festivalová ouvertura
L

OK

Neděle 3. září, 16.30
Koncert můžete koupit v balíčku s druhým hudebním kroměřížským zastavením na zámku za zvýhodněnou cenu 490 Kč. Sleva se Vám zobrazí po vložení obou koncertů do košíku.

Program

Antonín Dvořák: Stabat Mater, v původní verzi s klavírem

Letošní festivalová ouvertura nás zavede do Kroměříže, dalšího z míst spojených s působením Antonína Dvořáka. Koncert s účastí sborového tělesa, které skladatel opakovaně osobně dirigoval při provádění svých velkých vokálně-instrumentálních děl, bude jistě skvělým aperitivem před zahájením samotné festivalové hostiny.

Koncert je součástí uceleného programu: 

11.30–12.30 Koncert, Balkonový sál, Arcibiskupský zámek Kroměříž

12.45–13.45 Duchovní zastavení a malý varhanní koncert, kostel sv. Mořice (vstup volný)

16.30–18.00 Koncert, Nadsklepí, Kroměříž

7.00–19.30 Možnost prohlídky Podzámecké zahrady, Kroměříž (vstup volný)

9.00–15.30 Možnost prohlídky Arcibiskupského zámku Kroměříž (vstupenky v pokladně zámku, více informací o prohlídkových okruzích a cenách na www.zamek-kromeriz.cz)

  • Dress code: casual

Interpreti

Alžběta Poláčková

Renomovaná sopranistka Alžběta Poláčková vystudovala zpěv na pražské AMU. Získala řadu ocenění na prestižních pěveckých soutěžích, mj. první cenu a cenu Emy Destinnové v Londýně na soutěži Anglo-Czechoslovak Trust a cenu Národního divadla v soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2003 je sólistkou Národního divadla v Praze, kde nastudovala role jako Zerlina a Donna Elvira (Don Giovanni), Kristina (Věc Makropulos), Bystrouška (Příhody lišky Bystroušky), Pamina (Kouzelná flétna), Mařenka (Prodaná nevěsta), Giannetta (Nápoj lásky), Terinka (Jakobín) a Eurydika (Orfeus a Eurydika). Ve Státní opeře nastudovala titulní roli Dvořákovy Rusalky. Vystupuje na prestižních zahraničních scénách, např. pařížské Opéra Bastille nebo na operním festivalu v Glyndebourne. Věnuje se také koncertnímu repertoáru, s nímž se již představila např. ve Vídni či Krakově. Spolupracuje s řadou významných dirigentů, mj. s Jiřím Bělohlávkem, Ivánem Fischerem, Oliverem Dohnányim a Ondrejem Lenárdem.

Veronika Hajnová

Mezzosopranistka Veronika Hajnová vystudovala konzervatoř a VŠMU v Bratislavě a vzdělání si doplnila na několika mistrovských kurzech. V r. 2002 získala ve Vídni na soutěži Belvedere International Singing Competition cenu CNIPAL, dvakrát byla nominována na cenu Thálie. Již během studií působila v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, od roku 2004 byla sólistkou Státní opery Praha a v současnosti je angažována v Národním divadle v Praze a v Národním divadle v Brně. Mezi její nejvýznamnější dosud nastudované role patří Amneris (Aida), Azucena (Trubadúr), Ježibaba (Rusalka) a Carmen. V rolích Amneris a Carmen se představila také na několika zahraničních turné, mj. v Japonsku, Španělsku, Portugalsku, Francii a Maďarsku. Věnuje se rovněž písňovému a oratornímu repertoáru. Mezi její největší úspěchy v této oblasti patří part Zefky v Janáčkově Zápisníku zmizelého v pařížské Opéra Bastille a účast na provedení Verdiho Requiem v Opera Municipale v Marseille.

