Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
závěrečný koncert
Sobota 23. září 2017, 20.00
Světové orchestry Dvořák Collection IV

Program

Johannes Brahms: Tragická předehra, op. 81Antonín Dvořák: Te Deum, op. 103, B. 176Antonín Dvořák: Symfonie č. 6 D dur, op. 60, B. 112

Slavnostní kantátou Te Deum se uzavře desátý jubilejní ročník Dvořákovy Prahy. Zakončení se ujmou brilantní Vídeňští symfonikové pod vedením jednoho z nejúspěšnějších českých dirigentů Tomáše Netopila. Hvězdné obsazení sólových partů v podání Simony Šaturové a Adama Plachetky je potvrzením, že závěr festivalu bude patřit k uměleckým vrcholům hudebního podzimu.

  • Dress code: black tie
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

Tomáš Netopil

Dirigent Tomáš Netopil, jeden z celosvětově nejžádanějších českých dirigentů, je již desátým (a zároveň posledním) rokem generálním hudebním ředitelem Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. V této sezoně ho na domovské scéně čekají premiéry Wagnerova Tannhäusera, Kampeho Dogville a Mozartovy Figarovy svatby. Nastuduje též novou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Grand Théâtre de Genève. Českou filharmonii bude jako její hlavní hostující dirigent řídit kromě koncertů v pražském Rudolfinu také na Smetanově Litomyšli či Janáčkově máji, jehož je prezidentem. K dalším vrcholům této sezony patří koncerty s Orchestre de la Suisse Romande, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, s Orchestre National de Montpellier či zahajovací koncert festivalu Concentus Moraviae, při kterém stane v čele legendárního Concentus Musicus Wien.


Je uměleckým ředitelem úspěšné mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018. S festivalem Dvořákova Praha je Tomáš Netopil také pevně spjat: v sezoně 2017 byl jeho rezidenčním umělcem, v letech 2020 a 2021 na festivalu vystupovala pod jeho vedením a ve spolupráci s jeho kroměřížskou akademií Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy.

Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Prodaná nevěsta, Příhody lišky Bystroušky, Halévyho Židovka a Busoniho Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (Idomeneo, Čarostřelec, Leonora), v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa) či Věc Makropulos v Grand Théâtre de Genève.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů, kromě Essenské a České filharmonie jsou to např. Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonie nizozemského rozhlasu, Orchestra RAI Torino či Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Tomáš Netopil studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Dále ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v roce 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské Akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil na dirigentské soutěži Sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tomáš Netopil nahrává vysoce ceněná CD pro labely Supraphon, OehmsClassics, Radioservis či Dynamics.

Tomáš Netopil - dirigent

Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor se řadí k nejvýznamnějším evropským sborovým tělesům. Záběr působení původně rozhlasového sboru, založeného roku 1934 legendárním Janem Kühnem, se brzy rozšířil také na pravidelnou koncertní a nahrávací činnost, jejíž mimořádné kvality a široký rozsah si získaly všeobecný respekt. Mezinárodní prestiž tělesa dokládá jeho spolupráce s řadou špičkových světových dirigentů (Riccardo Muti, Claudio Abbado, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Manfred Honeck, Daniel Barenboim, Fabio Luisi, Sir Simon Rattle) a orchestrů (Berlínští filharmonikové, Royal Concertgebouw Orchestra, Izraelská filharmonie, Staatskapelle Dresden, Vídeňští symfonikové). Sbor je pravidelným hostem prestižních světových hudebních festivalů a spolupodílí se i na operních produkcích (milánská La Scala, Bregenzer Festspiele). Těleso rovněž podporuje mladé talenty: od roku 2012 pravidelně pořádá tzv. Akademii sborového zpěvu, dvouleté studium určené studentům středních a vysokých škol.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na AMU v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období stejně jako realizaci řady nahrávek, např. mimořádně úspěšného CD s kantátami Bohuslava Martinů. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století. Zabývá se také popularizací sborového zpěvu, mj. v letech 2012 a 2016 pro Český rozhlas vytvořil a moderoval dva seriály o sborovém umění.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek - sbormistr

