L

OK

Neděle 15. září, 20.00
Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k Vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Program

Gustav Mahler: Symfonie č. 3 d moll

Jedním z očekávaných vrcholů letošní Dvořákovy Prahy je bezpochyby koncert Izraelské filharmonie. Těleso, které je dlouhodobě považováno za jeden z nejlepších orchestrů světa, se představí pod taktovkou svého doživotního uměleckého ředitele a šéfdirigenta, žijící dirigentské legendy Zubina Mehty, který stojí v čele tohoto tělesa neuvěřitelných 50 let.  Také program, který si pro svůj pražský koncert zvolili, lze označit za mimořádně reprezentativní: Symfonie č. 3 Gustava Mahlera představuje zřejmě nejrozsáhlejší dílo standardního symfonického repertoáru. Na provedení tohoto působivého hudebního kolosu se bude rovněž podílet japonská mezzosopranistka Mihoko Fujimura a dvě špičková vokální tělesa − Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor. Spojení Mahlerovy geniální partitury s interpretací na nejvyšší úrovni slibuje silný posluchačský zážitek.

Koncert nemá přestávku.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.50

Interpreti

Izraelská filharmonie

Izraelská filharmonie je dlouhodobě považována za jeden z nejlepších světových orchestrů. Byla založena roku 1936, kdy její zahajující koncert v Tel Avivu dirigoval Arturo Toscanini. V průběhu let s orchestrem spolupracovala většina nejvýznamnějších světových dirigentů, mj. Leonard Bernstein, Sergej Kusevickij, Sergiu Celibidache, Carlo Maria Giulini, Istvan Ketesz, George Solti, Lorin Maazel, Daniel Barenboim, Rafael Kubelík či Valerij Gerigijev. Od roku 1977 stojí v čele tělesa Zubin Mehta. Orchestr za dobu své existence absolvoval několik tisíc koncertů na pěti kontinentech. Interpretační záběr tělesa je značně široký: zahrnuje valnou většinu světového klasicko-romantického repertoáru i hudbu 20. století. Jako koncertní partneři s orchestrem vystoupili legendární interpreti jako Arthur Rubinstein, Mstislav Rostropovič, David Oistrach, Jascha Heifetz, Glenn Gould či Plácido Domingo. Orchestr pořídil desítky nahrávek pro společnosti Sony, EMI, Deutsche Gramophone, Teldec a Decca.

Izraelská filharmonie

Zubin Mehta

Zubin Mehta patří k nejproslulejším dirigentským osobnostem posledních několika dekád. Letos třiaosmdesátiletý indický rodák vystudoval hru na klavír, kompozici a hru na kontrabas. Po vítězství v dirigentské soutěži v Liverpoolu roku 1958 zahájil oslnivou uměleckou dráhu: dirigoval prakticky všechny významné světové orchestry, z nichž jmenujme alespoň Newyorskou, Berlínskou a Vídeňskou filharmonii, a postupně získal angažmá v předních operních domech, mj. v milánské La Scale, newyorské MET a Státní opeře ve Vídni. Jeho hudební dráha je však již více než padesát let spojena především s Izraelskou filharmonií, kde od roku 1968 působil jako hudební poradce, od roku 1977 jako šéfdirigent a o čtyři roky později byl jmenován jejím doživotním šéfdirigentem. Tohoto postu se však právě v letošním roce chystá vzdát ve prospěch mladšího nástupce. Pražskému publiku se Mehta poprvé představil roku 1962, naposledy na festivalu Dvořákova Praha 2014. Je nositelem řady významných ocenění, mj. francouzského Řádu čestné legie a Ceny za mír a toleranci OSN.

Zubin Mehta - dirigent

Mihoko Fujimura

Japonská mezzosopranistka Mihoko Fujimura vystudovala vysoké hudební školy v Tokiu a v Mnichově. Velkou pozornost na sebe poprvé upoutala roku 2002, kdy se na Bayreuthských hudebních slavnostech představila jako Fricka ve Wagnerově operní tetralogii Prsten Nibelungův. Kromě Bayreuthu, kde vystoupila již celkem na devíti ročnících, pravidelně účinkuje v nejvýznamnějších operních domech, mezi které patří mj. vídeňská Státní opera, londýnská Covent Garden, milánská La Scala, Semperova opera v Drážďanech či Teatro Real Madrid. Mezi její nejvýraznější role na těchto scénách patří Carmen, Kundry (Parsifal), Azucena (Trubadúr), Octavian (Růžový kavalír), Eboli (Don Carlos) a Amneris (Aida). Významně se věnuje také koncertnímu repertoáru, který kromě Verdiho Requiem a Schönbergovy kantáty Gurre-Lieder zahrnuje mj. i řadu děl Gustava Mahlera: Píseň o zemi, Chlapcův kouzelný roh, Písně o mrtvých dětech ad. Roku 2014 obdržela japonské státní vyznamenání za umělecký přínos.

