Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Čtvrtek 10. září 2020, 20.00
Česká filharmonie Vivat Beethoven!

Program

Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č.4 G dur, op. 58Josef Suk: Symfonie č. 1 E dur, op. 14

„Mužné, hotové, silné dílo, vysoce výrazné ve svém myšlenkovém materiálu, jisté v rozvrhu i formě, jisté v ovládání aparátu“ – tak označila dobová kritika Symfonii č. 1 E dur Josefa Suka. Česká filharmonie provede dílo sotva pětadvacetiletého skladatele pod vedením Jakuba Hrůši a kromě skladatelské vyzrálosti mladého Suka tím nepřímo připomene i hudbu k pohádce Radúz a Mahulena, uvedenou v rámci loňského festivalového ročníku. Obě díla vznikala ve stejné době a společné hudební rysy se rozhodně nezapřou. Dvořákova Praha letos věnuje zvýšenou pozornost dílu Josefa Suka nejen z toho důvodu, že to byl Dvořákův zeť, ale především proto, že byl přímým pokračovatelem skladatelského díla svého tchána. Dvořák byl první skladatel, který vytvořil kánon české romantické symfonie, Suk na něj navázal, a přidal k němu navíc také jistou dávku emocionální rozechvělosti, existenciální nejistoty i dekadentního smutku přelomu dvou století. Mahlerovské ozvěny v Sukově symfonické hudbě lze jen velmi těžko přehlédnout. Beethovenův Klavírní koncert č. 4 G dur poskytne v podání vynikajícího Martina Kasíka obraz hudby o devadesát let starší, než je Sukova symfonie, která na Beethovenových základech ještě pevně stála, ale zároveň už se podílela na začátku procesu jejich zpochybňování.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.40
  • Setkání po potlesku

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnější český orchestr a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb se Semyonem Bychkovem pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 rovněž držitelkou Ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Česká filharmonie

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a římského Orchestra dell´Accademia Nationale di Santa Cecilia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Martin Kasík

Martin Kasík se hře na klavír věnuje od čtyř let. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a AMU v Praze. Je vítězem mnoha domácích i mezinárodních soutěží, mj. soutěže Pražského jara a jedné z nejprestižnějších světových soutěží Young Concert Artists Competition v New Yorku. Roku 2002 získal Cenu Harmonie pro nejúspěšnějšího mladého umělce. Koncertuje v řadě prestižních světových koncertních sálů, z nichž jmenujme alespoň Wigmore Hall v Londýně, lipský Gewandhaus, Tonhalle Zürich, Concertgebouw Amsterdam a tokijskou Suntory Hall. Jako sólista vystupuje mj. s Chicago Symphony Orchestra, Minneapolis Symphony Orchestra, Tonhalle-Orchester Zürich a Stuttgarter Philharmoniker. Pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, se kterými podnikl turné po USA a Japonsku. Od roku 2009 vyučuje na pražské konzervatoři, jako pedagog působí rovněž na AMU v Praze. Vydal řadu CD ve spolupráci se společnostmi Supraphon, ArcoDiva a Radioservis.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.