Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Pondělí 14. září 2020, 20.00
Vivat Beethoven! Česká filharmonie

Program

Ludwig van Beethoven: Houslový koncert D dur, op. 61Josef Suk: Asrael, symfonie c moll, op. 27

Smuteční symfonii Asrael začal Josef Suk tvořit pod dojmem úmrtí svého tchána Antonína Dvořáka, v průběhu práce však zemřela i Sukova manželka a Dvořákova dcera Otilka. Velkému dílu plnému mužného a rozlehlého smutku dal jméno islámský či hebrejský anděl smrti, nevysloveným kmotrem Asraela jako by byl Gustav Mahler. Sukovo vrcholné symfonické dílo je stejně omamné a filozofující, nevnucuje posluchačům zoufalství, ale pobízí je k přemýšlení o nezvratnosti osudu a také o věčnosti. Asrael je symfonie, ve které se obrovský osobní smutek přetavil do mistrovského díla, opravdového milníku v české symfonické tvorbě a rovnocenné součásti špičkové světové tvorby začátku dvacátého století. Dirigent Jakub Hrůša a Česká filharmonie provedou Asraela z kritické edice, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Bärenreiter. Ta vychází nejen ze Sukova rukopisu, ale také z jeho korektur, které později inicioval Václav Talich. V první části programu zazní Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena, jehož sólový part provede vynikající houslista Jan Mráček.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 22.10

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb pod vedením Semyona Bychkova pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 je rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Česká filharmonie

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Jan Mráček

Houslista Jan Mráček patří již od dětství mezi nejvýraznější interprety své generace. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři. Mezi jeho první významné úspěchy patřilo vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec 2009. O rok později se jako devatenáctiletý stal nejmladším laureátem v historii Soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Již roku 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, od září 2016 pak působí na postu koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje na významných světových pódiích po boku osobností jako Maxim Vengerov, Semyon Bychkov, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev. Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria, s nímž získal první cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu.

Jan Mráček - housle

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Mapa sálu ke stažení ZDE.