Program

Antonín Dvořák: Stabat Mater, v původní verzi s klavírem

Letošní festivalová ouvertura nás zavede do Kroměříže, dalšího z míst spojených s působením Antonína Dvořáka. Koncert s účastí sborového tělesa, které skladatel opakovaně osobně dirigoval při provádění svých velkých vokálně-instrumentálních děl, bude jistě skvělým aperitivem před zahájením samotné festivalové hostiny.

Koncert je součástí uceleného programu: 

11.30–12.30 Koncert, Balkonový sál, Arcibiskupský zámek Kroměříž

12.45–13.45 Duchovní zastavení a malý varhanní koncert, kostel sv. Mořice (vstup volný)

16.30–18.00 Koncert, Nadsklepí, Kroměříž

7.00–19.30 Možnost prohlídky Podzámecké zahrady, Kroměříž (vstup volný)

9.00–15.30 Možnost prohlídky Arcibiskupského zámku Kroměříž (vstupenky v pokladně zámku, více informací o prohlídkových okruzích a cenách na www.zamek-kromeriz.cz)

  • Dress code: casual

Interpreti

Tomáš Netopil

Dirigent Tomáš Netopil, jeden z celosvětově nejžádanějších českých dirigentů, je již desátým (a zároveň posledním) rokem generálním hudebním ředitelem Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. V této sezoně ho na domovské scéně čekají premiéry Wagnerova Tannhäusera, Kampeho Dogville a Mozartovy Figarovy svatby. Nastuduje též novou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Grand Théâtre de Genève. Českou filharmonii bude jako její hlavní hostující dirigent řídit kromě koncertů v pražském Rudolfinu také na Smetanově Litomyšli či Janáčkově máji, jehož je prezidentem. K dalším vrcholům této sezony patří koncerty s Orchestre de la Suisse Romande, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, s Orchestre National de Montpellier či zahajovací koncert festivalu Concentus Moraviae, při kterém stane v čele legendárního Concentus Musicus Wien.


Je uměleckým ředitelem úspěšné mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018. S festivalem Dvořákova Praha je Tomáš Netopil také pevně spjat: v sezoně 2017 byl jeho rezidenčním umělcem, v letech 2020 a 2021 na festivalu vystupovala pod jeho vedením a ve spolupráci s jeho kroměřížskou akademií Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy.

Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Prodaná nevěsta, Příhody lišky Bystroušky, Halévyho Židovka a Busoniho Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (Idomeneo, Čarostřelec, Leonora), v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa) či Věc Makropulos v Grand Théâtre de Genève.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů, kromě Essenské a České filharmonie jsou to např. Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonie nizozemského rozhlasu, Orchestra RAI Torino či Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Tomáš Netopil studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Dále ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v roce 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské Akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil na dirigentské soutěži Sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tomáš Netopil nahrává vysoce ceněná CD pro labely Supraphon, OehmsClassics, Radioservis či Dynamics.

Tomáš Netopil - dirigent

Jaroslav Březina

Jeden z nejžádanějších českých tenoristů současnosti a sólista opery Národního divadla v Praze Jaroslav Březina vystudoval Pražskou konzervatoř a soukromě se vzdělával u legendárního Václava Zítka. Věnuje se jak opernímu, tak koncertnímu repertoáru. Na českých a zahraničních operních scénách vytvořil nepřeberné množství rolí, z nejvýznamnějších se jedná o Dona Ottavia (Don Giovanni), Tita (La clemenza di Tito), Tamina (Kouzelná flétna), Hraběte Almavivu (Lazebník sevillský), Dancaira (Carmen), Alfreda (La traviata) Vaška a Jeníka (Prodaná nevěsta), Michálka (Čertova stěna), Jiřího (Jakobín), Jirku (Čert a Káča), Lacu (Její pastorkyňa) a Nemorina (Nápoj lásky). Z koncertního repertoáru jmenujme alespoň Janáčkův Zápisník zmizelého, který provedl např. v Teatro Real v Madridu. Na kontě má celou řadu mezinárodně úspěšných nahrávek, např. Zelenkovu korunovační operu Sub olea pacis et palma virtutis, která získala prestižní ocenění Cannes Classical Awards za rok 2002. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2015.

