně, Illinois, Alabamě a Montaně. V sezoně 2010/2011 uskuteční Midori Orchestra Residencies Programs ve městě Chattanooga v Tennessee a v Davenportu v Iowě.
Music Sharing je organizace sídlící v Tokiu, jejíž cílem je obohatit japonské hudební curriculum tím, že přinese klasickou západní hudbu a tradiční japonskou hudbu nejvyšší úrovně mladým lidem po celém Japonsku. Midori a další hostující umělci hrají dětem ve školách, nemocnicích a ústavech pro tělesně postižené. Děti si hudbu mohou užít nejen jako posluchači, ale mohou se zapojit i jako interpreti. Music Sharing usiluje o pozvednutí kulturního povědomí, poskytnutí všestranného vzdělání, a v neposlední řadě chce dětem umožnit poznat a ocenit sílu živé hudby, která jim může změnit život.
V roce 2006 se program Music Sharing rozšířil a v současné době je mezinárodní (ICEP: International Community Engagement Program). Každý rok se Midori a mladí hudebníci vzešlí z mezinárodního konkurzu zúčastní programu, který má dvě části. Během první části stráví dva týdny v hostitelské asijské zemi, kam mladým lidem přinášení západní komorní hudbu a na oplátku se učí o místní hudební tradici; druhou část tvoří později ve stejné sezoně řada koncertů a workshopů v Japonsku. Cílem ICEP je nabídnout dětem, zvláště těm, které se nacházejí v obtížných podmínkách, příležitost zažít krásu a radost z hudby a zároveň umožnit mladým hostujícím hudebníkům rozšířit si obzory a dovědět se víc o společensky prospěšné činnosti. V uplynulých sezonách přinesla Midori programy ICEP do Vietnamu, Kambodži, Indonésie a Mongolska. ICEP, který proběhne v prosinci 2010, se bude konat v Laosu.
Midori a houslista Vadim Repin se spojili v novém projektu Midori/Repin Commissioning Project. Prostřednictvím organizace Meet the Composer si jednotliví donátoři objednali čtyři čtyřminutové sólové skladby, které houslisté využívají jako přídavky a dále při různých příležitostech včetně akcí pořádaných za účelem fundraisingu, mediální propagace a společensky prospěšných aktivit. Pro splnění zakázky vybrali Midori a Vadim Repin čtyři skladatele, jejichž práci obdivují – Lee Hylu, Rodiona Ščedrina, Krzysztofa Pendereckého a Dereka Bermela. Tuto sezonu je Midori uvede ve světové premiéře na soukromé akci, jejímž cílem je získat finanční prostředky pro program Meet the Composer v San Francisku.
Midori realizovala svou první nahrávku ve věku 14 let pro společnost Philips – spolu se St. Paul Chamber Orchestra nahrála pod vedením Pinchase Zukermana hudbu Bacha a Vivaldiho. Všechny její další nahrávky jsou na nosičích firmy Sony Masterworks, z nichž nejnovější obsahuje sonátu J. S. Bacha (Sonáta pro sólové housle č. 2 a moll, BWV 1003) a B. Bartóka (Sonáta č. 1 cis moll, Sz.75). Dalším nedávno vydaným projektem je kompilát dříve vydaných nahrávek na dvou CD s názvem „The Essential Midori“. V roce 2003 vydala společnost Sony Classical její nahrávku Bruchova Houslového koncertu g moll a Mendelssohnova Houslového koncertu e moll, které byly natočeny živě s Berlínskou filharmonií a Marissem Jansonsem. Stejně jako její recitálové album s francouzským repertoárem získala i tato nahrávka prestižní německou cenu Preis der deutschen Schallplattenkritik. První SACD, které Sony Classical vydala, obsahovalo její nahrávku Mozartovy Koncertantní sinfonie, K.320d, na které spoluúčinkovala violistka Nobuko Imai, a rekonstrukci Koncertu D dur pro housle a klavír, K.315f s Christophem Eschenbachem jako klavíristou i dirigentem Symfonického orchestru NDR. Mezi další nahrávky patří Čajkovského houslový koncert a Šostakovičův první houslový koncert, které Midori nahrála živě s Claudiem Abbadem a Berlínskou filharmonií, Dvořákův houslový koncert se Zubinem Mehtou a Newyorskou filharmonií (rovněž živá nahrávka), dva Bartókovy houslové koncerty s Berlínskou filharmonií a Zubinem Mehtou a Sibeliův houslový koncert a Bruchova Skotská fantazie opět se stejným dirigentem a Izraelskou filharmonií. Další významnou nahrávkou na nosičích Sony Classical jsou Paganiniho Capriccia pro sólové housle, která byla nominována na cenu Grammy. Pokud jde o recitálové nahrávky, jsou mezi nimi např. Elgarovy a Franckovy sonáty, album francouzských sonát a disk s názvem „Encore! “, který obsahuje drobnější virtuózní skladby. Na CD a DVD je také k dostání živý záznam recitálového debutu Midori v Carnegie Hall ze října 1990.
V roce 2004 vyšla Midori v německém vydavatelství Henschel Verlag autobiograficky laděná kniha s názvem „Einfach Midori“.