Simona Šaturová

Slovenská sopranistka Simona Šaturová pochází z Bratislavy, kde také vystudovala konzervatoř. Své pěvecké vzdělání dále prohlubovala na mistrovských kursech Ileany Cotrubas ve Vídni a u Margreet Honig v Amsterodamu. Díky své vynikající pěvecké technice, stylové vytříbenosti a kultivovanému projevu se řadí mezi nejžádanější sólistky svého hlasového oboru. Ačkoli je její repertoár značně široký, její hlavní doménou zůstává hudba 18. století. Vystupuje na předních světových operních scénách (Théâtre de la Monnaie v Bruselu, Aalto-Musiktheater v Essenu, Oper Frankfurt, Teatro Colón Buenos Aires, Théâtre du Châtelet v Paříži, Opéra de Monte-Carlo) a spolupracuje se špičkovými sólisty a dirigenty (Thomas Quasthoff, Manfred Honeck, Helmuth Rilling, Philippe Herreweghe). Je držitelkou celé řady ocenění, mj. ceny Thálie za nejlepší operní výkon, Ceny Nadace Charlotty a Waltera Hamelových nebo „Editor’s Choice 2009“ udělované prestižním časopisem Gramophone.

Simona Šaturová - soprán

Adam Plachetka

Basbarytonista Adam Plachetka je v současnosti jedním z nejúspěšnějších českých interpretů na mezinárodní hudební scéně. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU zahájil svou uměleckou dráhu v pražském Národním divadle a Státní opeře. Již jako dvaadvacetiletý zpíval na Salcburském festivalu pod vedením Valerije Gergijeva, o dva roky později debutoval v Bavorské státní opeře v Mnichově a od sezóny 2010/2011 je sólistou Vídeňské státní opery. Zde na sebe poprvé upoutal velkou pozornost záskokem v titulní roli Mozartova Dona Giovanniho. Vystupuje i na dalších prestižních operních scénách: Opéra de Nice, londýnská Covent Garden, milánská La Scala aj. Roku 2015 debutoval – jako první český interpret po třicetileté přestávce – v newyorské MET. Věnuje se také koncertnímu repertoáru a natočil několik sólových alb. Vystupuje na významných světových pódiích (londýnská Wigmore Hall, festivaly v Glyndebourne a Salcburku) a spolupracuje se špičkovými světovými dirigenty (Daniel Barenboim, Riccardo Muti, Daniel Harding).

Adam Plachetka - baryton

Wiener Symphoniker

Vídeňští symfonikové dlouhodobě představují jeden z nejproslulejších světových orchestrů. Těleso bylo založeno roku 1900 jako Vídeňský koncertní spolek, svůj dnešní název používá od roku 1933. Již v prvních letech své existence orchestr uvedl řadu významných světových premiér: Devátou symfonii Antona Brucknera, Gurre Lieder Arnolda Schönberga či Klavírní koncert pro levou ruku Maurice Ravela. V průběhu existence tělesa stála v jeho čela řada špičkových světových dirigentských osobností, mj. Bruno Walter, Wilhelm Furtwängler, George Szell, Herbert von Karajan, Wolfgang Sawallisch a Carlo Maria Giulini. Těleso v každé sezóně absolvuje asi 150 vystoupení a od roku 2006, kdy byl v Divadle Na Vídeňce obnoven operní provoz staggionového typu, toto číslo zahrnuje také účinkování v operních představeních. Kromě toho pravidelně realizuje zahraniční koncertní turné. Orchestr má na svém kontě rovněž rozsáhlou diskografii obsahující mj. i nahrávky Dvořákovy a Smetanovy hudby pod vedením Karla Ančerla.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.