L

OK

Pátek 8. září, 20.00

Ceny vstupenek

2190 — 590 Kč

Paavo Järvi na Dvořákově Praze

Program

Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 3 c moll, op. 37Anton Bruckner: Symfonie č. 9 d moll, WAB 109

Orchestr Tonhalle sídlí v koncertním sálu, který osobně zasvětil Johannes Brahms. Se špičkovým švýcarským tělesem jako by tak přijel do Prahy i přítel Antonína Dvořáka, aby se po letech setkal se svým českým kolegou. Jistě by zajásal nad uvedením Beethovenova Klavírního koncertu č. 3 c moll – svého vídeňského předchůdce si Brahms nesmírně vážil. Možná by ho naopak překvapilo zařazení Brucknerovy Symfonie č. 9 d moll, jejíž autor si ve své době hledal místo jen těžko. Dnes Beethoven i Bruckner právem patří mezi největší symfonické tvůrce v historii a jejich společné zařazení do jednoho programu slibuje mimořádný zážitek. Zvláště když se interpretace chopí Tonhalle-Orchester, jehož vycizelovaný zvuk bude modelovat jeho současný šéfdirigent Paavo Järvi. K Američanovi estonského původu se navíc připojí klavírista Ivo Kahánek, který může být neformálně označován za jednoho z dvorních umělců Dvořákovy Prahy. Ačkoliv Beethoven i Bruckner napsali své kompozice v mollových tóninách, obě skladby se v závěru vzpínají k pozitivnímu durovému vyvrcholení.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19:55
  • Konec koncertu: 22:00

Interpreti

Tonhalle-Orchester Zürich

Tonhalle-Orchester Zürich se s vášnivým zaujetím věnuje interpretaci hudby od Mozarta po Messiaena. Každý koncert pod taktovkou Paava Järviho je nabitý výjimečnou energií, neboť žádné provedení se nepodobá tomu předchozímu. Orchestr rád přijímá rozmanité podněty také od hostujících dirigentů a těší ho spolupráce s mezinárodně uznávanými sólisty. Spolu se svým publikem orchestr projevuje živý zájem o objevování neznámých mistrovských děl i skladeb nově objednaných. Těleso, které roku 1868 založili hudebníci z Curychu, deklaruje domovskou příslušnost již svým názvem a svou vynikající pověst šíří po celém světě prostřednictvím turné a nahrávek.

Orchestr tvoří přibližně sto hudebníků, kteří během více než stovky koncertů v jedné sezoně odehrají kolem padesáti různých programů. Těleso sdružuje hudebníky přibližně dvaceti různých národností. Hostování je dosud zavedlo do stovky měst ve více než třiceti zemích. Kromě orchestrálních koncertů se rovněž podílejí na vlastních komorních cyklech. Hudební ředitel Paavo Järvi je jedenáctým šéfdirigentem Tonhalle-Orchester Zürich, jeho emeritním dirigentem je David Zinman.


Orchestr dosud na CD vydal více než čtyřicet nahrávek včetně souborných cyklů Beethovenových, Mahlerových, Brahmsových a Schubertových symfonií. Jeho první snímek s Paavem Järvim byl věnován orchestrálním dílům Oliviera Messiaena a v roce 2019 získal cenu Diapason d'Or. Následovaly nahrávky všech Čajkovského symfonií a dalších orchestrálních děl; první album s Pátou symfonií získalo ocenění Preis der deutschen Schallplattenkritik 2020 a Diapason d'Or 2021. Úzká umělecká spolupráce s Johnem Adamsem letos vyústila ve významnou nahrávku jeho orchestrálních skladeb.

Tonhalle-Orchester Zürich společně s Paavo Järvim nedávno získal Evropskou kulturní cenu 2022. Po čtyřech koncertních sezonách v Tonhalle Maag v západním Curychu vystupuje orchestr od začátku sezony 2021/22 opět ve svém tradičním domovském sídle u Curyšského jezera, v podstatně zrekonstruované Tonhalle, jejíž hlavní koncertní sál Grosse Tonhalle získal mezinárodní věhlas díky své vynikající akustice.

Tonhalle-Orchester Zürich

Paavo Järvi

Estonský rodák Paavo Järvi, držitel ceny Grammy, je považován za jednoho z nejvýznamnějších dirigentů současnosti. Úzce spolupracuje s nejproslulejšími světovými orchestry, je hudebním ředitelem curyšského Tonhalle Orchestra, od roku 2004 zastává post uměleckého ředitele Německé komorní filharmonie v Brémách a v témže roce se zároveň stal zakladatelem a uměleckým ředitelem Estonského festivalového orchestru. Na počátku koncertní sezony 2022/23 byl rovněž jmenován čestným dirigentem Symfonického orchestru NHK.


Během své čtvrté koncertní sezony s Tonhalle Orchestra pokračuje v uvádění cyklu Brucknerových symfonií a zároveň završuje cyklus mendelssohnovský. Oba projekty jsou zaznamenávány formou nahrávek. Mezi jeho další snímky patří živé poloscénické provedení Beethovenova Fidelia, stejně jako nová řada nahrávek orchestrálních skladeb Johna Adamse u příležitosti skladatelových 75. narozenin.

