Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Úterý 21. září 2021, 20.00
Světové orchestry

Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k Vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Program

Vítězslav Novák: Lady Godiva, op. 41Erich Wolfgang Korngold: Houslový koncert D dur, op. 35Antonín Dvořák: Slovanské tance, II. řada, op. 72, B. 147

Bamberští symfonikové si vždy zakládali na českém původu i zvuku. Se svým současným šéfdirigentem Jakubem Hrůšou jako by se ale orchestr stále víc vracel zpět do Prahy, odkud museli jeho zakládající členové odejít po druhé světové válce. Hrůša jako hlavní hostující dirigent České filharmonie ztělesňuje historickou provázanost českého a německého živlu i hudebního života. Toto spojení včetně významné repertoárové orientace na českou hudbu předznamenává formu společné orchestrální festivalové rezidence Bamberských symfoniků s Českou filharmonií v roce 2021. Jejím koncertním mistrem je ostatně i houslista Jan Mráček, který bude sólistou večera.

Kosmopolitní prvek v českém prostředí akcentuje i program koncertu. Předehra Lady Godiva od Vítězslava Nováka představuje dramatickou inspiraci středověkou legendou o ženě, která projela nahá městem Coventry, aby její manžel snížil tamním obyvatelům daně. Autor Houslového koncertu D dur, brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold, se stal proslulým skladatelem filmové hudby a tvůrcem hudebního stylu starého Hollywoodu. Druhá řada Slovanských tanců Antonína Dvořáka získává stále větší oblibu ve světovém repertoáru a zdá se, že její přemýšlivý charakter oslovuje dnešní publikum víc než přímočarost první řady.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.45
  • Setkání po potlesku

Interpreti

Bamberger Symphoniker

Bamberští symfonikové jsou mimořádným orchestrem sídlícím v mimořádném městě. Svým typicky sytým, kulatým a jasným zvukem přinášejí od roku 1946 radost publiku po celém světě. Dosud realizovali více než 7 300 koncertů ve více než pěti stech městech třiašedesáti zemí a stejně jako Bavorská státní filharmonie pravidelně křižují celý svět coby kulturní vyslanci Bavorska i celého Německa. Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německé historie. Roku 1946 se bývalí členové Pražské německé filharmonie spojili se svými kolegy, kteří byli kvůli válce a jejím důsledkům nuceni uprchnout ze svých domovů, a společně založili Tonkünstlerorchester, krátce nato přejmenovaný na Bamberské symfoniky. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 19. a 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Dnes, více než sedmdesát let po založení orchestru, s českým rodákem Jakubem Hrůšou, který od září 2016 stojí v čele orchestru jako jeho v pořadí pátý šéfdirigent, je opět nastoleno živé pouto mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a jejich současností.

Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a římského Orchestra dell´Accademia Nationale di Santa Cecilia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Jan Mráček

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři a již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina po boku Josefa Suka. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v Soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, o tři roky později vyhrál mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Od roku 2015 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje po celém světě a spolupracuje s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Maxim Vengerov, James Judd, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.