festivalová ouvertura
L

OK

Neděle 4. září, 17.00

Výlet do míst spjatých s jeho životem a dílem

Vstup volný

Program

Antonín Dvořák: Šelma sedlák – předehra, op. 37, B. 67Antonín Dvořák: Serenáda E dur pro smyčcové nástroje, op. 22, B. 52Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll, op. 95, B. 178, „Z Nového světa“

Tradiční festivalová ouvertura Po stopách Antonína Dvořáka nás v letošním roce zavede do západočeských Karlových Varů. Proslulé lázeňské město bylo v průběhu let svědkem řady skladatelových návštěv, ačkoli se nikdy nejednalo o pobyt léčebný. Dvořák se zde setkával se svým hlavním nakladatelem Fritzem Simrockem či s významným vídeňským hudebním estetikem Eduardem Hanslickem a rovněž tady vícekrát vyslechl provedení svých děl, která věhlasný lázeňský orchestr často zařazoval na programy svých koncertů. Karlovy Vary se také mohou pyšnit tím, že na jejich půdě zazněla ve Dvořákově přítomnosti evropská kontinentální premiéra symfonie Z Nového světa. Na zdejší dvořákovskou tradici navazují místní dodnes, jak dokládá pravidelně pořádaná Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka či fakt, že Karlovy Vary byly vůbec prvním městem na světě, v němž byla vztyčena skladatelova socha. Festivaloví návštěvníci budou mít možnost navštívit autentická místa Dvořákových pobytů a samozřejmě nebude chybět ani jeho hudba, která ve spojení s půvabně starosvětskou architekturou města slibuje nevšední zážitek. Program jako obvykle doplní odborným výkladem festivalový muzikolog dr. David Beveridge.

  • Dress code: casual
  • Konec koncertu: 18:20

Interpreti

Po stopách Antonína Dvořáka

Karlovarský symfonický orchestr

Karlovarský symfonický orchestr patří k nejstarším orchestrům v Evropě. Založen byl už roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezonní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července 1894.

Vyjmenovat všechny významné osobnosti, které byly a jsou s Karlovarským symfonickým orchestrem spojené, je nesplnitelný úkol. Za všechny jmenujme alespoň houslistu a dirigenta Roberta Manzera, díky kterému získal orchestr vynikající vztahy s významnými osobnostmi evropské hudby, mimo jiné s Pablem Casalsem a Richardem Straussem. S orchestrem spoluúčinkovali renomovaní dirigenti jako například Jiří Bělohlávek, Dean Dixon, Aram Chačaturjan, Zdeněk Košler, Charles Mackerras, Libor Pešek nebo Petr Altrichter a ze sólistů například Ivo Kahánek, Ivan Klánský, Václav Hudeček, David Oistrach, Pavel Šporcl, Adam Plachetka, Josef Suk, Ivan Ženatý, Mstislav Rostropovič, Jiří Bárta, Magdalena Hajóssyová, Dagmar Pecková a mnoho dalších.


Ze stálých dirigentů se na profilu tělesa výrazně podíleli Václav Neumann, pozdější šéfdirigent České filharmonie, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška. Na jejich odkaz navázal v letech 1991–1998 Angličan Douglas Bostock, který s orchestrem realizoval četné nahrávky CD. V letech 2004 až 2009 zde působil jako šéfdirigent prof. Jiří Stárek. V letech 2011–2016 zastával pozici šéfdirigenta orchestru Francouz Martin Lebel, kterého následoval Jan Kučera, pod jehož vedením orchestr zaujal kromě klasického repertoáru i široké publikum v crossoverových programech, koncertech s filmovými melodiemi a rozšířil nabídku koncertů pro rodiny s dětmi. Od září 2022 do čela orchestru nastupuje Ondřej Vrabec, který je nejen oceňovaným dirigentem, ale i uznávaným sólohornistou České filharmonie, vyhledávaným komorním hráčem a pedagogem Akademie múzických umění v Praze.

Tradičně se orchestr podílí na mimořádných slavnostních událostech města – Zahájení lázeňské sezony, Jazzfestu Karlovy Vary nebo doprovází prestižní Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka.

Od roku 1992 pořádá Karlovarský symfonický orchestr hudební festival Beethovenovy dny. V září 2021 oslavil 63. jubileum také jeden z nejstarších hudebních festivalů v Evropě – Dvořákův karlovarský podzim, který KSO rovněž každoročně připravuje.

Karlovarský symfonický orchestr vždy patřil a patří k základním pilířům kultury v Karlových Varech, v posledních letech ale významně rozšiřuje svou působnost jak v rámci Karlovarského kraje, tak účastí na koncertech a hudebních festivalech u nás i v zahraničí. 

Karlovarský symfonický orchestr

Jan Kučera

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Na Pražské konzervatoři absolvoval u Bohuslava Řehoře skladatelský obor a u Miriam Němcové a Miroslava Košlera obor dirigentský, v němž jej následně na HAMU vedl Vladimír Válek. V rámci svého absolventského dirigentského koncertu na Pražské konzervatoři debutoval se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a provedl v premiéře své Tři symfonické básně na motivy českých spisovatelů (Kundera, Hrabal, Kolář).


Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén. Plodná je i jeho tvorba v oblasti aranžérské – je autorem symfonických úprav písní Jaroslava Ježka a několika symfonických suit složených z písní a melodií z českých filmů.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů, často v premiéře. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž provedl řadu abonentních koncertů, natočil mnoho nahrávek, vystoupil například v Musikverein ve Vídni či během japonského turné. U příležitosti českého předsednictví EU 2009 s tímto tělesem natočil pro Supraphon hymny 27 členských států Evropské unie. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu nově natočil na DVD a následně živě provedl i s projekcí filmu v Rudolfinu. Spolupracuje rovněž se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši či Beethovenovu Symfonii č. 9 „S Ódou na radost“. S FOK rovněž od roku 2014 pravidelně diriguje a moderuje koncerty ve Valdštejnské zahradě.

Působí i na operní scéně. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval v Národním divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho. Je autorem baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. Svoji všestrannost naplno projevil v projektu Wanted, kde společně s Dagmar Peckovou a Epoque Orchestra v pražské Lucerně osmnáctkrát uvedli scénickou podobu písní Kurta Weilla (2017). Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina.

Jeho skladby provedla Česká filharmonie, Národní divadlo v Praze, Lotyšské národní divadlo Riga, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a řada dalších divadel a orchestrů.

V letech 2015–2021 byl angažován jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.

Jan Kučera - dirigent

Karlovy Vary, Mlýnská kolonáda