Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Čtvrtek 8. září 2016, 20.00
Světové orchestry

Program

Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191Sergej Rachmaninov: Symfonie č. 2 e moll, op. 27 

Jedno z vrcholných děl Antonína Dvořáka zazní v interpretaci vysoce povolaných interpretů: vynikajícího českého violoncellisty Jiřího Bárty a světového tělesa London Symphony Orchestra, jehož hráči navazují na velkou tradici provádění Dvořákovy hudby v Anglii. Program doplní zvukově opojná, pozdně romantická hudba Sergeje Rachmaninova.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

London Symphony Orchestra

Orchestr patří k nejuznávanějším evropským tělesům. Byl založen roku 1904 a na počátku jeho existence stály výrazné dirigentské osobnosti své doby – Hans Richter, Sir Edward Elgar a Sir Thomas Beecham. Také v průběhu celého 20. století se na šéfdirigentském postu vystřídala řada špičkových umělců, z nichž jmenujme alespoň André Previna, Claudia Abbada a Sira Colina Davise. Londýnský symfonický orchestr pravidelně vystupuje jak ve své domovské koncertní síni Barbican Hall v Londýně, tak na nejprestižnějších koncertních pódiích v Evropě a Spojených státech amerických. Těleso bývá často označováno za „nejnahrávanější orchestr světa“: od roku 1912, kdy pořídil svoji první nahrávku, se podílel na vzniku tisíců zvukových snímků, a to nejen v oblasti koncertní hudby. Specialitou orchestru je nahrávání hudby filmové (k nejznámějším patří např. Hvězdné války).

London Symphony Orchestra

Gianandrea Noseda

Renomovaný italský dirigent Gianandrea Noseda vystudoval dirigování, klavír a kompozici. V roce 1997 se stal na pozvání Valerije Gergijeva prvním cizincem v roli hlavního hostujícího dirigenta Mariinského divadla v Petrohradu. V letech 2002–2008 byl hlavním dirigentem BBC Philharmonic v Manchesteru. S tímto orchestrem také natočil několik snímků pro vydavatelství Chandos a vystoupil s ním mj. na dvou ročnících (2004 a 2006) mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim. Pohostinsky dirigoval řadu špičkových světových orchestrů, např. Newyorskou filharmonii, Bostonský symfonický orchestr, Izraelskou filharmonii a Londýnský symfonický orchestr. Působí také jako operní dirigent: od roku 2007 zastává post hlavního dirigenta orchestru v Teatro Regio di Torino v Itálii a pravidelně hostuje v Metropolitní opeře v New Yorku, londýnské Covent Garden aj. 

Gianandrea Noseda - dirigent

Jiří Bárta

Nejuznávanější český violoncellista současnosti Jiří Bárta vystudoval hru na violoncello u Josefa Chuchra a Mirko Škampy v Praze a Borise Pergamenščikova v Kolíně nad Rýnem. Získal prestižní ocenění v mnoha mezinárodních soutěžích, mj. Rostropovič-Hammerovu cenu v Los Angeles. Spolupracuje s předními českými i zahraničními orchestry, jako jsou Česká filharmonie, Royal Philharmonic Orchestra, Berliner Symphoniker, a dirigenty jako Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Gennadij Rožděstvenskij, Maxim Šostakovič. Pravidelně vystupuje na předních festivalech a koncertních pódiích v Barceloně, Berlíně, Buenos Aires, Edinburghu, Istanbulu, Los Angeles, Mnichově, New Yorku, Paříži, Salzburgu, Tokiu či Londýně. Vysoce ceněné jsou jeho nahrávky u firmy Supraphon, zejména Bachovy violoncellové suity, Šostakovičovy koncerty a oba koncerty Dvořákovy. Často spolupracuje také s interprety z oblasti jazzu.

Jiří Bárta - violoncello

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.