Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Festivalová ouvertura
Neděle 6. září 2015, 16.00
Po stopách A. Dvořáka

Program

15.00-15.45: Vysoká u Příbramě, komentovaná prohlídka památníku A. Dvořáka16.00-17.00: Kostelíček v Třebsku, koncert v místním kostelíčku17.15-18.00: Vysoká u Příbramě, návštěva rodinné Vily Rusalka spojená s výkladem muzikologa Antonín Dvořák: Sonatina G dur, 2. věta Larghetto; Preludium D dur; Fuga g moll; Tisíckrát pozdravujeme Tebe (v úpravě pro varhany); HumoreskaAntonín Liehmann: Ave Maria

Putování „Po stopách Antonína Dvořáka“ nás letos zavede do kraje, který se stal skladateli druhým domovem, do Vysoké u Příbramě a jejího okolí. A Dvořákova hudba zde zazní i tentokrát. Kromě výběru z autorových drobných skladeb uslyšíme i jednu raritu: Ave Maria Antonína Liehmanna, pedagoga a skladatele, který se významně zasloužil o formování hudebního vzdělání mladého Dvořáka.

  • Dress code: casual
  • Konec koncertu: 18.30

Interpreti

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejvýraznějších osobností mladé generace českých interpretů na poli operního i koncertního repertoáru. Vystudovala Akademii múzických umění v Praze a je laureátkou řady soutěží a přehlídek, například Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2006 je členkou souboru Opery Národního divadla, na jehož jevištích ztvárnila mj. Mozartovu Zuzanku (Figarova svatba), Myslivečkovu Aristeu (L´Olimpiade) nebo Dvořákovu Terinku (Jakobín). Hostuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, Opéra Royal de Versailles či Theatre Royal de La Monnaie). Spolupracuje s významnými dirigenty (Serge Baudo, Manfred Honeck, Tomáš Netopil aj.) a hudebními tělesy (mj. BBC Symphony orchestra, Collegium 1704, Česká filharmonie). Spolu s Jiřím Bělohlávkem natočila novou oficiální verzi české státní hymny. Více na www.katerinaknezikova.com.

Jan Mráček

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři a již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina po boku Josefa Suka. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v Soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, o tři roky později vyhrál mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Od roku 2015 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje po celém světě a spolupracuje s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Maxim Vengerov, James Judd, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace varhaníků. Vystudoval Konzervatoř v Pardubicích a Universität der Künste v Berlíně. Absolvoval množství mistrovských kurzů v zahraničí a v současné době pokračuje ve studiu u doc. Jaroslava Tůmy na Akademii múzických umění v Praze. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, mj. se v roce 2013 stal laureátem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Pravidelně vystupuje na hudebních festivalech doma i v zahraničí (Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Španělsko, Francie) a spolupracuje s řadou významných orchestrů (Filharmonie Hradec Králové, Komorní filharmonie Pardubice aj.) a se souborem Barocco sempre giovane. Své hudební aktivity neomezuje jen na interpretaci, věnuje se i dramaturgické činnosti a od roku 2011 je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce. 

Vysoká u Příbramě

Novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbramě, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina, to vše byla místa inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života. Dvořák si sídlo rodiny Kouniců a jeho okolí velmi zamiloval. Osobně dohlížel na stavbu vily, později pojmenované Rusalka, i přilehlého parku s altánem, kam zval významné osobnosti společenského života. Ve volných chvílích velmi rád zahradničil, sadařil i choval holuby. Často pěšky chodil na ranní mše do nedalekého třebského kostelíka, který si natolik oblíbil, že mu r. 1894 věnoval varhany (byly však zničeny při požáru kostela v r. 1953). Zde prožité období bylo také po tvůrčí stránce velmi plodné: zkomponoval tu např. Humoresky, Te Deum, druhou řadu Slovanských tanců, slavný Klavírní kvintet, koncertní předehru Karneval a kantátu Svatební košile, jakož i velké části Symfonie G dur, Mše D dur, Requiem a posledních čtyř oper včetně Rusalky.