Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na AMU v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období stejně jako realizaci řady nahrávek, např. mimořádně úspěšného CD s kantátami Bohuslava Martinů. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století. Zabývá se také popularizací sborového zpěvu, mj. v letech 2012 a 2016 pro Český rozhlas vytvořil a moderoval dva seriály o sborovém umění.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Renomovaná sopranistka Marie Fajtová vystudovala na Pražské konzervatoři hru na klavír a operní zpěv u profesora Jiřího Kotouče. V roce 2008 získala hlavní cenu v Mezinárodní pěvecké soutěži Barbary Hendricks ve Štrasburku. Od sezony 2006/2007 je sólistkou Opery Národního divadla v Praze. Mezi její nejvýznamnější operní role patří postavy mozartovského repertoáru: Fiordiligi (Così fan tutte), Donna Elvíra a Donna Anna (Don Giovanni), Zuzanka a Hraběnka (Figarova svatba), Pamina (Kouzelná flétna). Z dalších nastudovaných rolí je to zejména Violetta (La traviata), Frasquita (Carmen), Adina (Nápoj lásky), Antonia (Hoffmannovy povídky), Penelope (Gloriana) či Belliniho Norma. Kormě pražského Národního divadla vystupuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (Brno, Regensburg, Mannheim, Rennes, Lucemburk, Versailles aj.). Významnou část jejího repertoáru tvoří barokní hudba. V této oblasti spolupracuje s významnými specializovanými soubory Capella Regia Praha, Collegium Marianum, Collegium 1704 a Camerata Nova.

Renomovaný hráč na pozoun Břetislav Kotrba se narodil v Liberci, kde se také od svých osmi let začal věnovat hudbě. Vystudoval Konzervatoř Teplice a ve studiích dále pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. V době svého studia byl členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, v dnešní době působí jako první pozounista České filharmonie. Kromě svého působení u velkých orchestrů se věnuje také menším hudebním projektům. Se souborem Ritornello se podílel na nahrávce málo známého repertoáru z díla Adama Michny z Otradovic, vystoupil na polském hudebním festivalu Mezinárodní festival dávné hudby, podílí se na charitativních koncertech v Domově sv. Karla Boromejského a je členem Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, souboru, který vznikl v roce 2004 a je sestaven z prvotřídních hráčů pozounové a tubové sekce našeho prvního orchestru.

Lukáš Moťka vystudoval hru na pozoun na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži pod vedením prof. Rudolfa Berana. Po absolutoriu pokračoval ve studiích na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a Akademii múzických umění v Praze. Své vzdělání si dále doplnil na Konservatorium Privatuniversität ve Vídni. Již během studií získal několik ocenění, mj. první cenu a titul absolutního vítěze v soutěži konzervatoří ČR a první cenu a titul absolutního vítěze na mezinárodní soutěži žesťových nástrojů Brno. Na mezinárodní soutěži Hungarofest v Maďarsku se probojoval mezi semifinalisty stejně jako na Lieksa Brass Week ve Finsku a také na mezinárodní soutěži ARD v Německu. Na mezinárodní soutěži Pražského jara získal druhou cenu a titul laureáta.  Čtyři sezóny byl prvním sólotrombonistou Národního divadla v Brně a v současné době je členem České filharmonie.

Britský soubor Tallis Scholars patří mezi absolutní špičku v oblasti interpretace renesanční vokální polyfonie. Byl založen roku 1973 dirigentem Petrem Philipsem jako neprofesionální těleso složené ze členů chrámových sborů v Oxfordu a Cambridge. Po deseti letech existence soubor začal pracovat na plně profesionální bázi. Od počátku své existence je těleso vysoko hodnoceno pro svůj osobitý zvuk a dokonalou práci s lidským hlasem. Repertoár se zaměřuje především na díla Thomase Tallise, Giovanni Pierluigi da Palestriny, Williama Byrda, Christophera Tye a dalších autorů evropské renesanční duchovní i světské hudby. Sbor každoročně absolvuje kolem sedmdesáti koncertů v nejvýznamnějších hudebních centrech Evropy, Severní Ameriky, Asie a Austrálie. V letech 1987, 1991 a 2004 získal prestižní ocenění časopisu Gramophone magazine, roku 1994 účinkoval při slavnostním otevření zrekonstruované Sixtinské kaple ve Vatikánu a ve stejném roce vystoupil v římské bazilice Santa Maria Maggiore ke 400. výročí Palestrinova úmrtí. Od roku 1980 soubor pořídil víc než pět desítek nahrávek, které vydává na vlastním labelu Gimell Records.

