Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Čtvrtek 20. září 2018, 20.00
Dvořák Collection Velcí sólisté Bernstein 100

Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Program

Samuel Barber: Second Essay for OrchestraAntonín Dvořák: Americký prapor, op. 102, B. 177Leonard Bernstein: Symfonie č. 2 pro klavír a orchestr, „Věk úzkosti“

„Americký večer“ – i tak by bylo možno nazvat koncert, v němž vedle děl dvou předních amerických skladatelů 20. století, Leonarda Bernsteina a Samuela Barbera, zazní zřídka uváděná kantáta Antonína Dvořáka Americký prapor. Festival tak pokračuje v naplňování svého dlouhodobého záměru seznámit posluchače i s méně hranými skladatelovými opusy. Hlavní hvězdou večera bude dnes již legendární polský klavírista Krystian Zimerman, který vzdá poctu Leonardu Bernsteinovi provedením jeho symfonie Věk úzkosti. Ve Dvořákově kantátě vystoupí i dva mladí debutanti, kteří jsou v Praze vůbec poprvé, tenorista Oliver Johnston a barytonista Samuel Dale Johnson.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.45

Interpreti

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k nejvýznamnějším a nejstarším orchestrům v České republice. Po mnoho desítek let představuje univerzální symfonické těleso s širokým záběrem repertoáru z oblasti koncertní i operní hudby. Jako stálí nebo hostující dirigenti s orchestrem spolupracovali např. Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann, Vladimír Válek a Charles Mackerras. Současným šéfdirigentem je Alexander Liebreich. Řada světových hudebních skladatelů provedla s orchestrem vlastní skladby: Sergej Prokofjev, Aram Chačaturjan a další. Orchestr se vždy intenzivně věnoval nahrávací činnosti a má zásluhu na vzniku zvukových záznamů mnoha děl českých klasiků, která nejsou běžnou součástí repertoáru. Na festivalu Dvořákova Praha nevystoupí poprvé: např. roku 2014 se zde podílel na světové premiéře kompletního koncertního provedení Dvořákovy operní prvotiny Alfred s původním německým libretem a roku 2019 na unikátním nastudování Dvořákova prvního zhudebnění libreta Král a uhlíř v novodobé premiéře.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Alexander Liebreich

Renomovaný německý dirigent Alexander Liebreich vystudoval Vysokou školu múzických umění v Mnichově a salcburské Mozarteum. Počátek jeho umělecké dráhy významně ovlivnil Claudio Abbado, který ho přizval ke spolupráci na Salzburger Osterfestspiele s Berlínskou filharmonií. V letech 2006–2016 byl šéfdirigentem Mnichovského komorního orchestru, od roku 2012 stál v čele Symfonického orchestru Polského rozhlasu. Během své dosavadní dráhy spolupracoval s množstvím prvotřídních světových orchestrů (mj. Concertgebouw Orchestra, BBC Symphony Orchestra, Tonhalle Orchestra Zürich) a sólisty (Krystian Zimerman, Gautier Capuçon, Isabelle Faust). Kromě svých dirigentských aktivit je známý také jako iniciátor a propagátor nových projektů na hudebním poli, mj. je od roku 2015 uměleckým ředitelem nového festivalu Katowice Kultura Natura. Od současné sezóny je šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Štefan Sedlický

Slovenský filharmonický sbor

Slovenský filharmonický sbor byl založen roku 1946 jako Smíšený sbor Bratislavského rozhlasu pod vedením dirigenta Ladislava Slováka. V roce 1957 byl organizačně přičleněn ke Slovenské filharmonii a získal svůj dnešní název. Za více než půlstoletí své umělecké činnosti se etabloval jako těleso mimořádných kvalit, o čemž svědčí i spolupráce s renomovanými světovými dirigenty, mezi něž patří Claudio Abbado, Riccardo Chailly, Lorin Maazel, Kurt Masur, Zubin Mehta, Antonio Pedrotti, Helmuth Rilling a mnoho dalších. Kromě pravidelné koncertní činnosti na domácí půdě sbor každoročně absolvuje několik zahraničních zájezdů. Vystoupil již ve většině evropských zemí, ale také v Maroku, Turecku a Japonsku. Spolupracuje s prestižními zahraničními orchestry mj. s Berlínskou, Vídeňskou či Izraelskou filharmonií. Sbor má na svém kontě rovněž rozsáhlou diskografii pro řadu významných vydavatelství (Deutsche Grammophon, Naxos, Decca, Opus, Supraphon aj.).

