Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Čtvrtek 16. září 2021, 20.15
Česká filharmonie

Jsme velice rádi, že se Česká televize rozhodla pro živý přenos z tohoto koncertu. Z tohoto důvodu jsme posunuli jeho začátek na 20:15.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na setkání s Vámi na Dvořákově Praze 2021.

Program

Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144

Letošní provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále svatého Víta bude neopominutelnou součástí připomínky 1100. výročí Ludmiliny smrti 15. září 921, kdy byla zavražděna na hradě Tetín. Osobnost svaté Ludmily patří  k nejvýznamnějším českým svatým spolu se svým vnukem, svatým Václavem. Svatá Ludmila byla manželkou knížete Bořivoje a hrála klíčovou úlohu v přijetí křtu rodem Přemyslovců. Dvořák a jeho libretista Jaroslav Vrchlický v monumentálním díle dramaticky vykreslili zničení pohanských model, sňatek Ludmily s prvním historicky doloženým Přemyslovcem a svátost křtu, který jim na Velehradě udělil biskup Metoděj. S Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem se v katedrále svatého Víta zkoncentrují ta nejlepší kolektivní tělesa, kterými česká hudba v současnosti disponuje. Přispějí k důstojným oslavám světice, které bude odpoledne věnována také mše celebrovaná kardinálem Dominikem Dukou v bazilice svatého Jiří. Koncert je součástí celotýdenních oslav, které vyvrcholí na Tetíně. A tyto oslavy si bez provedení nejvýznamnějšího vokálně instrumentálního díla spojeného s tímto tématem nelze představit.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 20.05
  • Konec koncertu: 21.30

Interpreti

Petr Altrichter

Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.

Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)


Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.

Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.

Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.

Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.

V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.

Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.

S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.

Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.

Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.

Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu  Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.

Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.

Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.

Zdroj: Petr Altrichter

Petr Altrichter - dirigent

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (mj. Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. K nejvýznamnějším počinům orchestru z poslední doby patří realizace kompletu nahrávek Čajkovského orchestrálních skladeb se Semyonem Bychkovem pro vydavatelství Decca. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od roku 2018 rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Zdroj: Česká filharmonie

Česká filharmonie

Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor se řadí k nejvýznamnějším evropským sborovým tělesům. Záběr působení původně rozhlasového sboru, založeného roku 1934 legendárním Janem Kühnem, se brzy rozšířil také na pravidelnou koncertní a nahrávací činnost, jejíž mimořádné kvality a široký rozsah si získaly všeobecný respekt. Mezinárodní prestiž tělesa dokládá jeho spolupráce s řadou špičkových světových dirigentů (Riccardo Muti, Claudio Abbado, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Manfred Honeck, Daniel Barenboim, Fabio Luisi, Sir Simon Rattle) a orchestrů (Berlínští filharmonikové, Royal Concertgebouw Orchestra, Izraelská filharmonie, Staatskapelle Dresden, Vídeňští symfonikové). Sbor je pravidelným hostem prestižních světových hudebních festivalů a spolupodílí se i na operních produkcích (milánská La Scala, Bregenzer Festspiele). Těleso rovněž podporuje mladé talenty: od roku 2012 pravidelně pořádá tzv. Akademii sborového zpěvu, dvouleté studium určené studentům středních a vysokých škol.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na AMU v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–2007 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období stejně jako realizaci řady nahrávek, např. mimořádně úspěšného CD s kantátami Bohuslava Martinů. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století. Zabývá se také popularizací sborového zpěvu, mj. v letech 2012 a 2016 pro Český rozhlas vytvořil a moderoval dva seriály o sborovém umění.

Zdroj: Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek - sbormistr

Eva Hornyáková

Slovenská sopranistka Eva Hornyáková vystudovala operní zpěv na konzervatoři v Košicích a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce 2006 debutovala ve Slovenském národním divadle jako Mimi v Pucciniho Bohémě. Na stejné scéně v dalších letech ztvárnila celou řadu zásadních rolí světového operního repertoáru: Micaela (Carmen), Pamina (Kouzelná flétna), Donna Elvira (Don Giovanni), Desdemona (Otello), Markétka (Faust). Od roku 2014 účinkuje v pražském Národním divadle, kde si mj. zopakovala roli Desdemony, tentokrát po boku hvězdného tenoristy Josého Cury. Věnuje se rovněž koncertnímu repertoáru: kromě domácích pódií vystoupila v Německu, Rakousku, Holandsku a Japonsku, kde mj. přednesla sopránové party Dvořákova Requiem a Stabat mater, Brucknerova Te Deum, Janáčkova Věčného evangelia či Verdiho Requiem. V milánské La Scale se roku 2010 stala účastnicí finále světové operní soutěže Plácida Dominga Operalia.

