„Můžete před ně dát cokoliv a oni to zahrají!“ charakterizoval Českou studentskou filharmonii sir Simon Rattle, který mladé hudebníky dirigoval v červnu 2020. Orchestr dlouhodobě pracuje zejména na edukačních pořadech České filharmonie, hostuje i v rámci běžných abonentních řad České filharmonie.

---

Nastupující generaci hudebníků – převážně (ale nejen) studentů hudebních škol – dává orchestr možnost celoročně zkoušet a provádět velká díla světové symfonické, koncertantní i vokálně instrumentální tvorby. Velkou snahou je z hudebníků budovat stálý orchestr, ve kterém mezi nimi mohou vznikat dlouhodobé vztahy a porozumění; podporovat je ve zdokonalování umění souhry.

„Věřím, že Česká studentská filharmonie má pořád kam růst a já jí v tomto procesu budu i nadále velmi rád nápomocen,“ dodává Marko Ivanović, hlavní dirigent a podporovatel mladých hudebníků od roku 2006. Právě tehdy se začala psát historie studentského tělesa pod křídly České filharmonie, a to v cyklu komentovaných koncertů pro studenty Kroky do nového světa. Čeští studentští filharmonici tak fungují jako „světlonošové“ ve vztahu ke svým vrstevníkům, kterým ukazují, že mladí lidé mohou klasická hudební díla milovat a zapáleně předávat ostatním.  

Ať již jako operní či koncertní dirigent, ředitel festivalu nebo autor knih, Ingo Metzmacher se soustavně věnuje hudbě, zejména dvacátého a jednadvacátého století. Od počátku své umělecké dráhy se zaměřuje na to, aby moderní hudba zněla tradičně a tradiční moderně.

---

Ingo Metzmacher byl v letech 1997–2005 generálním hudebním ředitelem Hamburské státní opery, poté šéfdirigentem Nizozemské národní opery v Amsterdamu a v letech 2007–2010 šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Od roku 2016 je uměleckým ředitelem festivalu KunstFestSpiele Herrenhausen, jehož další ročník se uskuteční od 16. května do 2. června 2024.

Ingo Metzmacher je častým hostem předních orchestrů, jako jsou Vídeňská filharmonie, Clevelandský orchestr, Gewandhausorchester, Vídeňští symfonikové a Ensemble Modern, a také operních domů a festivalů, jako jsou Vídeňská státní opera, Opéra national de Paris, milánská La Scala, Salcburský festival a Festival d'Aix-en-Provence.

V sezoně 2023/24 vystoupí mimo jiné s Orchestra Filarmonica della Scala, Nizozemskou rozhlasovou filharmonií, Filharmonickým orchestrem Oslo, Hamburskou státní filharmonií, Symfonickým orchestrem SWR, Symfonickým orchestrem WDR, Německým symfonickým orchestrem Berlín a Klangforum Wien. V rámci festivalu KunstFestSpielen Herrenhausen diriguje nové nastudování opery Guercœur Albérica Magnarda v Opéra national du Rhin, Mši Leonarda Bernsteina s NDR Radiophilharmonie a devíti sbory z Hannoveru a také závěrečný koncert festivalu Donaueschinger Musiktage.

Metzmacherova rozsáhlá diskografie zahrnuje živé nahrávky legendárních silvestrovských koncertů v Hamburku v letech 1999–2004 pod názvem Kdo se bojí hudby 20. století, kompletní nahrávku Hartmannových symfonií s Bamberskými symfoniky, světovou premiéru Henzeho Deváté symfonie s Berlínskými filharmoniky a Messiaenova díla Eclairs sur l'Au-delà s Vídeňskými filharmoniky. Se souborem Ensemble Modern vydal v nedávné době dvě nahrávky: cyklus Riss skladatele Marka Andre a Beschenkt – 40 miniatur ke 40. výročí souboru.

