Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Sobota 9. září 2023, 20.00
Dvořák Collection Komorní řada

Ceny vstupenek

690 – 190 Kč

Program

Josef Suk: Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ op. 35aAntonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 11 C dur, op. 61, B. 121Franz Schubert: Smyčcový kvintet C dur, D. 956

Komorní řada se dočasně propojila s exkluzivním cyklem Dvořák Collection a podle toho vypadá i zahajovací koncert. Trojice vynikajících skladatelů, špičkový Pavel Haas Quartet a navíc ještě Anastasia Kobekina s dalším violoncellem tvoří prvotřídní sestavu.

Do kompletního provedení Dvořákových smyčcových kvartetů přispěje Pavel Haas Quartet jedenáctým v jejich řadě. Skladatel v něm více ukazuje svou seriózní tvář blízkou německým klasikům, které miloval stejně jako slovanskou měkkost.

Už jen zdvojení charakteristického dvořákovského nástroje dodává večeru na výjimečnosti a neotřelosti. Stejně zvláštně působilo použití druhého violoncella ve smyčcovém kvintetu již v Schubertově době. Dialog ruské sólistky s haasovským violoncellistou Petrem Jarůškem bude jistě sám o sobě mimořádným zážitkem.

Oběma krásným dílům v projasněné tónině C dur předchází Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ od Josefa Suka. Kvartetní zamyšlení v paralelní tónině a moll připomene kořeny evropské hudby i české státnosti.

  • Dress code: dark suit
  • Konec koncertu: 22:10

Interpreti

Pavel Haas Quartet

Pavel Haas Quartet založila v roce 2002 Veronika Jarůšková s violistou Pavlem Niklem, který byl jeho členem až do roku 2016, kdy musel soubor z rodinných důvodů opustit. Jejich spolupráce však nadále pokračuje – Pavel Nikl je stálým hostem souboru při interpretaci smyčcových kvintetů.

Po vítězství na soutěžích Pražské jaro a Premio Paolo Borciani v italském Reggio Emilia v roce 2005 se Pavel Haas Quartet rychle etabloval mezi nejvýraznější světové komorní soubory současnosti. Kvarteto vystupuje v nejvýznamnějších koncertních síních po celém světě a jeho nahrávky jsou pravidelně ověnčeny mnoha prestižními cenami mezinárodní kritiky. Členové souboru studovali u legendárního violisty Smetanova kvarteta Milana Škampy.


V roce 2007 European Concert Hall Organisation (ECHO) jmenovala Pavel Haas Quartet jako jednu z „vycházejících hvězd“ (Rising Stars). Soubor tak dostal jedinečnou příležitost představit se na řadě koncertů ve významných koncertních sálech po celém světě. V letech 2007–2009 se soubor zúčastnil programu BBC New Generation Artists a v roce 2010 získal mimořádné stipendium od nadace Borletti–Buitoni Trust.

V koncertní sezóně 2019/20 se Pavel Haas Quartet vrátili do prestižních sálů, jakými jsou Tonhalle v Curychu, Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie Luxembourg, Konserthuset ve Stockholmu, Società del Quartetto v Miláně nebo festival Schubertiade. Poprvé soubor vystoupil v Izraeli, a to v Jeruzalémě, Tel Avivu a v Haifě. V lednu 2020 se Pavel Haas Quartet zúčastní String Quartet Biennale v amsterdamské Muziekgebouw.