Eva Hornyáková - soprán

Jana Hrochová

Mezzosopranistka Jana Hrochová je absolventkou Pražské konzervatoře. Od roku 2000 je sólistkou Opery Národního divadla v Brně, kde ztvárnila role Carmen, Laury (La Gioconda), Káči (Čert a Káča), Rosiny (Lazebník sevillský), Suzuki (Madama Butterfly), Lišáka (Liška Bystrouška), Varvary (Káťa Kabanová) a mnoho dalších. Hostuje také na řadě dalších českých scén včetně pražského Národního divadla či v německém Freiburgu. Za své výkony byla opakovaně oceněna diváckou cenou DIVA. Její bohatá koncertní činnost jí přinesla spolupráci se špičkovými dirigenty (Jiří Bělohlávek, Serge Baudo, Manfred Honeck, Jakub Hrůša) a orchestry (BBC Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Česká filharmonie). V roce 2011 zpívala altové sólo v Requiem Antonína Dvořáka na státním pohřbu Václava Havla, v letech 2011–2018 natočila 5 CD písní Bohuslava Martinů pro vydavatelství Naxos, roku 2016 debutovala na festivalu Proms za doprovodu BBC Symphony Orchestra v londýnské Royal Albert Hall.

Jana Hrochová - mezzosoprán

Richard Samek

Tenorista Richard Samek se narodil v Třebíči a je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění. V roce 2006 debutoval na jevišti Národního divadla v Brně. V současné době je stálým hostem operního souboru Národního divadla v Praze, kde vystupuje v rolích jako Alfredo (La traviata), Werther (Werther), Tamino (Kouzelná flétna) nebo Princ (Rusalka). Hostuje na řadě zahraničních scén, k nimž patří Grand Théâtre de Reims, Opéra Théâtre de Limoges, Opéra de Rennes, Theater Magdeburg a Semperova opera v Drážďanech. V roce 2015 se podílel na realizaci živé nahrávky Smetanovy opery Dalibor s BBC Symphony Orchestra pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Spolupracuje s významnými orchestry, jako je Česká filharmonie, Orchestra Accademia Nazionale di Santa Cecilia nebo Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra. Pravidelně vystupuje na mezinárodních hudebních festivalech Pražské jaro, Dvořákova Praha, Seefestspiele Mörbisch či Smetanova Litomyšl.

Richard Samek - tenor

Gustáv Beláček

Slovenský basista Gustáv Beláček studoval zpěv na VŠMU v Bratislavě pod vedením prof. Evy Blahové a vzdělání si doplnil u věhlasných osobností Ileany Cotrubas, Carla Bergonziho či Helmuta Rillinga. Je držitelem řady ocenění včetně absolutního vítězství v Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (1993) a italské ceny GABARDI za interpretaci Mozarta a Rossiniho (2008). Kromě Slovenského národního divadla vystupuje na mnoha evropských hudebních scénách (Ženeva, Brusel, Štrasburk, Paříž, Drážďany, Düsseldorf, Mnichov, Verona, Florencie, Kodaň), ale také v USA, Kanadě, Japonsku, Argentině a Izraeli. Věnuje se rovněž koncertnímu repertoáru, s nímž vystoupil mj. v Londýně, Amsterdamu a Salcburku. Spolupracoval s věhlasnými dirigenty, mezi něž patří Charles Mackerras, Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Mariss Jansons, Kurt Masur a Seiji Ozawa. Pořídil řadu nahrávek pro vydavatelství Supraphon, Naxos, Harmonia Mundi, Brilliant Classics, BR-klassik, Arthaus aj. Podílel se na nahrávce Dvořákova Requiem pro label Delos s dirigentem Zdeňkem Mácalem, která roku 2000 získala americkou Grammy.

Gustáv Beláček - bas