L

OK

Pondělí 14. září, 20.00

Vstupenky není možné aktuálně zakoupit. O zahájení prodeje budeme informovat. Zůstaňte s námi v kontaktu a registrujte se k odběru novinek.

Program

Ludwig van Beethoven: Houslový koncert D dur, op. 61Josef Suk: Asrael, symfonie c moll, op. 27

Smuteční symfonii Asrael začal Josef Suk tvořit pod dojmem úmrtí svého tchána Antonína Dvořáka, v průběhu práce však zemřela i Sukova manželka a Dvořákova dcera Otilka. Velkému dílu plnému mužného a rozlehlého smutku dal jméno islámský či hebrejský anděl smrti, nevysloveným kmotrem Asraela jako by byl Gustav Mahler. Sukovo vrcholné symfonické dílo je stejně omamné a filozofující, nevnucuje posluchačům zoufalství, ale pobízí je k přemýšlení o nezvratnosti osudu a také o věčnosti. Asrael je symfonie, ve které se obrovský osobní smutek přetavil do mistrovského díla, opravdového milníku v české symfonické tvorbě a rovnocenné součásti špičkové světové tvorby začátku dvacátého století. Dirigent Jakub Hrůša a Česká filharmonie provedou Asraela z kritické edice, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Bärenreiter. Ta vychází nejen ze Sukova rukopisu, ale také z jeho korektur, které později inicioval Václav Talich. V první části programu zazní Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena, jehož sólový part provede vynikající houslista Jan Mráček.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.10

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb pod vedením Semyona Bychkova pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 je rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Česká filharmonie

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša patří k nejrespektovanějším dirigentům mladší generace. Dirigování studoval na Akademii múzických umění v Praze mj. u Jiřího Bělohlávka a vzdělání si doplnil na Universität der Künste v Berlíně. Již ve svých osmnácti letech získal významná ocenění v mezinárodní dirigentské soutěži Pražského jara, o tři roky později se stal vítězem mezinárodní soutěže dirigentů "Lovro von Matačić" v Záhřebu. Jakub Hrůša dosud spolupracoval s většinou českých profesionálních orchestrů i s řadou orchestrů světových (London Philharmonic Orchestra, The Philharmonia Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig aj.). Věnuje se také operní oblasti: v pražském Národním divadle, v Královském dánském divadle v Kodani a na operním festivalu v anglickém Glyndebourne dirigoval mj. Carmen, Dona Giovanniho, Rusalku, Příhody lišky Bystroušky a Borise Godunova. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a jako hlavní hostující dirigent České filharmonie a Philharmonia Orchestra.

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček se již v roce 2010 stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2011 získal titul Sólista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. „Jan je důstojným vítězem. Fascinoval nás od prvního kola. Nejen svými technickými schopnostmi, ale také svým charismatem na pódiu,“ konstatoval předseda soutěžní komise Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni, kde Jan Mráček získal první cenu v roce 2014. Koncertuje po celém světě, vystoupil s Royal Philharmonic Orchestra, St. Louis Symphony, The Symphonia Boca Raton Florida, Tchaikovsky Symphony Orchestra v curyšské Tonhalle, Asian Youth Orchestra v Tokiu, v Dubaji s Wiener Concert-Verein, Daejeon Philharmonic Orchestra, Kalisz Philharmonic Symphony Orchestra. Měl tu čest spolupracovat s dirigenty, jako jsou Maxim Vengerov, Han-Na Chang, James Judd, Manuel López-Gómez, Petr Altrichter, Tomáš Brauner, Ondrej Lenárd, Jac van Steen nebo Vladimir Fedoseyev.        Na post koncertního mistra České filharmonie jej pozval Jiří Bělohlávek. Hraje na housle italského houslaře Carlo Fernando Landolfiho, Milan 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.

Jan Mráček - housle

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.