Mihoko Fujimura - mezzosoprán

Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor, který působí na koncertních pódiích již více než osmdesát let, je řazen k nejvýznamnějším evropským sborovým tělesům. U jeho zrodu stála legenda českého sbormistrovství Jan Kühn, který sbor založil původně pro potřeby vysílání Československého rozhlasu. Záběr působení tělesa se však brzy rozšířil také na pravidelnou koncertní a nahrávací činnost, jejíž mimořádné kvality a široký rozsah si získaly všeobecný respekt. Mezinárodní prestiž tělesa dokládá jeho spolupráce s řadou špičkových světových dirigentů (Erich Kleiber, Riccardo Muti, Claudio Abbado, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Simon Rattle) a orchestrů (Berlínská filharmonie, Royal Concertgebouw Orchestra, Izraelská filharmonie). Sbor je pravidelným hostem prestižních světových hudebních festivalů a spolupodílí se i na operních produkcích (milánská La Scala). Od roku 2010 je rezidenčním tělesem proslulého operního festivalu Bregenzer Festspiele. Těleso dlouhodobě úzce spolupracuje s Českou filharmonií; jejich společné nahrávky patří ke zlatému fondu vydavatelství Supraphon.

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na Akademii múzických umění v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů (Hubička, Don Pasquale, La clemenza di Tito aj.). Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období stejně jako realizaci řady nahrávek. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století. Zabývá se také popularizací sborového zpěvu, mj. v letech 2012 a 2016 pro Český rozhlas vytvořil a moderoval dva seriály o sborovém umění.

Kühnův dětský sbor

Tradice Kühnova dětského sboru sahá do roku 1932, kdy jej pro potřeby tehdejšího Československého rozhlasu založil sbormistr Jan Kühn. Od samého počátku byly hlavními devízami tělesa čistota, vytříbenost a přirozenost dětských hlasů; tyto kvality si sbor uchovává dodnes. V současnosti sbor čítá více než devět set členů ve věku od tří let, což z něj dělá největší sbor v České republice. Za dobu své existence vystoupil v desítkách zemí pěti kontinentů a získal řadu významných ocenění, mj. European Grand Prix 1998 a trojnásobné vítězství na prestižní soutěži ve španělské Tolose v letech 1998, 2008 a 2013. Mezi největší úspěchy sboru patří rovněž účinkování v milánské La Scale, newyorské Carnegie Hall, na festivalu Bregenzer Festspiele aj. Sbor se rovněž věnuje nahrávací činnosti: na svém kontě má přes padesát alb české a světové hudby a množství rozhlasových a televizních snímků. Svou tradicí a šíří uměleckého záběru je ojedinělou uměleckou institucí svého druhu v evropském kontextu.

Kühnův dětský sbor

Petr Louženský

Petr Louženský je absolventem Pražské konzervatoře, kde vystudoval hru na flétnu a dirigování, na pražské HAMU pak získal v oboru dirigování doktorandský titul. Pravidelně spolupracuje s řadou významných českých orchestrů, mj. s Pardubickou komorní filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Jihočeskou komorní filharmonií, Moravskou filharmonií Olomouc ad. Posledních deset let působí jako sbormistr Kühnova dětského sboru, který pod jeho vedením získal v září 2010 cenu Grand Prix na jedné z největších sborových soutěží na světě v italském Arezzu. Petr Louženský zde zároveň obdržel i zvláštní cenu pro nejlepšího dirigenta. V roce 2013 pak Kühnův dětský sbor dovedl k vítězství v prestižní soutěži ve španělské Tolose. V roce 2015 s tělesem absolvoval úspěšné turné po Austrálii a Novém Zélandu – posledním kontinentu, kde Kühnův dětský sbor dosud nekoncertoval.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.