L

OK

Úterý 19. září, 20.00

Ceny vstupenek

1590 — 490 Kč

Česká filharmonie, Tomáš Netopil, Boris Giltburg na Dvořákově Praze 2023

Program

Sergej Rachmaninov: Klavírní koncert č. 3 d moll, op. 30Aaron Copland: Symfonie č. 3

Dvě velké země k sobě mohou mít zeměpisně i politicky nesmírně daleko, a přitom se jejich kultury propojí v jednom člověku. Antonín Dvořák dokázal projevit slovanskou příchylnost k ruským inspiracím a zároveň vstřebat i ovlivnit americký hudební život. Podobně se v jednom programu setkají Sergej Rachmaninov a Aaron Copland. První z nich jako tvůrce velkých romantických vášní přetavených do Klavírního koncertu č. 3 d moll. Druhý jako skladatel, který svou Symfonií č. 3 pomohl definovat typický zvuk americké hudby. Dvořákovského ducha přitom reprezentuje Česká filharmonie, která se k odkazu svého prvního dirigenta stále intenzivně hlásí. Izraelský klavírista Boris Giltburg nadchl publikum Dvořákovy Prahy v roce 2019, když vedle kompletních Lisztových Transcendentálních etud přednesl také třináct Rachmaninovových preludií. Klavírní koncert téhož autora slibuje v Giltburgově podání fantastický zážitek. Atmosféra nekonečných amerických plání najde svůj zvukový obraz v ušlechtilém projevu České filharmonie. To vše pod taktovkou jejího hlavního hostujícího dirigenta Tomáše Netopila.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19:55
  • Konec koncertu: 21:50

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb se Semyonem Bychkovem pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Zdroj: Česká filharmonie

Česká filharmonie

Tomáš Netopil

Dirigent Tomáš Netopil, jeden z celosvětově nejžádanějších českých dirigentů, je již desátým (a zároveň posledním) rokem generálním hudebním ředitelem Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. V této sezoně ho na domovské scéně čekají premiéry Wagnerova Tannhäusera, Kampeho Dogville a Mozartovy Figarovy svatby. Nastuduje též novou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Grand Théâtre de Genève. Českou filharmonii bude jako její hlavní hostující dirigent řídit kromě koncertů v pražském Rudolfinu také na Smetanově Litomyšli či Janáčkově máji, jehož je prezidentem. K dalším vrcholům této sezony patří koncerty s Orchestre de la Suisse Romande, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, s Orchestre National de Montpellier či zahajovací koncert festivalu Concentus Moraviae, při kterém stane v čele legendárního Concentus Musicus Wien.


Je uměleckým ředitelem úspěšné mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018. S festivalem Dvořákova Praha je Tomáš Netopil také pevně spjat: v sezoně 2017 byl jeho rezidenčním umělcem, v letech 2020 a 2021 na festivalu vystupovala pod jeho vedením a ve spolupráci s jeho kroměřížskou akademií Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy.

Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Prodaná nevěsta, Příhody lišky Bystroušky, Halévyho Židovka a Busoniho Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (Idomeneo, Čarostřelec, Leonora), v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa) či Věc Makropulos v Grand Théâtre de Genève.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů, kromě Essenské a České filharmonie jsou to např. Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonie nizozemského rozhlasu, Orchestra RAI Torino či Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Tomáš Netopil studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Dále ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v roce 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské Akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil na dirigentské soutěži Sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tomáš Netopil nahrává vysoce ceněná CD pro labely Supraphon, OehmsClassics, Radioservis či Dynamics.

Tomáš Netopil - dirigent

Boris Giltburg

Izraelský klavírista narozený v Moskvě je po celém světě oceňován jako hluboce vnímavý, zasvěcený a podmanivý interpret. Kritika oceňuje jeho „zpěvnou kantilénu, rozmanitost úhozu a širokou dynamickou škálu schopnou velkých přívalů energie“ (Washington Post) i jeho vášnivý, vypravěčský přístup k interpretaci.

V posledních letech se Giltburg několikrát ponořil do intenzivního studia tvorby významných skladatelů. U příležitosti Beethovenova výročí v roce 2020 se pustil do unikátního projektu, v jehož rámci během jednoho roku pořídil audio a video nahrávky všech dvaatřiceti Beethovenových klavírních sonát. S Vasilijem Petrenkem a Královským liverpoolským filharmonickým orchestrem nahrál pro firmu Naxos rovněž všechny jeho klavírní koncerty.


V letech 2021–2023 se Giltburg věnuje klavírnímu odkazu Maurice Ravela, přičemž jeho sólové skladby provádí na bruselských pódiích Bozar a Flagey a v amsterdamském sále Muziekgebouw. Souborný cyklus pak představuje v londýnské Wigmore Hall, a to včetně houslových sonát ve spolupráci s Alinou Ibragimovou. Ravelovy klavírní koncerty interpretuje s Orchestre National de France a dirigentem Cristianem Măcelaru (v Bozaru), s Bruselskou filharmonií pod taktovkou Carlose Miguela Prieta (ve Flagey) a s orchestrem Residentie Orkest pod vedením dirigentky Anji Bihlmaier (v Concertgebouw).

Giltburg jako všeobecně uznávaný přední interpret hudby Sergeje Rachmaninova dokončí v roce 2023 soubornou nahrávku jeho sólových skladeb a vydá poslední disk ze svého vysoce ceněného cyklu nahrávek jeho klavírních koncertů. Rachmaninovovy koncerty provedl rovněž se Sakarim Oramo a BBC Symphony v londýnském Centru Barbican, s Tomášem Netopilem a Českou filharmonií, s Nicholasem Collonem a Symfonickým orchestrem Finského rozhlasu a s Bruselskou filharmonií a Giancarlem Guerrerem ve Flagey.

Pravidelně vystupuje na recitálech v nejprestižnějších světových sálech včetně amsterdamského Concertgebouw, newyorské Carnegie Hall, hamburské Elbphilharmonie, vídeňského Konzerthausu a londýnského Southbank Centre. Spolupracuje s Philharmonia Orchestra, Londýnskou filharmonií, Českou filharmonií, Filharmonií Oslo, Drážďanskou filharmonií, NHK Symphony a vystoupil rovněž na BBC Proms. Na přelomu let 2021/2022 debutoval s orchestrem Santa Cecilia di Roma s Kirillem Petrenkem.

Giltburgova spolupráce s vydavatelstvím Naxos se datuje od roku 2015, kdy získal cenu Opus Klassik za nejlepší sólovou nahrávku (Rachmaninovovy koncerty a Etudes Tableaux) a cenu Diapason d'Or (Šostakovičovy koncerty a vlastní úprava Šostakovičova 8. smyčcového kvartetu). Získal rovněž cenu Gramophone Award, a to za nahrávku Dvořákova Klavírní kvintetu na CD Supraphonu s Pavel Haas Quartetem a Diapason d'Or za jejich poslední společný počin, snímek Brahmsova Klavírního kvintetu.

Giltburg považuje za neobyčejně důležité oslovovat publikum i mimo koncertní sál. Svým blogem „Classical Music for All“ se zaměřuje na laickou veřejnost a články publikuje rovněž v periodikách jako Gramophone, BBC Music Magazine, Guardian, Times a Fono Forum. Během lockdownu na jaře 2020 ze svého domova pravidelně živě vysílal vystoupení a mistrovské kurzy, které zaznamenaly více než milion zhlédnutí.

Boris Giltburg - klavír

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.