Samuel Dale Johnson

Australský barytonista Samuel Dale Johnson je absolventem konzervatoře v Queenslandu. Nejprve studoval hru na klavír a bicí, avšak později si tamní sbormistr povšiml jeho výrazného pěveckého talentu a doporučil mu studium sólového zpěvu. Již jako student se představil v řadě výrazných rolí, mj. jako Hrabě Almaviva (Figarova svatba), Gianni Schicchi, Pandolfe (Popelka), Tonio a Silvio (Komedianti) a Peter Quince (Sen noci svatojánské), vystoupil rovněž v titulní roli scénického nastudování Händelova oratoria Saul. V uplynulých sezónách účinkoval na řadě významných operních scén, mezi něž patří Scottish Opera, Deutsche Oper Berlin a Northern Ireland Opera. Jeho dosud nejvýznamnějším úspěchem jsou opakovaná vystoupení v londýnské Královské opeře Covent Garden, kde se představil jako Silvio v Komediantech, Theseus v opeře George Enescu Oidipus, Moralès v Bizetově Carmen a Zalzal v opeře Emmanuela Chabriera L'étoile.

Oliver Johnston

Anglický tenorista Oliver Johnston vystudoval Královskou hudební akademii v Londýně. V roce 2016 byl vybrán do Young Singers Project, jehož prostřednictvím Salcburský festival podporuje mladé, výjimečně nadané umělce. Mezi jeho nejvýznamnější dosud ztvárněné role na operním jevišti patří Rodolfo v Pucciniho Bohémě, Pedrillo v Mozartově Únosu ze Serailu, Giuseppe ve Verdiho Traviatě a Rinuccio v Pucciniho opeře Gianni Schicchi. Účinkoval rovněž v roli Melchiora ve světové premiéře Brittenovy opery opery Wakening Shadow s Londýnskou filharmonií a dirigentem Vladimirem Jurowskim. S velkým ohlasem se setkalo jeho ztvárnění titulní role v opeře Billy Budd téhož autora v New Yorku pod taktovkou Marka Eldera. Často účinkuje na sólových recitálech. Dosud vystoupil mj. v londýnské Wigmore Hall, na Londýnském Händelově festivalu a Chichesterském Festivalu. Pro BBC Radio 3 nahrál neznámé Schubertovy kantáty.

Veronika Hajnová

Mezzosopranistka Veronika Hajnová vystudovala konzervatoř a VŠMU v Bratislavě, zúčastnila se také několika mistrovských kurzů v Čechách a v Německu. Již během studií působila v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, nejdříve jako host a později jako členka souboru. Od roku 2004 byla sólistkou Státní opery Praha, v současnosti je angažována v Národním divadle v Praze a v Národním divadle v Brně. Mezi její nejvýznamnější role patří Čajkovského Olga, Verdiho Amneris a Azucena, Janáčkova Kostelnička, Dvořákova Ježibaba, Bizetova Carmen a Wagnerova Venuše. V rolích Amneris a Carmen se představila také na několika turné v zahraničí, mj. v Japonsku, Španělsku, Portugalsku, Francii, a Maďarsku. K jejímu koncertnímu repertoáru patří mj. Zefka z Janáčkova Zápisníku zmizelého, mezzosopránový part ve Verdiho Requiem nebo Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. V letech 2003 a 2010 byla nominována na Cenu Thálie.

Veronika Hajnová - mezzosoprán

Krystian Zimerman

Fenomenální polský klavírista Krystian Zimerman patří již několik dekád mezi nejuznávanější mistry svého oboru. Absolvent Hudební akademie Karola Szymanovského v Katovicích získal již během studií řadu ocenění na mezinárodních soutěžích včetně prvenství na Chopinově mezinárodní klavírní soutěži, a to jako jeden z nejmladších účastníků. Jako dvacetiletý debutoval s Berlínskou filharmonií a o tři roky později s filharmonií Newyorskou. Díky perfekcionismu, s nímž se připravuje na každé své vystoupení, koncertuje relativně zřídka. Je známý především svojí interpretací hudby období romantismu, avšak jeho záběr je nesmírně široký a zahrnuje i propagaci děl současných autorů, např. Witold Lutosławski mu roku 1988 věnoval svůj Klavírní koncert. Dosud vydal více než tři desítky CD, většinu pro vydavatelství Deutsche Grammophon. Věnuje se také pedagogické činnosti – již více než dvacet vyučuje klavír na Hudební akademii v Basileji.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.