Pavel Haas Quartet exkluzivně nahrává pro společnost Supraphon. Již nahrávací debut (Leoš Janáček – Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, Pavel Haas – Smyčcový kvartet č. 2 „Z Opičích hor“, 2006) vynesl souboru jejich první cenu Gramophone Award. Deník The Daily Telegraph jej ocenil jako CD roku. Druhou nahrávkou pak soubor doplnil kompletní kvartetní tvorbu obou zmíněných skladatelů a časopis Gramophone ji okomentoval slovy: „Označit nějaké CD za hudebně významné lze považovat za poněkud kontroverzní, v tomto případě však jde jednoznačně o nahrávku mimořádného významu“. Za album s oběma Prokofjevovými kvartety a Sonátou pro dvoje housle obdržel soubor prestižní ocenění francouzské kritiky Diapason d’Or de l’Année 2010. Po Prokofjevovi následovalo v roce 2010 vydání nahrávky Dvořákových kvartetů – „Amerického“ F dur op. 96 a G dur op. 106. Mezinárodní kritika ji přijala s nevšedním nadšením. Nahrávka získala Gramophone Award nejen v kategorii Komorní hudba, ale také hlavní cenu Recording of the Year (2011). Sunday Times ocenil album pěti hvězdičkami: „Jejich nahrávka ‚Amerického‘ kvartetu patří k těm nejlepším, jaké kdy vyšly na disku. V tomto repertoáru dnes soubor v podstatě nemá konkurenci.“  V roce 2014 si Pavel Haas Quartet z Londýna přivezli další Gramophone Award za nahrávku Schubertova Smyčcového kvartetu d moll „Smrt a dívka“ a Smyčcového kvintetu, který natočili s německým violoncellistou Danjulo Ishizakou. Následující album s oběma Smetanovými smyčcovými kvartety (2015) vyneslo souboru již popáté Gramophone Award a podruhé cenu BBC Music Magazine Award. Časopis Gramophone k nahrávce uvedl: „Zvuk PHQ je jako vždy okamžitě rozpoznatelný – dílem díky bohaté barevnosti zvuku, ale taky dojmu, že zde hrají čtyři výrazné osobnosti... Místy je zvuk tak intenzivní, až je člověku zatěžko uvěřit, že poslouchá pouhé čtyři hráče“. Za album s Dvořákovým Klavírním kvintetem č. 2 a Smyčcovým kvintetem č. 3 (2017) se dvěma hosty – klavíristou Borisem Giltburgem a violistou Pavlem Niklem – soubor získal svoji šestou Gramophone Award. Časopis Gramophone nahrávku označil jako „…další triumfální položku v už tak cenami ověnčené diskografii Pavel Haas Quartet“. V říjnu 2019 vyšlo souboru album se Smyčcovými kvartety č. 2, 7 a 8 Dmitrije Šostakoviče, v květnu 2022 byla vydána zatím poslední nahrávka obsahující kvintety Johannesa Brahmse, na kterém byli hosty opět violista Pavel Nikl a klavírista Boris Giltburg.

Soubor nese jméno českého skladatele Pavla Haase (1899–1944), Janáčkova nejnadějnějšího žáka, který byl v roce 1941 nacisty uvězněn v Terezínském ghettu a o tři roky později umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho hudební odkaz zahrnuje tři skvostné smyčcové kvartety.

Pavel Haas Quartet

Anastasia Kobekina

Anastasia Kobekina, kterou deník Le Figaro označil za „bezkonkurenční hudebnici“, je proslulá svou dechberoucí muzikálností a hráčskou technikou. Jedná se o mimořádně všestrannou a charismatickou osobnost.

K vrcholům její koncertní sezony 2023/24 patří vystoupení s proslulými orchestry, jako je Tonhalle Orchestra Zürich pod vedením Paava Järviho, DSO Berlin s Andrisem Pogou, Frankfurtští rozhlasoví symfonikové s Anjou Bihlmaier, Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Orchestre National du Capitole de Toulouse, Gstaad Festival Orchestra a Orchestre National de Belgique.


Vystupuje na prestižních pódiích a festivalech po celém světě. Patří k nim Wigmore Hall, Concertgebouw Amsterdam, Lincoln Center, Konzerthaus Berlin, Tonhalle Zürich, Les Flâneries Musicales de Reims, Velikonoční festival Aix-en-Provence, Festspiele Mecklenburg-Vorpommern, Gstaad Menuhin Festival, Schleswig Holstein Music Festival a Rheingau Music Festival.

Jako sólistka spolupracuje s renomovanými orchestry, jakými jsou Konzerthausorchester Berlin, Kammerphilharmonie Bremen, Wiener Symphoniker, BBC Philharmonic, Kremerata Baltica, Čajkovského symfonický orchestr Moskva, Wiener Kammerorchester, Symphoniker Hamburg, Orchestra della Svizzera Italiana, Royal Liverpool Philharmonic, Barcelona Symphony a National Orchestra d’Ile de France. Vystupuje pod taktovkou proslulých dirigentů včetně Krzysztofa Pendereckého, Heinricha Schiffa, Omera Meira Wellbera, Vladimira Spivakova, Charlese Dutoita, Jeana-Christopha Spinosiho a Dmitrije Kitajenka.

Anastasia je laureátkou mezinárodních soutěží, například Čajkovského soutěže (Petrohrad 2019) a Mezinárodní soutěže George Enescu (Bukurešť 2016). V letech 2018–2021 se účastnila programu BBC New Generation Artist a v roce 2022 získala ocenění Borletti-Buitoni Trust Artist.

Narodila se v Rusku a první lekce hry na violoncello absolvovala ve čtyřech letech. Studovala v Německu u Franse Helmersona a profesora Jense Petera Maintze a poté v Paříži u Jérôma Pernoo. V současné době studuje hru na barokní violoncello u Kristin von der Goltz ve Frankfurtu.

Virtuoska hraje na violoncello Antonia Stradivariho z roku 1698, které jí velkoryse zapůjčila nadace Stradivari Stiftung Habisreutinger.

Anastasia Kobekina - violoncello

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.