Program

Ludwig van Beethoven: Houslový koncert D dur, op. 61Josef Suk: Asrael, symfonie c moll, op. 27

Smuteční symfonii Asrael začal Josef Suk tvořit pod dojmem úmrtí svého tchána Antonína Dvořáka, v průběhu práce však zemřela i Sukova manželka a Dvořákova dcera Otilka. Velkému dílu plnému mužného a rozlehlého smutku dal jméno islámský či hebrejský anděl smrti, nevysloveným kmotrem Asraela jako by byl Gustav Mahler. Sukovo vrcholné symfonické dílo je stejně omamné a filozofující, nevnucuje posluchačům zoufalství, ale pobízí je k přemýšlení o nezvratnosti osudu a také o věčnosti. Asrael je symfonie, ve které se obrovský osobní smutek přetavil do mistrovského díla, opravdového milníku v české symfonické tvorbě a rovnocenné součásti špičkové světové tvorby začátku dvacátého století. Dirigent Jakub Hrůša a Česká filharmonie provedou Asraela z kritické edice, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Bärenreiter. Ta vychází nejen ze Sukova rukopisu, ale také z jeho korektur, které později inicioval Václav Talich. V první části programu zazní Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena, jehož sólový part provede vynikající houslista Jan Mráček.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.10

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb pod vedením Semyona Bychkova pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 je rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Česká filharmonie

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudby a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF - Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá v poslední době lze jmenovat debut u Vídeňských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu či Orchestre de Paris, opakované pozvání k Berlínským filharmonikům, orchestru lipského Gewandhausu nebo do New Yorku. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Vedle Národního divadla v Praze pravidelně hostuje také na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, Finské národní opěře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne, získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítá do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem.

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček se již v roce 2010 stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2011 získal titul Sólista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. „Jan je důstojným vítězem. Fascinoval nás od prvního kola. Nejen svými technickými schopnostmi, ale také svým charismatem na pódiu,“ konstatoval předseda soutěžní komise Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni, kde Jan Mráček získal první cenu v roce 2014. Koncertuje po celém světě, vystoupil s Royal Philharmonic Orchestra, St. Louis Symphony, The Symphonia Boca Raton Florida, Tchaikovsky Symphony Orchestra v curyšské Tonhalle, Asian Youth Orchestra v Tokiu, v Dubaji s Wiener Concert-Verein, Daejeon Philharmonic Orchestra, Kalisz Philharmonic Symphony Orchestra. Měl tu čest spolupracovat s dirigenty, jako jsou Maxim Vengerov, Han-Na Chang, James Judd, Manuel López-Gómez, Petr Altrichter, Tomáš Brauner, Ondrej Lenárd, Jac van Steen nebo Vladimir Fedoseyev. Na post koncertního mistra České filharmonie jej pozval Jiří Bělohlávek. Hraje na housle italského houslaře Carlo Fernando Landolfiho, Milan 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.

Jan Mráček - housle

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Mapa sálu ke stažení ZDE.