Je autorem dvou knih: Keine Angst vor neuen Tönen (Nebojte se nových zvuků) a Vorhang auf! Oper entdecken und erleben (Opona vzhůru! Objevte a zažijte operu). 

zdroj: OPUS 3 ARTIST

„Její hra má výjimečné kvality: hřejivý tón, lehkou plynulost virtuózních pasáží, rozmanitou škálu artikulace, barev a odstínů, spontaneitu hry a přirozené frázování.“ – Gramophone 

„Nejvýraznější charakteristikou její hry je úžasně barevná škála zvuku.“ – The Strad

---

Alexandra Conunova je držitelkou 1. ceny na houslové soutěži Josepha Joachima v Hannoveru (2012) a ocenění na XV. Mezinárodní Čajkovského soutěži v Moskvě a na Mezinárodní houslové soutěži v Singapuru. Její hra se vyznačuje virtuózním a zároveň vřelým tónem, ohromující barevnou škálou a bezchybnou technikou. V roce 2016 získala v Londýně prestižní stipendium nadace Borletti-Buitton Trust. 

Conunova vystupuje s mnoha předními světovými orchestry, například s Orchestre de Paris, Mahler Chamber Orchestra, NDR Radiophilharmonie, Orchestre de la Suisse Romande, Orchestra della Svizzera Italiana, Paris Chamber Orchestra, Mariinsky Orchestra, Russian National Orchestra, NFOR, Orchestra Teatro Regio Torino, Barcelona Symphony a dalšími. Často vystupuje pod taktovkou dirigentů A. Manzeho, L. Fostera, J.-P. Sarasta, T. Currentzise, G. Nosedy, L. Langreeho, A. Pogy, J. Weilersteina, M. Pletneva, L. Equubey, A. Manacordy, C. Zachariase, D. Hindoyana, J. Notta, P. Bleuse, D. Warda, O. Lyniva a J. Malwitze. 

V létě 2022 debutovala na festivalu v Tivoli, kde hrála a dirigovala Vivaldiho i Piazzolovo Čtvero ročních dob. Díky tomuto vystoupení vzápětí získala pozvání od Kodaňské filharmonie na další sezonu k provedení skladby Concerto da Camera Arthura Lourieho. K dalším vrcholům její hudební dráhy z poslední doby patří turné se souborem Insula Orchestra, návraty k Orchestre de a Suis Romande a k Symfonickému orchestru Polského rozhlasu, stejně jako debuty s Orquesta Sinfónica de Galicia, s Janáčkovou filharmonií Ostrava, s Aalbor Symphony, s Bochumskými symfoniky, s Wroclawskou filharmonií, s Tenerife Symphony a Orquesta de les Illes Balears. Rovněž obdržela pozvání na festivaly v Aix-en-Provence, Ferraře a Tsinandali a k recitálům po boku Denise Kozhukhina a Christiana Zachariase.

Mezi její nadcházející aktivity patří koncerty na jubilejním 30. ročníku festivalu Verbier a účast na letním televizním koncertu Norimberských symfoniků pod širým nebem, na němž vystoupí s Čajkovského houslovým koncertem, Fantazií Carmen a dalšími virtuózními skladbami. Představí se také v recitálové koncertní řadě Sanfranciského symfonického orchestru a vystoupí s Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy: Borusan Instanbul Philharmonic, Aalborg Symphony, Kristiansa Symphony, Odense Symphony, Bělehradskou filharmonií a absolvuje španělské turné se souborem Insula Orchestra.

Její první nahrávka Prokofjevových houslových sonát s Michailem Liftisem pro vydavatelství Aparté se setkala s velkým ohlasem: „Tento snímek představuje Conunovou jako skutečně významnou hráčku – jak z hlediska technické jistoty, tak interpretační odvahy. Tuto svěží a promyšlenou živou nahrávku nelze než vřele doporučit.“ (Gramophone); „... už teď se jedná o kandidáta na jedno z nejlepších alb roku“ (The Strad).

Na podzim roku 2020 nahrála během covidové pandemie společně se souborem přátel a kolegů Vivaldiho Čtvero ročních dob. Vyšlo rovněž u vydavatelství Aparté a vysloužilo si nadšené recenze: „Její poslední nahrávka se vyznačuje výtečnou interpretací všech zúčastněných a je korunována úchvatně sladkobolnými pasážemi i tanečními ornamenty samotné Conunové“; „její hra má výjimečné kvality: hřejivý tón, lehkou plynulost virtuózních pasáží, rozmanitou škálu artikulace, barev a odstínů, spontaneitu hry a přirozené frázování“ (Gramophone).

