Program

Arvo Pärt: Fratres for violin, string orchestraand percussionArvo Pärt: Cantus in Memory of Benjamin Britten for string orchestra and bellArvo Pärt: Adam´s Lament for mixed choirand string orchestraArvo Pärt: Salve Regina for mixed choir, celesta and string orchestraArvo Pärt: Te Deum for three choirs, string orchestra, prepared piano and wind harp

Festivalový koncert v katedrále na Pražském hradě se koná jen deset dní poté, kdy osmdesátiny oslaví Arvo Pärt, autor mimořádně působivé, komunikativní, meditativní a emotivní hudby. Mezinárodně proslulý estonský umělec působící v Německu, který bývá označován za spirituálního minimalistu, se stal několik let po sobě celosvětově nejhranějším žijícím autorem. Pocta tomuto tvůrci je za spolupráce rozhlasových symfoniků svěřena Estonskému filharmonickému komornímu sboru, jednomu z nejlepších vokálních těles současnosti.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

Estonský filharmonický komorní sbor

Estonský filharmonický komorní sbor je mezinárodně nejznámějším hudebním souborem své země, proslulým nejen mimořádnými interpretačními kvalitami, ale také nadstandardní pozorností současné vokální hudbě. Od roku 1981, kdy těleso založil, je Tõnu Kaljuste vedl po dvě desetiletí a nadále se k němu vrací. Repertoár sboru, který má ve vlasti a po světě každoročně až sedm desítek koncertů, sahá od gregoriánského chorálu po moderní autory, z nichž nejčastěji uváděnými a natáčenými jsou dva významní estonští skladatelé – letos osmdesátiletý Arvo Pärt a o pět let starší Veljo Tormis. Podvakrát těleso za interpretaci skladby Arvo Pärta na svých nahrávkách získalo cenu Grammy. V letošních programech k této hudbě víc než jindy přistupují také skladby Fina Jeana Sibelia, od jehož narození se připomíná 150 let. 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším a nejstarším orchestrům v České republice. Od 20. let 20. století představuje univerzální těleso s širokým záběrem repertoáru z oblasti koncertní i operní hudby. Jako stálí nebo hostující dirigenti s ním spolupracovali například Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann, Jaroslav Krombholc, Vladimír Válek či Charles Mackerras. Současným šéfdirigentem je Ondrej Lenárd. Řada světových hudebních skladatelů provedla s orchestrem vlastní skladby: Sergej Prokofjev, Aram Chačaturjan, Krzysztof Penderecki a další. Aktivity orchestru se dělí mezi koncertní síně a natáčení pro rozhlasovou fonotéku a na CD. Má tak zásluhu i na vzniku zvukových záznamů mnoha děl českých klasiků, která nejsou běžnou součástí repertoáru. Týká se to mj. i méně uváděné operní tvorby Antonína Dvořáka - děl Král a uhlíř, Tvrdé palice, Vanda, Šelma sedlák, Dimitrij a Alfred. Vedle toho, že orchestr koncertuje také v zahraničí, se jeho nahrávky dostávají ke statisícům posluchačů v celé Evropě i zámoří rovněž prostřednictvím mezinárodní hudební výměny Evropské vysílací unie. 

Tõnu Kaljuste

Sbormistr a dirigent Tõnu Kaljuste je zakladatelem Estonského filharmonického komorního sboru, Tallinnského komorního orchestru a festivalu v Nargenu. Řada nahrávek, které připravil a řídil, získala významná ocenění, mimo jiné Diapason d'Or nebo Grammy Award.

Velkou pozornost po léta věnuje mezinárodní propagaci hudby estonských tvůrců, k nimž na prvním místě patří Arvo Pärt a Veljo Tormis, z mladších pak Erkki-Sven Tüür. S vokálním souborem, který založil v roce 1971 a o deset let později jej pod současným názvem plně profesionalizoval, rozvinuli široce koncipované mezinárodní aktivity zejména poté, co Estonsko získalo po dlouhé sovětské okupaci a systematické rusifikaci v roce 1991 opět samostatnost. V letech 1978 až 1985 byl Kaljuste současně dirigentem Estonské národní opery. Od roku 1994 působil po několik sezón v čele Švédského rozhlasového sboru a Nizozemského komorního sboru. V roce 2010 se stal pedagogem Estonské národní hudební a divadelní akademie, kde vede dirigentské oddělení.

Tõnu Kaljuste - dirigent

Katedrála sv. Víta

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V korunní komoře kaple sv. Václava jsou uloženy české korunovační klenoty.