Dirigent a muzikolog Peter Phillips se narodil v Southamptonu. Své teoretické vzdělání získal především u dvou významných britských muzikologů, Hugha Macdonalda a Denise Arnolda. Působil jako pedagog na několika vysokých školách, mj. Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance a Royal College of Music v Londýně. V roce 1973 založil soubor Tallis Scholars, zaměřený na repertoár období renesanční polyfonie, jehož dirigentem je dodnes. Kromě pravidelné koncertní činnosti s Tallis Scholars spolupracuje s dalšími významnými sbory, jakými jsou např. Collegium Vocale Gent, Markell's Voices či Choeur de Chambre de Namur. Kromě svých koncertních aktivit se věnuje také muzikologickému výzkumu zaměřenému zejména na neprobádané oblasti renesanční polyfonie. Od roku 1995 je majitelem a vydavatelem časopisu The Musical Times, nejstaršího nepřetržitě vydávaného hudebního časopisu na světě.

Komorní sbor Martinů Voices byl založen roku 2010. Dramaturgie sboru se zaměřuje především na hudbu 20. a 21. století, nevyhýbá se ale ani starším stylovým obdobím, zejména tvorbě renesančních autorů. Jméno klasika české hudby 20. století v názvu sboru odkazuje ke skutečnosti, že soubor věnuje značnou část pozornosti také moderním českým skladatelům. Těleso bylo založeno a dosud pracuje pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Vystupuje jak samostatně, tak ve spolupráci s dalšími interprety, komorními ansámbly a orchestry. Koncertuje doma i v zahraničí a hostuje na nejvýznamnějších hudebních festivalech (např. Pražské jaro, Struny podzimu, Concentus Moraviae, Svatováclavský hudební festival). Provedení opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí souboru vyneslo nominaci na prestižní ocenění International Opera Award. Martinů Voices dosud nahráli čtyři CD, z nichž to nejvýznamnější, které obsahuje sborové dílo Jana Nováka, vydala v roce 2014 společnost Supraphon.

Kvarteto Martinů založili v roce 1976 tehdejší studenti Pražské konzervatoře. Již brzy po svém vzniku získalo řadu ocenění na významných mezinárodních kvartetních soutěžích, např. soutěži ARD Mnichov, Evian (Francie), soutěži Yehudi Menuhina (Porthsmouth, Velká Británie) nebo soutěži Pražského jara. Tyto výsledky významně přispěly k nastartování úspěšné mezinárodní kariéry a Kvarteto Martinů se tak zařadilo mezi soubory tvořící světově respektovanou českou kvartetní tradici. Původní název tělesa Havlákovo kvarteto byl v roce 1985 změněn jako závazek k propagaci jména a díla jednoho z géniů české moderní hudby Bohuslava Martinů. Ačkoliv těžištěm repertoáru tělesa je hudba velikánů české a světové hudby, často se obrací i k vyhledávání děl zapomenutých nebo k premiérám skladeb soudobých. Kvarteto Martinů má na svém kontě celou řadu vysoce ceněných alb, z nichž jmenujme alespoň nahrávku smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů, která byla v roce 2004 v Cannes oceněna cenou MIDEM.

Bastrombonista Karel Kučera vystudoval Pražskou konzervatoř u profesorů Josefa Stádníka, Zdeňka Pulce a Jaromíra Havla a Akademii múzických umění v Praze ve třídě profesora Miloslava Hejdy. Již během studií se věnoval hře na basový trombon. V letech 1986–1988 byl členem orchestru Smetanova divadla (dnes Státní opera), v letech 1988–1997 působil v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu v Praze a od 1. září 1997 zastává místo bastrombonisty České filharmonie. Kromě angažmá u našeho prvního orchestru se dlouhodobě věnuje také práci v komorních souborech, jakými jsou Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, Pražští žesťoví sólisté nebo Pražský žesťový soubor, s nimiž absolvoval množství koncertních turné po Evropě, Japonsku a Jižní Koreji a natočil řadu nahrávek.