zahajovací koncert
L

OK

Čtvrtek 7. září, 20.00
Snížená cena se při nákupu objeví po přihlášení k zákaznickému účtu. Podmínkou pro čerpání studentských výhod je členství v Klubu mladých.

Program

Antonín Dvořák: Stabat Mater, op. 58, B. 71

Ke svému desátému jubileu si Dvořákova Praha nadělila zahájení po všech stránkách dvořákovské, české a přitom světové. Mistrovo oratorium Stabat Mater zazní ve vzácné sestavě hvězd světových operních scén – sólového partu se ujmou Kristine Opolais, která se nedávno stala Rusalkou v novém nastudování Metropolitní opery, Jana Kurucová, Piotr Beczala a René Pape. Uvedení tohoto monumentálního a zároveň lidsky prostého díla plného pokory, těžícího ze spojení lidských hlasů s měkkými sytými orchestrálními barvami, slibuje hned v úvodu festivalu mimořádný posluchačský zážitek.

  • Dress code: black tie
  • Uzavření sálu: 19.50
  • Konec koncertu: 21.40

Interpreti

Kristine Opolais

Lotyšská sopranistka Kristine Opolais patří k nejvyhledávanějším osobnostem současné mezinárodní operní scény. Do veřejného povědomí se poprvé výrazně zapsala roku 2010, kdy v Bavorské státní opeře v Mnichově ztvárnila titulní roli ve Dvořákově Rusalce. O tři roky později se poprvé představila v newyorské Metropolitní opeře, a to jako Magda v Pucciniho Vlaštovce. Na téže scéně také způsobila velkou senzaci, když zde během necelých čtyřiadvaceti hodin debutovala v hlavních rolích hned dvou pucciniovských titulů: jako Cio-Cio-San v opeře Madam Butterfly a následujícího dne jako záskok v roli Mimi v Bohémě. Kromě uvedených operních domů pravidelně vystupuje ve Vídeňské státní opeře, Státní opeře Berlín, milánské La Scale a londýnské Covent Garden. Kromě mimořádných hlasových dispozic je její interpretace ceněna rovněž pro oduševnělý projev a přesvědčivé herectví.

Kristine Opolais - soprán

Jana Kurucová

Vynikající slovenská mezzosopranistka Jana Kurucová je hudebně všestrannou osobností – kromě operního zpěvu vystudovala také hru na klavír a varhany, sbormistrovství a pedagogiku zpěvu. Více než desetiletí pravidelně vystupuje na operních scénách zejména v německy mluvících zemích, kde je její doménou především mozartovský a vivaldiovský repertoár. Od sezóny 2009/2010 je členkou berlínské Deutsche Oper, kde již ztvárnila řadu rolí v operách Humperdincka, Verdiho, Mozarta, Janáčka a Pucciniho. V pražské Státní opeře se představila v titulní roli Bizetovy Carmen a jako Donna Elvíra v Mozartově Donu Giovannim. S oblibou se věnuje také koncertnímu repertoáru, s nímž vystupuje na mnoha významných pódiích doma i  v zahraničí. Zahrnuje mj. Beethovenovu Mši C dur, Mozartovu Korunovační mši či Pergolesiho Stabat mater.

Jana Kurucová - mezzosoprán

Piotr Beczala

Letos padesátiletý polský tenorista Piotr Beczala patří ve svém hlasovém oboru k absolutní světové špičce. Svoji oslnivou kariéru zahájil roku 1996 v zemském divadle v Linci, o rok později se stal členem souboru opery v Curychu a v dubnu 2004 debutoval v Covent Garden. Dva roky nato se poprvé představil v milánské La Scale jako Vévoda ve Verdiho Rigolettovi a se stejnou rolí vzápětí debutoval také v Metropolitní opeře. Další významný milník jeho umělecké dráhy představoval roku 2009 rychlý záskok za Rolanda Villazóna při představení Donizettiho Lucie z Lammermooru, které bylo v rámci projektu Metropolitní opery „Live in HD“ přenášeno živě do celého světa. Beczala již několikrát vystoupil i v České republice: v dubnu 2014 na recitálu v pražském Obecním domě, v červnu 2016 v Ostravě a v únoru letošního roku dvakrát v roli prince ve Dvořákově Rusalce v pražském Národním divadle.

