Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Pondělí 18. září, 20.00
Rudolfinum, Dvořákova síň
Opera in Concert

Ceny vstupenek

1890 – 690 Kč

Galerie

Program

Bohuslav Martinů: Mirandolina – SaltarelloBohuslav Martinů: Mirandolina – árie Mirandoliny „Oh, che mai ha detto"Karel Kovařovic: Psohlavci – árie Lomikara „Vás v ruce mám, po nichž jsem dávno toužil“Zdeněk Fibich: Šárka – árie Šárky „Vše ticho kolem“Vítězslav Novák: Karlštejn – árie Karla „Je-li nutno, pane Vévodo“Leoš Janáček: Její pastorkyňa – scéna Jenůfy „Mamičko, mám těžkou hlavu“Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky – scéna Revírníka „Neříkal jsem to“Bedřich Smetana: Tajemství – předehraBedřich Smetana: Tajemství – árie Kaliny „Jsem žebrák“Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – árie Mařenky „Ach, jaký žal“Bedřich Smetana: Čertova stěna – árie Voka „Jen jediná“Vilém Blodek: V studni – IntermezzoAntonín Dvořák: Armida, op. 115 – árie Armidy „Za štíhlou gazelou“Antonín Dvořák: Jakobín, op. 84 – duet Julie a Bohuše „My cizinou jsme bloudili“

Jen ve zpěvu jsme našli sladkou úlevu! Antonínu Dvořákovi v opeře Jakobín splynula česká identita s láskou k hudbě. Umění zpívat dokonce posloužilo jako důkaz češství manželům Bohušovi a Julii, když se vrátili do vlasti.

Manželé Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka v sérii árií z českých oper promění Dvořákův idealistický záměr ve skutečnost. Oba mají bohaté zkušenosti z domácích i zahraničních scén – včetně renomovaného festivalu v Glyndebourne či z Metropolitní opery. Tentokrát se však projdou domácím repertoárem včetně méně hraných kusů: zazní zpěv zlopověstného Lomikara z Kovařovicových Psohlavců, vystoupí Fibichova hrdinka dívčí války Šárka či Dvořákova vášnivá kouzelnice Armida. Chybět nebude ani „největší Čech“ Karel IV. v árii z opery na motivy Noci na Karlštejně. To vše obklopeno nesmrtelnými operami Bedřicha Smetany či Leoše Janáčka až k závěrečné Dvořákově pokloně české hudebnosti.

  • Dress code: dark suit
  • Konec koncertu: 21:45

Interpreti

Orchestr Národního divadla

Orchestr Národního divadla patří k nejstarším orchestrům v České republice. Jeho kořeny sahají do období Prozatímního divadla (1862–1883), kdy se z kapely Karla Komzáka stal v roce 1865 orchestr Prozatímního divadla (Královské zemské české divadlo v Praze).

Na formování orchestru měli vliv první kapelníci Jan Nepomuk Maýr, následně Bedřich Smetana a Adolf Čech. Jako violista působil v orchestru Prozatímního divadla i později světově proslulý skladatel Antonín Dvořák, harfenistou byl Karel Kovařovic, skladatel a šéf opery Národního divadla v letech 1900–1920. Pro potřeby větší budovy Národního divadla, definitivně otevřené 18. listopadu 1883, byl orchestr přičiněním tehdejšího ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta rozšířen o další hráče.

Významnými osobnostmi v čele orchestru byli šéfové opery a dirigenti Karel Kovařovic, Otakar Ostrčil, Václav Talich, Jaroslav Vogel, Otakar Jeremiáš, Zdeněk Chalabala, Jaroslav Krombholc, František Vajnar a Zdeněk Košler. S orchestrem spolupracoval také Richard Strauss, Karl Böhm, Charles Mackerras, Bohumil Gregor, Jiří Kout, Jiří Bělohlávek, John Fiore, z nejmladší generace českých dirigentů Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Jakub Hrůša.

Orchestr se podílel na světových premiérách oper Bedřicha Smetany (také symfonické básně Má vlast), Antonína Dvořáka (ale např. i jeho kantáty Stabat Mater, Symfonií č. 4 a 8, předeher Karneval, V přírodě a Othello, Slovanských tanců ad.), Zdeňka Fibicha, Leoše Janáčka (Výlety páně Broučkovy) a Bohuslava Martinů (Juliette) ad. Orchestr provedl jako první mimo Rusko opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin a Piková dáma nebo poprvé mimo Itálii opery Giuseppa Verdiho Otello a Falstaff.