Veronika Hajnová - mezzosoprán

Jaroslav Březina

Jeden z nejžádanějších českých tenoristů současnosti, sólista opery Národního divadla v Praze Jaroslav Březina vystudoval Pražskou konzervatoř a soukromě se vzdělával u legendárního Václava Zítka. Věnuje se jak opernímu, tak koncertnímu repertoáru. Na českých a zahraničních operních scénách vytvořil nepřeberné množství rolí, z nejvýznamnějších jmenujme Dona Ottavia (Don Giovanni), Tita (La clemenza di Tito), Tamina (Kouzelná flétna), Hraběte Almavivu (Lazebník sevillský), Dancaira (Carmen), Alfreda (La traviata) Vaška a Jeníka (Prodaná nevěsta), Michálka (Čertova stěna), Jiřího (Jakobín), Jirku (Čert a Káča), Lacu (Její pastorkyňa) a Nemorina (Nápoj lásky). Z koncertního repertoáru uveďme alespoň Janáčkův Zápisník zmizelého, který provedl např. v Teatro Real v Madridu. Na kontě má celou řadu mezinárodně úspěšných nahrávek, např. Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis, která získala prestižní ocenění Cannes Classical Awards za rok 2002. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2015.

Jaroslav Březina - tenor

Jiří Sulženko

Basista Jiří Sulženko dlouhodobě patří k nejuznávanějším českým interpretům operního a koncertního repertoáru. Ačkoli svou hudební dráhu začal jako hráč na kontrabas, později se začal věnovat zpěvu, který absolvoval jako svůj druhý obor na Pražské konzervatoři. Po krátkých angažmá v Olomouci a Brně se stal roku 1990 členem pěveckého souboru opery Národního divadla v Praze, kde od té doby vytvořil celou řadu rolí, mj. Leporella (Don Giovanni), Kecala (Prodaná nevěsta), Vodníka (Rusalka), Zachariáše (Nabucco), Scarpiu (Tosca) či Bartola (Lazebník sevillský). S řadou těchto i dalších rolí se představil na významných zahraničních operních scénách ve Švédsku, Francii, Španělsku, Holandsku, Rakousku, Německu a Japonsku, roku 2010 debutoval v milánské La Scale v Janáčkově opeře Z mrtvého domu. Intenzivně se věnuje také koncertní činnosti – vystupuje na významných pódiích v evropských zemích, Spojených státech, Japonsku, Brazílii či Austrálii. Od sezóny 2013/14 je sólistou Janáčkovy opery Národního divadla Brno.

Jitka Čechová

Jitka Čechová patří k nejúspěšnějším českým klavíristkám současnosti. Po studiu na konzervatoři v Praze pokračovala ve svém hudebním vzdělávání na pražské AMU a na postgraduálních studiích u Eugena Indjice v Paříži a Vitali Berzona ve Freiburgu. Je laureátkou řady mezinárodních soutěží, mj. chopinovské soutěže v Mariánských Lázních. Vystupuje na významných koncertních pódiích v Německu, Rakousku, Skotsku, Francii, Španělsku, Bulharsku či Itálii a spolupracuje s řadou předních orchestrů, mj. s Mnichovskými symfoniky, PKF - Prague Philharmonia nebo Bamberskými symfoniky. Je oddanou propagátorkou hudby českých autorů, mj. pro vydavatelství Supraphon natočila vysoce ceněný komplet klavírního díla Bedřicha Smetany. Zdeněk Lukáš jí věnoval svůj Třetí klavírní koncert, který s velkým úspěchem premiérovala na turné po Německu. Významnou součástí její činnosti je i komorní hra. Dlouhodobě působí jako klavíristka Smetanova tria, jednoho z nejúspěšnějších českých komorních ansámblů.

Akademický pěvecký sbor Žerotín

Akademický pěvecký sbor Žerotín byl založen roku 1880 v Olomouci. Od samého počátku své existence patřil k hlavním pilířům českého kulturního života na Moravě. Pořádal koncerty, operní představení a spolupracoval s předními českými umělci té doby, např. s Josefem Bohuslavem Foersterem a Emou Destinnovou. Za nejvýznamnější lze však považovat jeho kontakty s Antonínem Dvořákem. Skladatel svěřil sboru první české provedení svého Requiem a Te Deum, dedikoval mu oratorium Svatá Ludmila a při několika příležitostech sbor osobně dirigoval. V současné době má těleso asi 35 členů, základní obsazení je však podle potřeby rozšiřováno o další zpěváky. Sbormistrem je Pavel Koňárek. Repertoár sboru je značně široký, zahrnuje tvorbu mistrů baroka (Bach), klasicismu (Mozart, Salieri, Beethoven), romantismu (Rossini, Dvořák) i 20. století (Janáček, Stravinskij, Gershwin). Sbor pravidelně koncertuje v České republice i zahraničí.