Jaroslav Březina - tenor

Alžběta Poláčková

Renomovaná sopranistka Alžběta Poláčková vystudovala zpěv na pražské AMU. Získala řadu ocenění na prestižních pěveckých soutěžích, mj. první cenu a cenu Emy Destinnové v Londýně na soutěži Anglo-Czechoslovak Trust a cenu Národního divadla v soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 2003 je sólistkou Národního divadla v Praze, kde nastudovala role jako Zerlina a Donna Elvira (Don Giovanni), Kristina (Věc Makropulos), Bystrouška (Příhody lišky Bystroušky), Pamina (Kouzelná flétna), Mařenka (Prodaná nevěsta), Giannetta (Nápoj lásky), Terinka (Jakobín) a Eurydika (Orfeus a Eurydika). Ve Státní opeře nastudovala titulní roli Dvořákovy Rusalky. Vystupuje na prestižních zahraničních scénách, např. v pařížské Opera Bastille nebo na operním festivalu v Glyndebourne. Věnuje se také koncertnímu repertoáru, s nímž se již představila např. ve Vídni či Krakově. Spolupracuje s řadou významných dirigentů, mj. s Ivanem Fischerem, Tomášem Netopilem, Ondrejem Lenárdem a Jakubem Hrůšou.

Alžběta Poláčková - soprán

Veronika Hajnová

Mezzosopranistka Veronika Hajnová vystudovala konzervatoř a VŠMU v Bratislavě a vzdělání si doplnila na několika mistrovských kurzech. V r. 2002 získala ve Vídni na soutěži Belvedere International Singing Competition cenu CNIPAL, dvakrát byla nominována na cenu Thálie. Již během studií působila v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, od roku 2004 byla sólistkou Státní opery Praha a v současnosti je angažována v Národním divadle v Praze a v Národním divadle v Brně. Mezi její nejvýznamnější dosud nastudované role patří Amneris (Aida), Azucena (Trubadúr), Ježibaba (Rusalka) a Carmen. V rolích Amneris a Carmen se představila také na několika zahraničních turné, mj. v Japonsku, Španělsku, Portugalsku, Francii a Maďarsku. Věnuje se rovněž písňovému a oratornímu repertoáru. Mezi její největší úspěchy v této oblasti patří part Zefky v Janáčkově Zápisníku zmizelého v pařížské Opéra Bastille a účast na provedení Verdiho Requiem v Opera Municipale v Marseille.

Veronika Hajnová - mezzosoprán

Jiří Sulženko

Basista Jiří Sulženko dlouhodobě patří k nejuznávanějším českým interpretům operního a koncertního repertoáru. Ačkoli svou hudební dráhu začal jako hráč na kontrabas, později se začal věnovat zpěvu, který absolvoval jako svůj druhý obor na Pražské konzervatoři. Po krátkých angažmá v Olomouci a Brně se stal roku 1990 členem pěveckého souboru opery Národního divadla v Praze, kde od té doby vytvořil celou řadu rolí, mj. Leporella (Don Giovanni), Kecala (Prodaná nevěsta), Vodníka (Rusalka), Zachariáše (Nabucco), Scarpiu (Tosca) či Bartola (Lazebník sevillský). S řadou těchto i dalších rolí se představil na významných zahraničních operních scénách ve Švédsku, Francii, Španělsku, Holandsku, Rakousku, Německu a Japonsku, roku 2010 debutoval v milánské La Scale v Janáčkově opeře Z mrtvého domu. Intenzivně se věnuje také koncertní činnosti – vystupuje na významných pódiích v evropských zemích, Spojených státech, Japonsku, Brazílii či Austrálii. Od sezóny 2013/14 je sólistou Janáčkovy opery Národního divadla Brno.

Jitka Čechová

Jitka Čechová patří k nejúspěšnějším českým klavíristkám současnosti. Po studiu na konzervatoři v Praze pokračovala ve svém hudebním vzdělávání na pražské AMU a na postgraduálních studiích u Eugena Indjice v Paříži a Vitali Berzona ve Freiburgu. Je laureátkou řady mezinárodních soutěží, mj. chopinovské soutěže v Mariánských Lázních. Vystupuje na významných koncertních pódiích v Německu, Rakousku, Skotsku, Francii, Španělsku, Bulharsku či Itálii a spolupracuje s řadou předních orchestrů, mj. s Mnichovskými symfoniky, PKF - Prague Philharmonia nebo Bamberskými symfoniky. Je oddanou propagátorkou hudby českých autorů, mj. pro vydavatelství Supraphon natočila vysoce ceněný komplet klavírního díla Bedřicha Smetany. Zdeněk Lukáš jí věnoval svůj Třetí klavírní koncert, který s velkým úspěchem premiérovala na turné po Německu. Významnou součástí její činnosti je i komorní hra. Dlouhodobě působí jako klavíristka Smetanova tria, jednoho z nejúspěšnějších českých komorních ansámblů.

