Rudolfinum

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového domu pro umění bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Skutečnost, že i dnes patří mezi nejvýznamnější centra kulturního dění v Praze, potvrzuje ideovou nadčasovost budovy a jejího dispozičního řešení.

Stavbu Rudolfina financovala Česká spořitelna nákladem 2 milionů zlatých při příležitosti oslav 50. výročí svého založení. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze, byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinem. Bezprostředně po otevření začala budova sloužit svému účelu - v galerii měla své stálé místo Obrazárna společnosti vlasteneckých přátel umění, jejíž kolekce se později stala jedním ze základů sbírek budoucí Národní galerie, v koncertní síni proběhl např. i první koncert České filharmonie (v roce 1896). Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák (koncertní síň byla pak pojmenována Dvořákovou síní) a Rudolfinum se stalo domovskou scénou České filharmonie.