Akademický pěvecký sbor Žerotín

Vox Iuvenalis

Brněnský sbor Vox Iuvenalis, který bude v příštím roce slavit výročí pětadvaceti let své existence, byl založen dirigentem Janem Ocetkem, který také dosud stojí v jeho čele. Těleso je složeno převážně ze studentů nebo absolventů vysokých škol moravské metropole. Za dobu svého působení si získalo prestižní postavení kvalitního mladého souboru, což potvrzují četná ocenění na mezinárodních soutěžích a účast na rozmanitých hudebních projektech doma i v zahraničí. Sbor je mj. držitelem 1. ceny z Mezinárodní sborové soutěže duchovní hudby ve Vilniusu či nejvyššího ocenění z Mezinárodního festivalu mladých sborů v nizozemském Veldhovenu. Účinkuje i při operních a experimentálních hudebních představeních. Od roku 2000 působí pod záštitou Vysokého učení technického v Brně.

Tomáš Netopil

Tomáš Netopil patří mezi nejúspěšnější české dirigenty na mezinárodní hudební scéně. Vystudoval hru na housle na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování a sbormistrovství na pražské AMU. Ve vzdělání dále pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu. Velký vzestup na jeho umělecké dráze představovalo vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem roku 2002. V letech 2009–2012 byl šéfdirigentem Opery Národního divadla a od roku 2013 zastává post hudebního ředitele opery a filharmonie v německém Essenu. Spolupracuje s mnoha renomovanými orchestry, jako je např. Staatskapelle Dresden či London Philharmonic Orchestra, hostuje v proslulé Semperově opeře v Drážďanech a opakovaně vystoupil na Salcburském festivalu. V uplynulých dvou sezónách se úspěšně představil ve Vídeňské státní opeře s Janáčkovými Příhodami lišky Bystroušky, Dvořákovou Rusalkou a Mozartovou operou Così fan tutte.

Tomáš Netopil - dirigent

Kroměříž Nadsklepí

Kroměříž, jedno z nejkrásnějších historických měst České republiky, je známa nejen svou architekturou a duchovní symbolikou, ale i pozitivním vztahem k umění a zejména hudbě. Významným centrem kulturního dění v Kroměříži 19. století byla vila rodiny Kozánkových, k jejichž četným hostům patřil i Antonín Dvořák, dlouholetý přítel JUDr. Emila Kozánka, nadšeného organizátora hudebního života města. Právě díky jejich úzkému vztahu se Kroměříž stala již za skladatelova života významným centrem provozování Dvořákových děl. K vrcholům těchto uměleckých kontaktů lze počítat zejména Dvořákovu návštěvu města v dubnu 1886, kdy zde s velkým úspěchem dirigoval dvě provedení svého Stabat mater, dva koncerty na jaře 1891, kdy zde pod jeho taktovkou zaznělo monumentání oratorium Svatá Ludmila, a dvojí provedení Requiem o rok později, rovněž za řízení autora. Dokladem skladatelova vřelého vztahu ke Kroměříži a hudebnímu spolku Moravan může být i výrok z jeho korespondence, v němž Dvořák vzpomíná „na ten velebný okamžik, když jsem tam před Vámi stál a plakal! Nikdy v životě na to ne­zapomenu! Bylo to vše tak srdečné a upřimné a vyšlo to tak ze srdcí upřimných! Když jsem stál v Londýně před tisíci lidmi a všechno jásalo a bouřilo, vzdávajíc mi čest nej­větší, věřte mi to, tak dojat jsem nebyl nikdy!“