Akademický pěvecký sbor Žerotín

Akademický pěvecký sbor Žerotín byl založen roku 1880 v Olomouci. Od samého počátku své existence patřil k hlavním pilířům českého kulturního života na Moravě. Pořádal koncerty, operní představení a spolupracoval s předními českými umělci té doby, např. s Josefem Bohuslavem Foersterem a Emou Destinnovou. Za nejvýznamnější lze však považovat jeho kontakty s Antonínem Dvořákem. Skladatel svěřil sboru první české provedení svého Requiem a Te Deum, dedikoval mu oratorium Svatá Ludmila a při několika příležitostech sbor osobně dirigoval. V současné době má těleso asi 35 členů, základní obsazení je však podle potřeby rozšiřováno o další zpěváky. Sbormistrem je Pavel Koňárek. Repertoár sboru je značně široký, zahrnuje tvorbu mistrů baroka (Bach), klasicismu (Mozart, Salieri, Beethoven), romantismu (Rossini, Dvořák) i 20. století (Janáček, Stravinskij, Gershwin). Sbor pravidelně koncertuje v České republice i zahraničí.

Akademický pěvecký sbor Žerotín

Vox Iuvenalis

Brněnský sbor Vox Iuvenalis, který bude v příštím roce slavit výročí pětadvaceti let své existence, byl založen dirigentem Janem Ocetkem, který také dosud stojí v jeho čele. Těleso je složeno převážně ze studentů nebo absolventů vysokých škol moravské metropole. Za dobu svého působení si získalo prestižní postavení kvalitního mladého souboru, což potvrzují četná ocenění na mezinárodních soutěžích a účast na rozmanitých hudebních projektech doma i v zahraničí. Sbor je mj. držitelem 1. ceny z Mezinárodní sborové soutěže duchovní hudby ve Vilniusu či nejvyššího ocenění z Mezinárodního festivalu mladých sborů v nizozemském Veldhovenu. Účinkuje i při operních a experimentálních hudebních představeních. Od roku 2000 působí pod záštitou Vysokého učení technického v Brně.

Kroměříž Nadsklepí

Kroměříž, jedno z nejkrásnějších historických měst České republiky, je známa nejen svou architekturou a duchovní symbolikou, ale i pozitivním vztahem k umění a zejména hudbě. Významným centrem kulturního dění v Kroměříži 19. století byla vila rodiny Kozánkových, k jejichž četným hostům patřil i Antonín Dvořák, dlouholetý přítel JUDr. Emila Kozánka, nadšeného organizátora hudebního života města. Právě díky jejich úzkému vztahu se Kroměříž stala již za skladatelova života významným centrem provozování Dvořákových děl. K vrcholům těchto uměleckých kontaktů lze počítat zejména Dvořákovu návštěvu města v dubnu 1886, kdy zde s velkým úspěchem dirigoval dvě provedení svého Stabat mater, dva koncerty na jaře 1891, kdy zde pod jeho taktovkou zaznělo monumentání oratorium Svatá Ludmila, a dvojí provedení Requiem o rok později, rovněž za řízení autora. Dokladem skladatelova vřelého vztahu ke Kroměříži a hudebnímu spolku Moravan může být i výrok z jeho korespondence, v němž Dvořák vzpomíná „na ten velebný okamžik, když jsem tam před Vámi stál a plakal! Nikdy v životě na to ne­zapomenu! Bylo to vše tak srdečné a upřimné a vyšlo to tak ze srdcí upřimných! Když jsem stál v Londýně před tisíci lidmi a všechno jásalo a bouřilo, vzdávajíc mi čest nej­větší, věřte mi to, tak dojat jsem nebyl nikdy!“