Orchestr působí při operních a baletních představeních a koncertech v Národním divadle a ve Stavovském divadle. Během zájezdů Národního divadla se orchestr představil nejen v tuzemsku (festivaly Pražské jaro, Smetanova Litomyšl aj.), ale také např. v Německu, Itálii, Španělsku, Nizozemí (Holland Festival), Skotsku (Edinburský festival), Slovensku, Maďarsku, Polsku, Rusku, nebo Japonsku. Orchestr se podílel na nahrávkách Československého a Českého rozhlasu, Československé a České televize, gramofonových firem Esta, Supraphon či Deutsche Grammophon.

Orchestr Národního divadla

Robert Jindra

Absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klasický zpěv a dirigování. V Národním divadle nastudoval světovou premiéru opery Tomáše Hanzlíka Slzy Alexandra Velikého, Smetanovy Dvě vdovy nebo Mozartovu operu Così fan tutte. Dále zde dirigoval řadu děl českého i světového operního repertoáru (Smetana: Libuše, Dvořák: Rusalka, Janáček: Káťa Kabanová a Její pastorkyňa, Mozart: Figarova svatba, Bizet: Carmen, Verdi: Falstaff ad.).

V sezoně 2013/2014 působil v Národním divadle na pozici hudebního ředitele Opery a jako dirigent nastudoval inscenace Janáčkových oper Příhody lišky Bystroušky a Z mrtvého domu. V letech 2010–14 byl hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval např. Smetanovu Čertovu stěnu, Dvořákovu Armidu, Janáčkovu Její pastorkyni a Věc Makropulos, Wagnerova Lohengrina, Verdiho Falstaffa a mnoho dalších titulů. Spolupracoval s Deutsche Oper am Rhein, působil v Aalto-Musiktheater und Philharmonie Essen, diriguje v Norské opeře v Oslo (Její pastorkyňa, 2022), ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (Verdi: La traviata) nebo Státním divadle Košice. V roce 2021 v rámci Mnichovského operního festivalu dirigoval v Bavorské státní opeře Dvořákovu Rusalku a s Weinbergerovým Švandou dudákem debutoval v opeře ve Štýrském Hradci. V roce 2022 dirigoval v Bavorské státní opeře Příhody lišky Bystroušky.

Od sezony 2021/2022 je Robert Jindra šéfdirigentem Státní filharmonie Košice, od sezony 2022/2023 také hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze a hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Robert Jindra - dirigent

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace, jež se vedle opery stále častěji věnuje koncertnímu repertoáru, ve kterém dosahuje úspěchů nejen doma, ale převážně v zahraničí. Stěžejním repertoárem jsou díla A. Dvořáka, B. Martinů či L. Janáčka a písňová literatura. Je laureátkou řady pěveckých soutěží, ceny Classic Prague Awards 2018 za nejlepší komorní výkon a Ceny Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Julietta aneb Snář (B. Martinů) na prknech Národního divadla moravskoslezského.

Absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu AMU v Praze. V roce 2006 se stala stálou členkou Opery Národního divadla, v současné době zde vystupuje například v inscenacích Rusalka, Cosí fan tutte, Carmen, Kouzelná flétna, Prodaná nevěsta či Jakobín.

Představila se publiku na řadě festivalů u nás i v zahraničí, v roce 2021 s úspěchem ztvárnila hlavní roli Káti Kabanové ve stejnojmenné opeře L. Janáčka na prestižním festivalu Glyndebourne Opera Festival. Má za sebou spolupráci s předními orchestrálními tělesy (BBC Symphony Orchestra, Bamberger Symphoniker, Camerata Salzburg, Collegium 1704, Česká filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, London Philharmonic Orchestra, Mahler Chamber Orchestra, Narodowej Orkiestry Symfonicznej Polskiego Radia, ORF Radio-Symphonieorchester Wien, Rotterdam Philharmonisch Orchest, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia atd.) a celou plejádou skvělých dirigentů (J. Bělohlávek, S. Baudo, P. Domingo, A. Fisch, M. Honeck, D. Hindoyan, J. Hrůša, V. Luks, O. Lyniv, T. Netopil, J. Nelson, P. Popelka, R. Ticciati, E. Villaume).