Midori se narodila v japonské Ósace v roce 1971 a hře na housle se začala učit ve velmi útlém věku u své matky, Setsu Goto. V roce 1982 Midori poprvé uslyšel hrát Zubin Mehta a její hra na něj udělala takový dojem, že ji pozval (jako překvapení pro publikum) k hostování při tradičním silvestrovském koncertu Newyorské filharmonie. Při této příležitosti se jí dostalo ovací vstoje a koncert byl zároveň impulsem k úspěšné budoucí kariéře.
Midori žije v Los Angeles. V roce 2000 získala bakalářský titul v oboru psychologie a gender studies na New York University (promovala s vyznamenáním) a v roce 2005 obdržela magisterský titul v oboru psychologie. Pokud Midori nevyučuje či nehraje, ráda čte, píše a chodí do divadla.
Midori hraje na nástroj Guarnerius del Gesu „ex-Huberman“ z roku 1734, který jí na doživotí zapůjčila nadace Hayashibara. Používá čtyři smyčce – dva z dílny Dominiqua Peccatta, jeden od Françoise Peccatta a jeden od Paula Siefrieda.
Vůbec první koncert České filharmonie se uskutečnil 4. ledna 1896 v Rudolfinu, dirigoval jej Antonín Dvořák. Než převzal v roce 1919 šéfdirigentskou taktovku první významný dirigent mezinárodního formátu Václav Talich, stáli v čele orchestru Ludvík Čelanský a Vilém Zemánek, epizodně také Oskar Nedbal. Na Talichovu osobnost navázali další vynikající dirigenti: Rafael Kubelík (1942-1948), Karel Ančerl (1950-1968) a Václav Neumann (1968-1990). V devadesátých letech se na šéfdirigentských postech vystřídali Jiří Bělohlávek, Gerd Albrecht a Vladimir Askhkenazy, který stál v čele orchestru do konce sezony 2002/2003. V pořadí desátým šéfdirigentem České filharmonie byl od sezony 2003/2004 do 8. září 2007 Zdeněk Mácal. V sezoně 113. post šéfdirigenta nebyl obsazen, některé jeho kompetence a povinnosti zastával hlavní hostující dirigent Manfred Honeck. Od 114. koncertní sezony 2009/10 na šéfdirigentský post nastoupil Eliahu Inbal.
Pro Českou filharmonii je již od dob Ančerlových typická bohatá zájezdová činnost na všech kontinentech. V sezoně 2009/10 zavítala Česká filharmonie do Irska a Velké Británie s dirigentem Jakubem Hrůšou, do Japonska s Herbertem Blomstedtem a do Španělska s Eliahu Inbalem. V nejbližší době ji čeká také zájezd do Německa s Nikolasem Znaiderem a Manfredem Honeckem a vystoupení na prestižním britském hudebním festivalu BBC Proms v Londýně s Johnem Eliotem Gardinerem. Orchestr vystoupí rovněž na řadě festivalů v České republice (Česká Lípa, Chrudim, Brno, Ostrava, Litomyšl, Klatovy).
Z nejnovějších CD orchestru se v poslední době setkaly s mimořádným ohlasem zejména nahrávky pořizované pro japonský trh. Se společností Octavia Records Česká filharmonie a Zdeněk Mácal postupně realizují komplety symfonií Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Petra Iljiče Čajkovského a Johannese Brahmse. Těsně před dokončením je nahrávání kompletu všech Dvořákových symfonií s dirigentem Zdeňkem Mácalem. S Manfredem Honeckem průběžně Česká filharmonie natáčí symfonie Antona Brucknera taktéž pro firmu Octavia Records.
V koncertní sezoně 2007/2008 byly realizovány nahrávky všech 4 symfonií Roberta Schumanna s dirigentem Lawrencem Fosterem pro nahrávací společnost Pentatone. Předchozí Bělohlávkův snímek Martinů Symfonií č. 3 a 4 pro Supraphon byl v roce 2004 nominován na prestižní Cenu Grammy. V roce 2005 dostalo v Japonsku CD České filharmonie s živou nahrávkou Mahlerovy Symfonie č. 3 s dirigentem Zdeňkem Mácalem ocenění jako CD roku. V prosinci 2008 vznikla unikátní nahrávka Tří fragmentů z opery Julietta Bohuslava Martinů pod taktovkou Sira Charlese Mackerrase s plejádou renomovaných sólistů v čele s Magdalenou Koženou. Snímek vydaný firmou Supraphon získal řadu mezinárodních ocenění.V červenu 2009 vydala Česká filharmonie unikátní historický snímek – 2CD obsahující Smetanovu Mou vlast a druhou řadu Dvořákových Slovanských tanců. Live nahrávka vznikla z koncertů řízených Václavem Talichem v roce 1939. Většinu svých nahrávek pořizuje orchestr doma v akusticky vynikající Dvořákově síni Rudolfina.
© 2012 Dvořákova Praha |
Mapa webu |
Ochrana osobních údajů |
Právní předpisy |
Klub mladých |
Cena Antonína Dvořáka |
170 let Antonína Dvořáka