L

OK

Čtvrtek 23. září, 20.00

Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k Vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Program

Antonín Dvořák: Serenáda d moll pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas, op. 44, B. 77Antonín Dvořák: Legendy, op. 59, B. 122, výběr – č. 10, 8, 4, 1, 3Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro hoboj a orchestr C dur, K. 314Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur, K. 504, „Pražská“

Kdyby Antonín Dvořák viděl program koncertu, ve kterém vedle jeho vlastních skladeb stojí hudba Wolfganga Amadea Mozarta, snad by se spokojeně usmál. Byl to právě Dvořák, kdo možná jako první nazval vídeňského génia „sluníčkem“, jeho hudbu obdivoval a občas se k ní i přihlásil – například slovy učitele Bendy v opeře Jakobín. Český skladatel by byl možná ještě spokojenější, kdyby zjistil, že orchestr přijede z Mozartova rodiště Salcburku. Přední světové komorní těleso Camerata Salzburg rozdělil program spravedlivě mezi oba dva skladatele, kteří k sobě měli i přes časový odstup nesmírně blízko. Mozartova i Dvořákova díla jsou vesměs prozářená vnitřním světlem, které je vzájemně spojuje měkkými pouty.

V případě Serenády d moll pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas se ovšem Dvořák přímo inspiroval skladbou svého kolegy, kterou slyšel ve vídeňském Musikvereinu. Podobně víceúrovňové spojení hudby a místa provedení přinese také Mozartova „Pražská“ symfonie, která zazní v závěru koncertu. Výběr z Dvořákových Legend a Mozartův Koncert pro hoboj a orchestr C dur přenesou posluchače od baladického vyprávění ke zvukovému kouzlu hudby jednadvacetiletého Mozarta, který se právě rozhodoval, že definitivně opustí Salcburk. Sólistou večer i uměleckým vedoucím orchestru bude hobojista François Leleux, jeden z nejuznávanějších mistrů svého nástroje.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

Camerata Salzburg

Komorní orchestr Camerata Salzburg založil roku 1952 dirigent a hudební pedagog Bernhard Paumgartner z učitelů a žáků vysoké hudební školy Mozarteum. Těleso často koncertuje na významných světových pódiích a doma pravidelně vystupuje v rámci proslulého Salcburského festivalu, na festivalu Mozartův týden i na vlastních koncertech. Doménou orchestru je hudba Wolfganga Amadea Mozarta, avšak věnuje se i interpretaci hudby dalších skladatelů především z období vídeňského klasicismu a romantismu. Soubor se mezinárodně proslavil zejména v době, kdy byl jeho dirigentem vynikající maďarský znalec Mozartova díla Sándor Végh (1978–1997), díky němuž se specifický zvuk orchestru stal pojmem v celém hudebním světě. Mezi umělecké vrcholy posledních sezon patří vystoupení na BBC Proms v Londýně a v newyorské Carnegie Hall. Soubor má na svém kontě řadu nahrávek pro vydavatelství Decca, Sony Classical aj., z nichž mnohé získaly prestižní mezinárodní ocenění.

Camerata Salzburg

François Leleux

Francouzský hobojista a dirigent François Leleux je všestrannou uměleckou osobností. Svou pozoruhodnou profesionální dráhu zahájil jako osmnáctiletý, kdy se stal prvním hobojistou v pařížské opeře. Jako úspěšný sólista následně vystoupil s řadou předních orchestrů, mj. s Newyorskou filharmonií či Symfonickým orchestrem NHK. Jako dirigent dosud vystoupil s věhlasnými orchestry jako Oslo Philharmonic či BBC Scottish Symphony Orchestra. V současné době úzce spolupracuje s Cameratou Salzburg a v sezoně 2020/21 je zároveň rezidenčním umělcem City of Birmingham Symphony Orchestra. Ve snaze o rozšíření hobojového repertoáru inicioval u řady soudobých skladatelů vznik nových děl pro tento nástroj. Věnuje se rovněž pedagogické činnosti: dlouhodobě působí jako profesor na Vysoké škole hudební a divadelní v Mnichově.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Mapa sálu ke stažení ZDE.