Vytvořila řadu nahrávek, například Smetanovy Prodané nevěsty (Harmonia Mundi), Kytice Bohuslava Martinů či oratoria La Deposizione dalla croce di Gesú Cristo F. X. Richtera s Czech Ensemble Baroque u Supraphonu. Její nahrávka Dove é amore é gelosia v produkci Opus Arte získala ocenění německé kritiky Schallplattenkritik. V roce 2021 vydala u Supraphonu své první profilové CD pod názvem „Phidylé“, které bylo označeno jako „Editor´s Choice“ a „The Best Classical Albums of 2021“ v časopisu Gramophone. V roce 2022 získalo album „Phidylé“ prestižní cenu BBC Music Magazine Awards v kategorii „Vocal“. U Radioservisu vydala koncem roku 2021 své druhé profilové CD pod názvem „Fantasie“.

Kateřina Kněžíková - soprán

Adam Plachetka

Rodák z Prahy Adam Plachetka absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a následně HAMU.

Roku 2005 debutoval v Národním divadle v Praze, kde od té doby nastudoval role jako Don Giovanni, Figaro (Le nozze di Figaro, Il barbiere di Siviglia), Nardo (La finta giardiniera), Argante (Rinaldo), Guglielmo (Così fan tutte), Přemysl (Libuše) a Vladislav (Dalibor).

Pravidelně vystupuje v Metropolitní opeře v New Yorku (Don Giovanni, L`elisir d`amore, Le nozze di Figaro, Così fan tutte, Rodelinda, Peter Grimes), ve Wiener Staatsoper (La bohéme, Alcina, L`elisir d`amore, Don Giovanni, Le nozze di Figaro, Il barbiere di Siviglia, L`Italiana in Algeri, La Cenerentola, Don Pasquale, I Puritani) a na Salzburger Festspiele (Benvenuto Cellini, Rusalka, Don Giovanni, Le nozze di Figaro, Die Zauberflöte).

Jeho další operní závazky čítají Royal Opera House Covent Garden v Londýně (Don Giovanni, L`elisir d`amore), Baden-Baden festival (Così fan tutte, La clemenza di Tito), Glyndebourne (Le nozze di Figaro), Carnegie Hall v New Yorku (Salome), Deutsche Oper a Deutsche Staatsoper v Berlíně (Don Giovanni, Le nozze di Figaro), Teatro alla Scala (Così fan tutte, L`Italiana in Algeri), operní domy jako Lyric Opera v Chicagu (Le nozze di Figaro, Die Zauberflöte, Il barbiere di Siviglia), Opéra de Paris (La Cenerentola) nebo Houston Grand Opera (Le nozze di Figaro).

Na koncertních pódiích se objevil například v Musikvereinu ve Vídni a v Grazu, ve Wigmore Hall v Londýně, v Usher Hall v Edinburghu, v Herkulově sále v Mnichově, ve Wiener Konzerthausu, v Konserthuset ve Stockholmu, v Hollywood Bowl v Los Angeles a v pražském Obecním domě a Rudolfinu. Spolupracoval s Chicagským symfonickým orchestrem, Symfonickými orchestry Francouzského, Bavorského, Rakouského a Českého rozhlasu, Skotským komorním orchestrem, Českou filharmonií, Vídeňskými symfoniky, stockholmskou Královskou filharmonií a Budapest Festival Orchestra.

Adam Plachetka pořídil nahrávky pro Arte, Arthaus Musik, Capriccio, Clasart Classics, Českou televizi, Český rozhlas, Deutsche Grammophon, Mezzo, Naxos, Nibiru, Orfeo, ORF, Pentatone, Radioservis, Servus TV, Supraphon a Unitel Classica.

Vystupuje pod taktovkou dirigentů jako Marco Armiliato, Daniel Barenboim, Mariss Jansons, Fabio Luisi, Riccardo Muti, Andris Nelsons, Yannick Nézet-Séguin, Christian Thielemann nebo Franz Welser-Möst.

Adam Plachetka - baryton

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.