Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb pod vedením Semyona Bychkova pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 je rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudby a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF - Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá v poslední době lze jmenovat debut u Vídeňských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu či Orchestre de Paris, opakované pozvání k Berlínským filharmonikům, orchestru lipského Gewandhausu nebo do New Yorku. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Vedle Národního divadla v Praze pravidelně hostuje také na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, Finské národní opěře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne, získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítá do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem.

Houslista Jan Mráček se již v roce 2010 stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2011 získal titul Sólista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. „Jan je důstojným vítězem. Fascinoval nás od prvního kola. Nejen svými technickými schopnostmi, ale také svým charismatem na pódiu,“ konstatoval předseda soutěžní komise Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni, kde Jan Mráček získal první cenu v roce 2014. Koncertuje po celém světě, vystoupil s Royal Philharmonic Orchestra, St. Louis Symphony, The Symphonia Boca Raton Florida, Tchaikovsky Symphony Orchestra v curyšské Tonhalle, Asian Youth Orchestra v Tokiu, v Dubaji s Wiener Concert-Verein, Daejeon Philharmonic Orchestra, Kalisz Philharmonic Symphony Orchestra. Měl tu čest spolupracovat s dirigenty, jako jsou Maxim Vengerov, Han-Na Chang, James Judd, Manuel López-Gómez, Petr Altrichter, Tomáš Brauner, Ondrej Lenárd, Jac van Steen nebo Vladimir Fedoseyev. Na post koncertního mistra České filharmonie jej pozval Jiří Bělohlávek. Hraje na housle italského houslaře Carlo Fernando Landolfiho, Milan 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.