Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Pátek 11. září 2020, 20.00
Dvořák Collection Komorní řada Vivat Beethoven!

Program

Ludwig van Beethoven: Smyčcové trio G dur, op. 9, č. 1Alfred Schnittke: Smyčcové trioAntonín Dvořák: Klavírní kvartet č. 2 Es dur, op. 87, B. 162

Druhým příspěvkem letošního ročníku festivalu do exkluzivní řady Dvořák Collection bude opět klavírní kvartet – druhé a poslední dílo, které Antonín Dvořák pro toto obsazení vytvořil. Zatímco první klavírní kvartet představil Dvořáka kráčejícího k vytvoření vlastního stylu, Klavírní kvartet č. 2 Es dur z roku 1889 je ukázkou jeho tvorby na absolutním vrcholu. Ve stejném roce skladatel dokončil Osmou symfonii, za dva roky se stal profesorem na pražské konzervatoři a za další dva roky odjel do USA jako ředitel konzervatoře v New Yorku. Při provedení Dvořákova vrcholného komorního díla se v Rudolfinu sejde klavírista Lukáš Vondráček, který je kurátorem komorní řady festivalu, s houslistou Josefem Špačkem, violistou Jakubem Fišerem a violoncellistou Tomášem Jamníkem. Dvořákovu kvartetu bude v jejich podání předcházet Smyčcové trio G dur Ludwiga van Beethovena a Smyčcové trio Alfreda Schnittkeho. Beethovenovo trio reprezentuje dobu, kdy osmadvacetiletý skladatel vytvářel svůj styl a připravoval si cestu k prvním šesti smyčcovým kvartetům a První symfonii. Schnittke věnoval Smyčcové trio z roku 1985 stému výročí narození Albana Berga a názorně v něm předvádí svou schopnost vytvořit z několika různých stylů jeden vlastní. V tomto případě se s naprostou samozřejmostí mísí bergovské harmonie s rytmem popěvku Happy Birthday.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.50

Interpreti

Josef Špaček

Houslista Josef Špaček patří mezi nejvýraznější interprety své generace. Hru na housle studoval nejprve na Pražské konzervatoři, ve svých osmnácti letech byl přijat na prestižní Curtis Institute of Music ve Filadelfii a od roku 2009 pokračoval ve studiích na newyorské Juilliard School ve třídě Itzhaka Perlmana. Od roku 2011 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Sólově se představil již v mnoha významných koncertních síních Evropy, USA, Japonska a Nového Zélandu a spolupracoval s řadou věhlasných dirigentů (Christoph Eschenbach, Manfred Honeck, Jiří Bělohlávek). Jako sólista vystupuje s předními světovými orchestry, mezi něž patří Rotterdamská filharmonie, Konzerthaus orchestr Berlín a Nizozemská filharmonie. Získal řadu mezinárodních ocenění včetně titulu laureáta v proslulé Soutěži královny Alžběty v Bruselu roku 2012. Vysoce ceněná je rovněž jeho nahrávka koncertantních skladeb Dvořáka, Janáčka a Suka pro vydavatelství Supraphon. Hraje na housle LeBrun; Bouthillard Guarneri del Gesù z roku 1732.

Tomáš Jamník

Tomáš Jamník je jedním z nejvýraznějších violoncellistů české interpretační scény. Hře na violoncello se systematicky věnuje od svých pěti let, po absolvování pražské HAMU pod vedením prof. Josefa Chuchra pokračoval ve vzdělání v Lipsku a Berlíně. Jako jedenadvacetiletý zvítězil v roce 2006 na Mezinárodní soutěži Pražské jaro, kde obdržel i řadu dalších zvláštních cen. Roku 2010 získal na základě konkurzu místo v renomované Karajanově Akademii v Berlíně. V jejím rámci vystupoval jako člen Berlínské filharmonie i různých komorních sdružení filharmoniků. Od roku 2011 spolupracuje s řadou špičkových uměleckých osobností, k nimž patří Simon Rattle, Reinhard Goebel či Leif Ove Andsnes. Spolu s houslistou Janem Fišerem a klavíristou Ivo Kahánkem je zakládajícím členem Dvořákova tria. Pro vydavatelství Supraphon nahrál kompletní dílo Antonína Dvořáka pro violoncello a orchestr včetně téměř neznámého Koncertu A dur, a to ve vlastní úpravě, vycházející z orchestrace Jarmila Burghausera. Provedl jej i na festivalu Dvořákova Praha 2019.

Lukáš Vondráček

Letos čtyřiatřicetiletý klavírista Lukáš Vondráček se řadí  v mezinárodním měřítku k nejosobitějším českým interpretům současnosti. Provází jej pověst zázračného dítěte: na klavír začal hrát již ve dvou letech a o rok později absolvoval své první veřejné vystoupení. Jako jedenáctiletý vydal první CD a dva roky nato uspořádal své první koncertní turné po Spojených státech. Ve třinácti letech nastoupil ke studiu na vysoké škole a v patnácti debutoval s Českou filharmonií pod taktovkou Vladimira Ashkenazyho. Vrcholem jeho dosavadní umělecké dráhy je vítězství na prestižní Soutěži královny Alžběty v Bruselu 2016, kde získal prvenství jako vůbec první Čech v historii. Se svými sólovými recitály se dosud představil na řadě proslulých koncertních pódií, k nimž patří Carnegie Hall v New Yorku, Labská filharmonie v Hamburku, lipský Gewandhaus, vídeňský Konzerthaus či Concertgebouw Amsterdam. V České republice vystoupil mj. v lednu letošního roku v pražském Obecním domě s Klavírním koncertem f moll Fryderyka Chopina. Dlouhodobě žije v Bostonu.

Jakub Fišer

Jakub Fišer vystudoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění. Hru na housle studoval u prof. Bublové, prof. Metelkové, prof. Foltýna a prof. Čepického. Dosáhl četných úspěchů na mezinárodních soutěžích (mj. Čírenie talentov, Kociánova houslová soutěž a Beethovenův Hradec). V roce 2011 obdržel cenu Nadace Josefa Hlávky. Jakub Fišer několikrát sólově vystoupil v cyklu „Josef Suk uvádí mladé talenty“, sólově účinkoval na koncertech Pražské komorní filharmonie, Filharmonie Hradec Králové a Plzeňské filharmonie. Zúčastnil se mistrovských kurzů Shlomo Mintze, Semyona Yarosheviche a Stephena Shippse. Působil jako koncertní mistr Pražské komorní filharmonie a jako hostující koncertní mistr v České filharmonii a v Deutsche Radio Philharmonie Saarbrücken Kaiserslautern. V současné době je primáriem Bennewitzova kvarteta. Příležitostně vystupuje také jako violista, např. na Chopinově festivalu v Mariánských Lázních provedl spolu s Jiřím Bártou a Romanem Patočkou Bachovy Goldbergovské variace.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.