L

OK

Úterý 21. září, 20.00

 

 

Program

Vítězslav Novák: Lady Godiva, op. 41Erich Wolfgang Korngold: Houslový koncert D dur, op. 35Antonín Dvořák: Slovanské tance, II. řada, op. 72, B. 147

Bamberští symfonikové si vždy zakládali na českém původu i zvuku. Se svým současným šéfdirigentem Jakubem Hrůšou jako by se ale orchestr stále víc vracel zpět do Prahy, odkud museli jeho zakládající členové odejít po druhé světové válce. Hrůša jako hlavní hostující dirigent České filharmonie ztělesňuje historickou provázanost českého a německého živlu i hudebního života. Toto spojení včetně významné repertoárové orientace na českou hudbu předznamenává formu společné orchestrální festivalové rezidence Bamberských symfoniků s Českou filharmonií v roce 2021. Jejím koncertním mistrem je ostatně i houslista Jan Mráček, který bude sólistou večera.

Kosmopolitní prvek v českém prostředí akcentuje i program koncertu. Předehra Lady Godiva od Vítězslava Nováka představuje dramatickou inspiraci středověkou legendou o ženě, která projela nahá městem Coventry, aby její manžel snížil tamním obyvatelům daně. Autor Houslového koncertu D dur, brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold, se stal proslulým skladatelem filmové hudby a tvůrcem hudebního stylu starého Hollywoodu. Druhá řada Slovanských tanců Antonína Dvořáka získává stále větší oblibu ve světovém repertoáru a zdá se, že její přemýšlivý charakter oslovuje dnešní publikum víc než přímočarost první řady.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.45

Interpreti

Bamberger Symphoniker

Vznik orchestru Bamberských symfoniků se datuje k roku 1946. Okolnosti jeho založení jsou úzce spjaty s poválečnou historií českých zemí a jejich kulturní tradicí: k zakládajícím členům orchestru patřili bývalí hráči Německé filharmonie v Praze, která byla po druhé světové válce zrušena. Těleso dlouhodobě patří k významným velvyslancům kultury spolkové země Bavorsko i celého Německa – za dobu své existence absolvovalo téměř sedm a půl tisíce koncertů ve více než pěti stovkách měst třiašedesáti zemí světa. Orchestr je od 50. let 20. století po celém světě známý také díky nesčetným rozhlasovým přenosům a nahrávkám realizovaným ve spolupráci s Bavorským rozhlasem. Na české kořeny orchestru v současnosti navazuje také Jakub Hrůša, který je šéfdirigentem tělesa od září 2016. O jeho přínosu, výrazně zaměřeného také na dramaturgii koncertů, svědčí mj. ocenění Německé asociace hudebních vydavatelů za „Nejlepší koncertní program“ sezóny 2017/18 a Bavorská státní cena za hudbu z roku 2020.

Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček patří již od dětství mezi nejvýraznější interprety své generace. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři. Mezi jeho první významné úspěchy patřilo vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec 2009. O rok později se jako devatenáctiletý stal nejmladším laureátem v historii Soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Již roku 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, od září 2016 pak působí na postu koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje na významných světových pódiích po boku osobností jako Maxim Vengerov, Semyon Bychkov, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev. Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria, s nímž získal první cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu.

Jan Mráček - housle

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Mapa sálu ke stažení ZDE.