Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Festivalová ouvertura
Neděle 6. září 2015, 16.00
Po stopách A. Dvořáka

Program

15.00-15.45: Vysoká u Příbramě, komentovaná prohlídka památníku A. Dvořáka16.00-17.00: Kostelíček v Třebsku, koncert v místním kostelíčku17.15-18.00: Vysoká u Příbramě, návštěva rodinné Vily Rusalka spojená s výkladem muzikologa Antonín Dvořák: Sonatina G dur, 2. věta Larghetto; Preludium D dur; Fuga g moll; Tisíckrát pozdravujeme Tebe (v úpravě pro varhany); HumoreskaAntonín Liehmann: Ave Maria

Putování „Po stopách Antonína Dvořáka“ nás letos zavede do kraje, který se stal skladateli druhým domovem, do Vysoké u Příbramě a jejího okolí. A Dvořákova hudba zde zazní i tentokrát. Kromě výběru z autorových drobných skladeb uslyšíme i jednu raritu: Ave Maria Antonína Liehmanna, pedagoga a skladatele, který se významně zasloužil o formování hudebního vzdělání mladého Dvořáka.

  • Dress code: casual
  • Konec koncertu: 18.30

Interpreti

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček patří již od dětství mezi nejvýraznější interprety své generace. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři. Mezi jeho první významné úspěchy patřilo vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec 2009. O rok později se jako devatenáctiletý stal nejmladším laureátem v historii Soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Již roku 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, od září 2016 pak působí na postu koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje na významných světových pódiích po boku osobností jako Maxim Vengerov, Semyon Bychkov, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev. Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria, s nímž získal první cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu.

Jan Mráček - housle

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejvýraznějších osobností mladé generace českých interpretů na poli operního i koncertního repertoáru. Vystudovala Akademii múzických umění v Praze a je laureátkou řady soutěží a přehlídek, například Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2006 je členkou souboru Opery Národního divadla, na jehož jevištích ztvárnila mj. Mozartovu Zuzanku (Figarova svatba), Myslivečkovu Aristeu (L´Olimpiade) nebo Dvořákovu Terinku (Jakobín). Hostuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, Opéra Royal de Versailles či Theatre Royal de La Monnaie). Spolupracuje s významnými dirigenty (Serge Baudo, Manfred Honeck, Tomáš Netopil aj.) a hudebními tělesy (mj. BBC Symphony orchestra, Collegium 1704, Česká filharmonie). Spolu s Jiřím Bělohlávkem natočila novou oficiální verzi české státní hymny. Více na www.katerinaknezikova.com.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace varhaníků. Vystudoval Konzervatoř v Pardubicích a Universität der Künste v Berlíně. Absolvoval množství mistrovských kurzů v zahraničí a v současné době pokračuje ve studiu u doc. Jaroslava Tůmy na Akademii múzických umění v Praze. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, mj. se v roce 2013 stal laureátem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Pravidelně vystupuje na hudebních festivalech doma i v zahraničí (Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko, Španělsko, Francie) a spolupracuje s řadou významných orchestrů (Filharmonie Hradec Králové, Komorní filharmonie Pardubice aj.) a se souborem Barocco sempre giovane. Své hudební aktivity neomezuje jen na interpretaci, věnuje se i dramaturgické činnosti a od roku 2011 je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce. 

Vysoká u Příbramě

Novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbramě, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina, to vše byla místa inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života. Dvořák si sídlo rodiny Kouniců a jeho okolí velmi zamiloval. Osobně dohlížel na stavbu vily, později pojmenované Rusalka, i přilehlého parku s altánem, kam zval významné osobnosti společenského života. Ve volných chvílích velmi rád zahradničil, sadařil i choval holuby. Často pěšky chodil na ranní mše do nedalekého třebského kostelíka, který si natolik oblíbil, že mu r. 1894 věnoval varhany (byly však zničeny při požáru kostela v r. 1953). Zde prožité období bylo také po tvůrčí stránce velmi plodné: zkomponoval tu např. Humoresky, Te Deum, druhou řadu Slovanských tanců, slavný Klavírní kvintet, koncertní předehru Karneval a kantátu Svatební košile, jakož i velké části Symfonie G dur, Mše D dur, Requiem a posledních čtyř oper včetně Rusalky.