Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Úterý 18. září 2018, 20.00
Dvořák Collection Velcí sólisté

Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Program

Antonín Dvořák: Žalm 149, op. 79, B. 154Franz Liszt: Klavírní koncert č. 1 Es dur, S. 124Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur, op. 88, B. 163

Klavírní mág Jevgenij Kissin patří k nejočekávanějším osobnostem letošní Dvořákovy Prahy. Pro své vystoupení si navíc zvolil technicky mimořádně obtížný klavírní koncert Ference Liszta, který bezpochyby přednese s technickou bravurou i strhující muzikálností jemu vlastní. Samozřejmě nebude chybět ani hudba Antonína Dvořáka, jehož Žalm je součástí rozsáhlé Dvořák Collection, a to v nejpovolanější interpretaci České filharmonie pod taktovkou Petra Altrichtera a Českého filharmonického sboru Brno.

Setkání po potlesku s Jevgenij Kissinem moderované Jiřím Vejvodou proběhne po skončení koncertu přímo v sále.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.45
  • Autogramiáda: Dvořákova síň
  • Setkání po potlesku

Interpreti

Petr Fiala

Sbormistr Petr Fiala vystudoval hru na klavír, kompozici a dirigování na brněnské konzervatoři. Je autorem mnoha desítek hudebních děl z oblasti orchestrální vokální i komorní, řadu let působil jako profesor na brněnské konzervatoři. Kromě aktivit pedagogických a kompozičních je již 50 let známý především díky své činnosti sbormistrovské a dirigentské. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa. Je laureátem řady domácích i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot. Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje, o čtyři roky později byl vyznamenán Cenou města Brna.

Český filharmonický sbor Brno

Český filharmonický sbor Brno se ve svém oboru řadí k evropské špičce. Jeho zakladatelem, hudebním ředitelem a sbormistrem je Petr Fiala, pod jehož vedením se sbor za relativně krátkou dobu své existence (založen 1990) vypracoval mezi nejvyhledávanější sborová tělesa. Spolupracuje s mnoha českými a zahraničními dirigenty (mj. Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Roger Norrington, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Kurt Masur) a je častým hostem mnoha koncertních pódií Evropy (Vídeň, Londýn, Paříž, Mnichov, Frankfurt, Lucern, Basilej, Řím, Vatikán, Norimberk, Drážďany, Praha aj.). Sbor pořídil řadu oceňovaných nahrávek pro česká a zahraniční vydavatelství. Za nahrávku duchovních motet Antona Brucknera těleso získalo prestižní cenu Echo Klassik 2007 a snímek Lisztova oratoria Christus byl v Německu oceněn jako „nahrávka roku 2007“.

Petr Altrichter

Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.

Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)


Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.

Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.

Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.

Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.

V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.

Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.

S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.

Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.

Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.

Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu  Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.

Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.

Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.

Zdroj: Petr Altrichter

Petr Altrichter - dirigent

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb se Semyonem Bychkovem pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Zdroj: Česká filharmonie

Česká filharmonie

Jevgenij Kissin

Fenomenální ruský klavírista Jevgenij Kissin začal hrát na klavír ve dvou letech, jako desetiletý debutoval s Mozartovým Klavírním koncertem d moll a o rok později začal se senzačním úspěchem uvádět sólové recitály. Jeho pověst zázračného dítěte se rychle rozšířila do celého světa, takže již jako mladík spolupracoval s nejvýznamnějšími dirigenty své doby, mj. s Herbertem von Karajanem, Zubinem Mehtou a Valerijem Gergijevem. Dnes pravidelně koncertuje ve většině zemí Evropy, Asie a Ameriky. Díky svrchovanému technickému mistrovství své hry je považován za předního reprezentanta velké tradice ruské klavírní školy. Ačkoli je jeho repertoár nesmírně široký, za jeho hlavní doménu je považována hudba Fryderyka Chopina, Sergeje Rachmaninova a Franze Liszta. Za své nahrávky získal nespočet prestižních ocenění, mj. opakovaně Grammy Award, a množství institucí mu za jeho činnost udělilo čestné členství či čestný doktorát hudby. Kissin vystoupil na Dvořákově Praze již roku 2013, a to s recitálem z děl Schuberta a Skrjabina.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.