Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Festivalová ouvertura
Neděle 6. září 2015, 16.00
Po stopách A. Dvořáka

Program

15.00-15.45: Vysoká u Příbramě, komentovaná prohlídka památníku A. Dvořáka16.00-17.00: Kostelíček v Třebsku, koncert v místním kostelíčku17.15-18.00: Vysoká u Příbramě, návštěva rodinné Vily Rusalka spojená s výkladem muzikologa Antonín Dvořák: Sonatina G dur, 2. věta Larghetto; Preludium D dur; Fuga g moll; Tisíckrát pozdravujeme Tebe (v úpravě pro varhany); HumoreskaAntonín Liehmann: Ave Maria

Putování „Po stopách Antonína Dvořáka“ nás letos zavede do kraje, který se stal skladateli druhým domovem, do Vysoké u Příbramě a jejího okolí. A Dvořákova hudba zde zazní i tentokrát. Kromě výběru z autorových drobných skladeb uslyšíme i jednu raritu: Ave Maria Antonína Liehmanna, pedagoga a skladatele, který se významně zasloužil o formování hudebního vzdělání mladého Dvořáka.

  • Dress code: casual
  • Konec koncertu: 18.30

Interpreti

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček se již v roce 2010 stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2011 získal titul Sólista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. „Jan je důstojným vítězem. Fascinoval nás od prvního kola. Nejen svými technickými schopnostmi, ale také svým charismatem na pódiu,“ konstatoval předseda soutěžní komise Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni, kde Jan Mráček získal první cenu v roce 2014. Koncertuje po celém světě, vystoupil s Royal Philharmonic Orchestra, St. Louis Symphony, The Symphonia Boca Raton Florida, Tchaikovsky Symphony Orchestra v curyšské Tonhalle, Asian Youth Orchestra v Tokiu, v Dubaji s Wiener Concert-Verein, Daejeon Philharmonic Orchestra, Kalisz Philharmonic Symphony Orchestra. Měl tu čest spolupracovat s dirigenty, jako jsou Maxim Vengerov, Han-Na Chang, James Judd, Manuel López-Gómez, Petr Altrichter, Tomáš Brauner, Ondrej Lenárd, Jac van Steen nebo Vladimir Fedoseyev. Na post koncertního mistra České filharmonie jej pozval Jiří Bělohlávek. Hraje na housle italského houslaře Carlo Fernando Landolfiho, Milan 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.

Jan Mráček - housle

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejvýraznějších osobností mladé generace českých interpretů na poli operního i koncertního repertoáru. Vystudovala Akademii múzických umění v Praze a je laureátkou řady soutěží a přehlídek, například Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2006 je členkou souboru Opery Národního divadla, na jehož jevištích ztvárnila mj. Mozartovu Zuzanku (Figarova svatba), Myslivečkovu Aristeu (L´Olimpiade) nebo Dvořákovu Terinku (Jakobín). Hostuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, Opéra Royal de Versailles či Theatre Royal de La Monnaie). Spolupracuje s významnými dirigenty (Serge Baudo, Manfred Honeck, Tomáš Netopil aj.) a hudebními tělesy (mj. BBC Symphony orchestra, Collegium 1704, Česká filharmonie). Spolu s Jiřím Bělohlávkem natočila novou oficiální verzi české státní hymny. Více na www.katerinaknezikova.com.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace varhaníků. Vystudoval Konzervatoř v Pardubicích a Universität der Künste v Berlíně. Absolvoval množství mistrovských kurzů v zahraničí a v současné době pokračuje ve studiu u doc. Jaroslava Tůmy na Akademii múzických umění v Praze. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, mj. se v roce 2013 stal laureátem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Pravidelně vystupuje na hudebních festivalech doma i v zahraničí (Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Španělsko, Francie) a spolupracuje s řadou významných orchestrů (Filharmonie Hradec Králové, Komorní filharmonie Pardubice aj.) a se souborem Barocco sempre giovane. Své hudební aktivity neomezuje jen na interpretaci, věnuje se i dramaturgické činnosti a od roku 2011 je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce. 

Vysoká u Příbramě

Novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbramě, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina, to vše byla místa inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života. Dvořák si sídlo rodiny Kouniců a jeho okolí velmi zamiloval. Osobně dohlížel na stavbu vily, později pojmenované Rusalka, i přilehlého parku s altánem, kam zval významné osobnosti společenského života. Ve volných chvílích velmi rád zahradničil, sadařil i choval holuby. Často pěšky chodil na ranní mše do nedalekého třebského kostelíka, který si natolik oblíbil, že mu r. 1894 věnoval varhany (byly však zničeny při požáru kostela v r. 1953). Zde prožité období bylo také po tvůrčí stránce velmi plodné: zkomponoval tu např. Humoresky, Te Deum, druhou řadu Slovanských tanců, slavný Klavírní kvintet, koncertní předehru Karneval a kantátu Svatební košile, jakož i velké části Symfonie G dur, Mše D dur, Requiem a posledních čtyř oper včetně Rusalky.