Piotr Beczala - tenor

René Pape

Jeden z nejžádanějších světových basistů současnosti René Pape se narodil v Drážďanech, kde byl již v dětství členem tamějšího proslulého chlapeckého sboru Kreuzchor. V roce 1991 jej navzdory jeho nízkému věku obsadil Sir George Solti do role Sarastra v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny na Salcburském festivalu. Téhož roku ve stejné roli debutoval i v milánské La Scale. V následujících několika letech se postupně představil také v londýnské Covent Garden, na Hudebních slavnostech v Bayreuthu a v newyorské Metropolitní opeře, kde již k dnešnímu dni ztvárnil na dvě desítky operních rolí. Jeho repertoár je velmi široký, sahá od Mozarta a Beethovena přes Gounoda, Saint-Saënse a Musorgského až k Verdimu, Wagnerovi a Richardu Straussovi. Na svém kontě má také řadu nahrávek operního i koncertního repertoáru. V červnu 2014 se představil na sólovém recitálu v Praze.

René Pape - bas

Český filharmonický sbor Brno

Český filharmonický sbor Brno patří dnes ve svém oboru k evropské špičce. Jeho zakladatelem, hudebním ředitelem a sbormistrem je Petr Fiala, pod jehož vedením se sbor za relativně krátkou dobu své existence (založen 1990) vypracoval mezi nejvyhledávanější sborová tělesa. Spolupracuje s mnoha českými i zahraničními dirigenty (mj. Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Roger Norrington, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Kurt Masur) a je častým hostem mnoha koncertních pódií Evropy (Vídeň, Londýn, Paříž, Mnichov, Frankfurt, Lucern, Basilej, Řím, Vatikán, Norimberk, Drážďany, Praha aj.). Sbor pořídil řadu oceňovaných nahrávek pro česká a zahraniční vydavatelství. Za nahrávku duchovních motet Antona Bucknera těleso získalo prestižní cenu Echo Klassik 2007 a snímek Lisztova oratoria Christus byl v Německu oceněn jako Nahrávka roku 2007.

Petr Fiala

Sbormistr Petr Fiala vystudoval hru na klavír, kompozici a dirigování na brněnské konzervatoři. Je autorem mnoha desítek hudebních děl z oblasti orchestrální vokální i komorní, řadu let působil jako profesor na brněnské konzervatoři. Kromě aktivit pedagogických a kompozičních je již 50 let známý především díky své činnosti sbormistrovské a dirigentské. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa. Je laureátem řady domácích i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot. Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje, o čtyři roky později byl vyznamenán Cenou města Brna.

PKF Prague Philharmonia

Orchestr PKF - Prague Philharmonia založil roku 1994 Jiří Bělohlávek pod názvem Pražská komorní filharmonie jako těleso složené z čerstvých absolventů hudebních škol. Bělohlávek stál v čele orchestru až do roku 2005, kdy jej na tři koncertní sezóny vystřídal švýcarský dirigent Kaspar Zehnder. V letech 2008–2016 působil jako její šéfdirigent a umělecký ředitel Jakub Hrůša. Od sezóny 2015/2016 vede orchestr francouzský dirigent Emmanuel Villaume. Stěžejní repertoárovou oblastí je od počátku existence souboru hudba vídeňského klasicismu, která je doplňována skladbami období romantismu a zvláštní koncertní řadou s hudbou 20. století. Za třiadvacet let svého působení se orchestr etabloval jako jedno z nejuznávanějších těles na domácí scéně a pravidelně vystupuje i na zahraničních pódiích. Natočil již více než 80 alb pro přední světová vydavatelství (Deutsche Grammophon, Harmonia Mundi, Decca) a obdržel za ně četná prestižní ocenění.

Emmanuel Villaume

Francouzský dirigent Emmanuel Villaume se narodil ve Štrasburku, kde také vystudoval konzervatoř. Ve vzdělání dále pokračoval v Paříži, kde získal diplomy v oborech literatura, filozofie a muzikologie. Po několik sezón působil jako umělecký ředitel a šéfdirigent Slovinské filharmonie a šéfdirigent Slovenské filharmonie. Působí na řadě světových operních scén, např. v Metropolitní opeře v New Yorku, milánské La Scale, benátské La Fenice či v Královské opeře (Covent Garden) v Londýně. Diriguje prestižní světové orchestry jako Chicago Symphony, Boston Symphony, Orchestre de Paris, Orchestre Philharmonique de Radio France, Dánský národní symfonický orchestr a mnoho dalších. Po dobu devíti sezón zastával post hudebního ředitele pro operu a orchestr v rámci hudebního festivalu Spoleto v USA. Nahrává pro prestižní vydavatelství Deutsche Grammophon, Decca a EMI. Od sezóny 2015/2016 je šéfdirigentem a uměleckým ředitelem PKF - Prague Philharmonia.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.