Paavo Järvi každou sezonu završuje týdnem koncertů a mistrovských kurzů na hudebním festivalu v estonském Pärnu, který roku 2011 založil společně se svým otcem Neemem Järvim. Úspěch festivalu a jeho rezidenčního souboru – Estonského festivalového orchestru – mu zajistil řadu vysoce prestižních pozvání k dirigování v sále Berlínské filharmonie, ve vídeňském Konzerthausu, na londýnských BBC Proms a v hamburské Elbphilharmonii. Paavo Järvi je také velmi žádaným hostujícím dirigentem, který po celém světě dlouhodobě udržuje úzké kontakty s orchestry, s nimiž již dříve spolupracoval. K jeho významným oceněním patří zejména cena Grammy z roku 2003 za interpretaci Sibeliových kantát, dvojí ocenění Umělec roku, které mu roku 2015 udělil jak britský časopis Gramophone, tak francouzský Diapason, a také Sibeliova medaile z téhož roku. V roce 2019 byl jmenován Dirigentem roku (Opus-Klassik) a získal cenu Rheingau Music Prize. Jeho dosud posledním oceněním je Evropská kulturní cena z roku 2022.

Paavo Järvi - dirigent

Ivo Kahánek

Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby.

V roce 2004 se stal absolutním vítězem mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a již předtím získal ocenění v mnoha významných kláních u nás i v cizině (Maria Canals Piano Competition v Barceloně, Vendome Prize ve Vídni, Stiftung Tomassoni Wettbewerb v Kolíně nad Rýnem, Mezinárodní soutěž Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, Concertino Praga aj.).


Po úspěšných debutech na festivalu Beethovenfest v Bonnu a na Pražském jaru obdržel pozvání od Symfonického orchestru BBC k vystoupení na festivalu BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall. Tam v srpnu 2007 pod taktovkou Jiřího Bělohlávka provedl Klavírní koncert č.4 Inkantace Bohuslava Martinů, živě přenášený televizí a rádiem BBC i českou stanicí Vltava. Tento kritikou oceněný debut nabízí německé vydavatelství Deutsche Grammophon jako digitální download. Není divu, že si Ivo Kahánka vybral Sir Simon Rattle ke dvěma vystoupením s Berlínskou filharmonií v listopadu 2014. Následoval nadšený ohlas odborné kritiky i široké veřejnosti. Mladý klavírista se stal po Rudolfu Firkušném teprve druhým českým pianistou v historii, jenž vystoupil s tímto světoznámým tělesem. Kromě toho spolupracuje Ivo Kahánek pravidelně s Českou filharmonií a má za sebou úspěšná vystoupení s Mahler Chamber Orchestra, Wiener Symphoniker, BBC Scottish Symphony Orchestra Glasgow, Essener Philharmoniker, Orchestrem WDR Kolín nad Rýnem, Curyšským komorním orchestrem, Symfonickým orchestrem Hlavního města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Brno a mnoha jinými. Z dalších významných umělců, s nimiž spolupracoval, jmenujme alespoň dirigenty Semyona Bychkova, Johna Eliota Gardinera, Jakuba Hrůšu, Andrése Orozco-Estradu, Rafaela Payareho, Pinchase Steinberga, Vladimira Ashkenazyho, Tomáše Netopila, Andreje Borejka, Libora Peška či Zdeňka Mácala, houslistu Daniela Hopea, violoncellistku Alissu Weilerstein, violistu Paula Neubauera, Pavel Haas Quartet, Tetzlaff Quartet, sopranistku Martinu Jankovou či tenoristu Pavla Černocha. V roce 2018 se stal držitelem ceny Classic Prague Award za sólistický výkon roku.

Ivo Kahánek podepsal v roce 2007 exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Supraphon Music a od té doby nahrál celkem patnáct CD s díly Fryderyka Chopina, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina, Miloslava Kabeláče, Jeana Francaixe, Jacquesa Iberta aj. Za nahrávku Klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů za doprovodu Bamberger Symphoniker pod taktovkou Jakuba Hrůši získal prestižní ocenění BBC Music Magazine Award a toto CD obdrželo i další významná ocenění ‒ nahrávku měsíce BBC Music Magazine, Choix de Classique HD, nahrávku týdne BBC Radio 3, Cenu Anděl v kategorii Klasika a bylo také nominováno na mezinárodní cenu ICMA. Za album Písní Bohuslava Martinů s Martinou Jankovou a Tomášem Králem je Ivo rovněž držitelem ceněné Zlaté ladičky (Diapason d’Or francouzského odborného časopisu Diapason) a výběrů měsíce v časopisech Opernwelt a Opera News. Jeho zatím posledním výrazným nahrávacím počinem je nahrávka kompletního klavírního díla Antonína Dvořáka na 4 CD, která byla na sklonku roku 2021 rovněž nominována na ICMA, obdržela nejvyšší hodnocení v časopisech Gramophone a Diapason a stejně jako předchozí deska získala Cenu Anděl v kategorii Klasika. Kromě toho natáčí pro Český rozhlas, Českou televizi a stanici Mezzo.

Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Akademie múzických umění v Praze. Má za sebou také studijní stáž na londýnské Guildhall School of Music and Drama a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností. V současnosti působí jako docent na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a vede mistrovské kurzy klavíru v rámci Letní hudební akademie v Kroměříži a Klavírních kurzů Pražské konzervatoře.

Zdroj: Kateřina Motlová

Ivo Kahánek - klavír

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.