V posledních letech měla interpretka to potěšení pracovat pod vedením a mentorským vedením jednoho z předních světových profesorů Edouarda Wulfsona v Ženevě. V současné době hraje na nástroj Giovanniho Batistty Guadagniniho „Ida Levin“ z roku 1785, který jí laskavě zapůjčil anonymní milovník hudby. 

zdroj: CAMI Music LLC worldwide

„Přitažlivost popového idolu, vynikající technika a strhující muzikálnost jsou neklamným znamením vycházející hvězdy.“ Los Angeles Times

„V Pablu Ferrándezovi představuje Španělsko nového génia violoncella.“ Le Figaro

---

Pablo Ferrández, laureát 15. ročníku Mezinárodní Čajkovského soutěže a exkluzivní umělec SONY Classical, je označován za „nového génia violoncella“ (Le Figaro). Jedná se o podmanivého umělce, který „má vše: techniku, odhodlanost, ducha, sólistické charisma, expresivitu i šarm“ (El Pais). Stal se z něj fenomén violoncellové hry a jeden z nejžádanějších instrumentalistů své generace.

V březnu 2021 vydal pod hlavičkou SONY Classical své debutové album Reflections, které bylo vysoce oceněno kritikou a vyneslo mu cenu Opus Klassik Award 2021. Na podzim 2022 vydal své druhé album s Brahmsovým Dvojkoncertem, nahraným ve spolupráci s Anne-Sophie Mutter a Českou filharmonií pod vedením Manfreda Honecka, a s Klavírním triem Clary Schumannové za interpretační spoluúčasti Anne-Sophie Mutter a Lamberta Orkise, které rovněž získalo nadšené recenze.

Mezi nejvýznamnější vystoupení z poslední doby patří koncerty s Losangeleskou filharmonií v Hollywood Bowl, s Českou filharmonií, Filarmonica della Scala, Orchestra de Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Filharmonií Oslo, Soulskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu i dalšími: NDR Elbphilharmonie Orchester, Konzerthaus Orchester, Tonkuenslter Orchestra, Vienna Radio Symphony, Royal Philharmonic, Academy of St Martin in the Fields, Israel Philharmonic a Rotterdam Philharmonic. V uplynulé sezoně absolvoval turné s Anne-Sophie Mutter a Londýnskou filharmonií pod vedením Eda Gardnera, s Mnichovskou filharmonií pod vedením Myung-whun Chunga a s Antverpskými symfoniky pod vedením Elima Chana. Je také často zván na mezinárodně uznávané festivaly, jakými jsou Verbier, Salcburk, Drážďany, Sion, Dvořákova Praha, Grani Park, Jerusalem a další.

V sezoně 2023/2024 debutuje v David Geffen Hall v New Yorku s Orquesta del Teatro Real a dále s Bostonským symfonickým orchestrem, Clevelandským orchestrem, Sanfranciským symfonickým orchestrem, Pittsburským symfonickým orchestrem, Seattleským symfonickým orchestrem, Orchestrem Tonhalle, Štrasburskou filharmonií, Orchestrem Philharmonique de Liege, Stavanger Symphony a Musikkollegium Winterthur. Čekají jej rovněž další vystoupení s Rotterdamskou filharmonií, Londýnskou filharmonií, Royal Liverpool Philharmonic, Düsseldorfskými symfoniky, HR-Sinfonieorchester, Orchestra National de France a Orquesta Sinfónica de Galicia. Ferrández se také vrátí k Losangeleské filharmonii, kde pod vedením Gustavo Dudamela provede Brahmsův dvojkoncert s Anne-Sophie Mutter. S Českou filharmonií pod vedením Semyona Bychkova absolvuje turné po Japonsku a Evropě, kde provede Dvořákův Violoncellový koncert.

Pablo Ferrández se narodil roku 1991 v Madridu do hudební rodiny a ve třinácti letech nastoupil na prestižní Hudební školu královny Sofie, kde studoval u Natalie Shakhovské. Poté absolvoval studium na Kronberg Academy u Franse Helmersona a stal se stipendistou Nadace Anne-Sophie Mutter.

Ferrández hraje na Stradivariho nástroj Archinto z roku 1689, který mu velkoryse doživotně zapůjčil jeden z členů společnosti Stretton Society. 

zdroj: CAMI Music LLC worldwide