Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Neděle 19. září 2021, 20.00
Světové orchestry

Cena studentského speciálu se Vám při nákupu objeví až po přihlášení k Vašemu zákaznickému účtu. Pokud ještě nejste členem Klubu mladých a chcete čerpat členské výhody, registrujte se!

Koncert vysílá v přímém přenosu Medici TV.

Program

Gustav Mahler: Adagietto ze Symfonie č. 5Richard Strauss: Čtyři poslední písně, op. posth.Josef Bohuslav Foerster: Symfonie č. 4 c moll, op. 54, „Veliká noc“

Gustav Mahler napsal v jednom dopisu Richardu Straussovi, že jsou jako dva kopáči, kteří razí tunel pod stejnou horou. Každý sice začal z jiné strany, ale uprostřed se potkají. Jejich festivalovému setkání bude tentokrát přítomen jako vzácný a neprávem opomíjený host a tvůrčí vrstevník obou velikánů český skladatel Josef Bohuslav Foerster. Rakousko-německo-české setkání navíc zastřeší Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou. Je takřka symbolické, že hudbu středoevropských hudebních velikánů provede orchestr, u jehož zrodu stál právě šílený běh poválečných evropských dějin – Bamberští symfonikové vznikli z českých hudebníků odsunutých z Prahy do Německa a dodnes si na svém „českém zvuku“ zakládají. Na Dvořákovu Prahu přijíždějí svým způsobem jako domů a navíc se podělí o titul rezidenčního orchestru s Českou filharmonií.

Mahlerovo Adagietto ze Symfonie č. 5 je podmanivá, lehce zvlněná hudební plocha, na kterou navážou Čtyři poslední písně od Richarda Strausse. Zamyšlený charakter obou kompozic otevře bránu k mohutné Symfonii č. 4 – hudební obraz Velikonoc, jak je prožívá hluboce věřící člověk, je právem považován za Foersterovo mistrovské dílo.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.55
  • Konec koncertu: 21.40

Interpreti

Bamberger Symphoniker

Bamberští symfonikové jsou mimořádným orchestrem sídlícím v mimořádném městě. Svým typicky sytým, kulatým a jasným zvukem přinášejí od roku 1946 radost publiku po celém světě. Dosud realizovali více než 7 300 koncertů ve více než pěti stech městech třiašedesáti zemí a stejně jako Bavorská státní filharmonie pravidelně křižují celý svět coby kulturní vyslanci Bavorska i celého Německa. Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německé historie. Roku 1946 se bývalí členové Pražské německé filharmonie spojili se svými kolegy, kteří byli kvůli válce a jejím důsledkům nuceni uprchnout ze svých domovů, a společně založili Tonkünstlerorchester, krátce nato přejmenovaný na Bamberské symfoniky. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 19. a 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Dnes, více než sedmdesát let po založení orchestru, s českým rodákem Jakubem Hrůšou, který od září 2016 stojí v čele orchestru jako jeho v pořadí pátý šéfdirigent, je opět nastoleno živé pouto mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a jejich současností.

Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a římského Orchestra dell´Accademia Nationale di Santa Cecilia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF − Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho letošního působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezony České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejvýraznějších domácích osobností na poli operního i koncertního repertoáru. V roce 2018 získala cenu Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon a Cenu Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon. Od roku 2006 je stálou členkou Opery Národního divadla, kde vystupuje v inscenacích Carmen, Jakobín, Kouzelná flétna či Figarova svatba. Hostuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (NDM v Ostravě, SND v Bratislavě, Theatre de Caen, Opéra Royal de Versailles, Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu, Opéra de Dijon). Spolupracuje s významnými dirigenty (P. Domingo, M. Honeck, J. Hrůša, T. Netopil, R. Ticciati, E. Villaume) a hudebními tělesy (BBC Symphony orchestra, Bamberger Symphoniker, Collegium 1704, Česká filharmonie, DSO Berlin). Podílela se na vzniku řady nahrávek pro Harmonia Mundi, Decca, Supraphon, Radioservis a Mezzo.

Kateřina Kněžíková - soprán

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.