Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
závěr komorní řady
Čtvrtek 21. září 2017, 20.00
Komorní řada

Program

Ludwig van Beethoven: Leonora IIIWolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie Es dur, K. Anh I/9 (297b) pro hoboj, flétnu, lesní roh, fagot a orchestrLudwig van Beethoven: Symfonie č. 3 Es dur, op. 55, „Eroica“

Závěrečný koncert komorního cyklu bude slavnostní, avšak ne zcela komorní. Poprvé se posluchačům představí Festivalový orchestr Dvořákovy Prahy, který tvoří členové Baborak Ensemble, Heroldova kvarteta, Epoque Quartet, koncertní mistři a sólisté pražských orchestrů, čeští hudebníci působící v zahraničí, sólo hráči těch nejvýznamnějších evropských orchestrů i profesoři vysokých hudebních škol. Společně provedou jedinečná symfonická díla Beethovenova a Mozartova.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

Walter Auer

Rakouský flétnista Walter Auer vystudoval Mozarteum v Salcburku a berlínskou Akademii Herberta von Karajana. Svou profesionální hudební dráhu zahájil jako první flétnista Drážďanské filharmonie, v současné době zastává stejný post u Vídeňských filharmoniků. Jako sólista i komorní hráč získal řadu ocenění v mezinárodních soutěžích (Cremona, Bonn, Mnichov). Jeho snahy o rozšíření tradičního flétnového repertoáru – např. transkripce Chopinova Klavírního tria – si získávají velký ohlas. Řada nových děl současných autorů mu byla přímo věnována. Na koncertním pódiu se setkává s osobnostmi jako Daniel Barenboim nebo Cecilia Bartoli. Věnuje se rovněž pedagogické činnosti – vede mistrovské kurzy na proslulé Juilliard School a Letním hudebním festivalu v New Yorku, na konzervatoři v Sydney, v Japonsku, Itáli, Španělsku a Švýcarsku.

Walter Auer - flétna

Radek Baborák

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejúspěšnější české interprety své generace. Hru na lesní roh vystudoval u legendárního hornisty a pedagoga Bedřicha Tylšara a již v době svých studií se stal vítězem řady mezinárodních soutěží. V letech 2003–2010 zastával prestižní post sólohornisty Berlínské filharmonie, vystupuje na významných hudebních festivalech (Salcburk, Petrohrad, Utrecht), spolupracuje s předními světovými orchestry (Mnichovská filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Bamberští symfonikové, Moskevská filharmonie) a špičkovými dirigenty (Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, Simon Rattle, Neeme Järvi, James Lewin, Vladimir Askhenazy). Založil a umělecky vede soubor Baborak Ensemble, je členem Afflatus Quintet, spolupracuje s Berlínskými barokními sólisty. Je zakladatelem a dirigentem orchestru Česká sinfonietta, složeného z hudebníků mladé generace. Věnuje se i pedagogické činnosti: působil jako docent na boloňské Fondazione Arturo Toscanini, profesorsky hostuje na TOHO University Tokyo a vyučuje na HAMU v Praze.

Festivalový orchestr Dvořákovy Prahy

Myšlenka vytvoření Festivalového orchestru Dvořákovy Prahy se zrodila na prahu roku 2017 v hlavě letošního kurátora komorní řady, celosvětově uznávaného hornisty a dirigenta Radka Baboráka a uměleckého ředitele festivalu Marka Vrabce.  Po vzoru významných zahraničních festivalů (Luzern, Budapešť) vzniká ojedinělé těleso, jehož základním pilířem jsou hráči orchestru Česká sinfonietta, působícího pod vedením jeho zakladatele, Radka Baboráka, na české hudební scéně již nějakou dobu. Výjimečnost tohoto projektu tkví v myšlence, že se jednou do roka, a to právě v průběhu a díky festivalu Dvořákova Praha, rozšíří těleso o nejvýznamnější české hráče působící v nejprestižnějších světových orchestrech. Za všechny jmenujme Berlínskou a Vídeňskou filharmonii, Concertgebouw Amsterdam, Bayerische Rundfunk Orchestra či Berlínský rozhlasový orchestr. Ke „krajánkům“ působícím v zahraničí se připojí zahraniční sólisté, které známe mimo jiné i ze spolupráce s Českou filharmonií. Ti zaujmou místa v orchestru na pozicích vedoucích skupin či prvních hráčů různých sekcí. Uměleckým garantem Festivalového orchestru je Radek Baborák, jenž díky svým dlouhodobým vazbám k osobnostem, jako je Daniel Barenboim nebo Seiji Ozawa, chystá se svými přizvanými spoluhráči velké festivalové překvapení.

Clara Dent

Německá hobojistka Clara Dent pochází z Berlína. Vystudovala Mozarteum v Salcburku a Hudební akademii v Mnichově, kde získala mistrovský diplom. Je laureátkou mnoha mezinárodních soutěží, mj. soutěže ARD v Mnichově. Jako sólistka spolupracuje s řadou významných evropských orchestrů, k nimž patří Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Bach Collegium München, Camerata Academica Salzburg, Stuttgarter Kammerorchester, Rozhlasový symfonický orchestr Berlín, Polská komorní filharmonie a mnoho dalších. Pravidelně vystupuje na mezinárodních hudebních festivalech v mnoha zemí Evropy včetně Berliner Festwochen, Bach-Festwochen v Thunu a Komorního hudebního festivalu v Mariboru. Od roku 1999 je sólohobojistkou Rozhlasového symfonického orchestru Berlín. Podílela se na nahrávce vydavatelství Tacet s instrumentálními koncerty Johanna Sebastiana Bacha.

Clara Dent - hoboj

Bence Bogányi

Bence Bogányi vystudoval hru na fagot v rodném Maďarsku a ve studiích dále pokračoval na Sibeliově akademii v Helsinkách a Vysoké hudební škole v Berlíně. Je držitelem řady ocenění, mj. první ceny na Mezinárodní hudební soutěži Bernharda Crusella ve Finsku. Roku 2005 uvedl ve světové premiéře Koncert pro fagot, který mu dedikoval významný finský skladatel Kalevi Aho. Během své umělecké dráhy vystřídal post sólofagotisty u několika evropských orchestrů (Státní opera v Helsinkách, Helsinský filharmonický orchestr, Rozhlasový symfonický orchestr Berlín), od roku 2007 je sólofagotistou Mnichovské filharmonie. Jako sólista i jako komorní hráč již vystoupil v mnoha zemích Evropy a v Japonsku. Se souborem Chantilly Quintet se zúčastnil koncertů, workshopů a mistrovských kurzů mimo jiné v Řecku, České republice a Africe. Od roku 2009 učí hru na fagot v rámci profesury na Vysoké škole hudby v Norimberku.

Bence Bogányi - fagot

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.