Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
zahajovací koncert
Čtvrtek 8. září 2022, 20.00
Světové orchestry

Ceny vstupenek

2990 — 990 Kč

Program

Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll, op. 95, B. 178, „Z Nového světa“

Novosvětská symfonie a Violoncellový koncert h moll pomyslně ohraničují éru Dvořákova působení ve Spojených státech. Zatímco z nejdřív jmenované kompozice tryská opojení Amerikou, jejími městy a hudbou černých i původních obyvatel, druhá se noří do stesku po domově. Obě díla okouzlují svým zvláštním způsobem celý svět a patří k nejpopulárnějším skladbám všech dob. V Rudolfinu, kde Dvořák dirigoval první koncert České filharmonie, získávají navíc ještě punc autenticity. Zatímco jejich hudba krouží vytrvale světem, světoví interpreti přijíždějí do Dvořákovy síně, aby ji zahráli tam, kde má domovské právo. Dvě nejpopulárnější kompozice Antonína Dvořáka, které se staly festivalovou fanfárou, provede dirigent Myung-Whun Chung s Mnichovskými filharmoniky a violoncellistou Pablem Ferrándezem.

Myung-Whun Chung, Ferrández a Mnichovští filharmonici vystoupí na Dvořákově Praze i následující den s Koncertem pro violoncello a orchestr a moll od Roberta Schumanna a Symfonií č. 6 A dur Antona Brucknera.

  • Dress code: black tie
  • Uzavření sálu: 19.50
  • Konec koncertu: 21.45

Interpreti

Münchner Philharmoniker

Mnichovská filharmonie pod vedením renomovaných dirigentů již od svého založení v roce 1893 významně obohacuje mnichovský hudební život. Orchestr účinkoval při světových premiérách Čtvrté a Osmé symfonie Gustava Mahlera pod taktovkou autora a v listopadu 1911 uskutečnil světovou premiéru Mahlerovy Písně o zemi za řízení Bruna Waltera. Dirigent Ferdinand Löwe s tělesem uváděl první Brucknerovy koncerty, a založil tak brucknerovskou tradici, na kterou pak slavně navázali Siegmund von Hausegger a Oswald von Kabasta.

Za éry Rudolfa Kempeho podnikla filharmonie své první turné do tehdejšího Sovětského svazu. K mezinárodnímu renomé orchestru významně přispěly legendární brucknerovské koncerty s generálním hudebním ředitelem Sergiu Celibidachem. Dirigenta Zubina Mehtu orchestr jmenoval prvním „dirigentem laureátem“ v historii tělesa. U příležitosti 100. výročí premiéry Osmé symfonie Gustava Mahlera dirigoval dvě provedení tohoto díla šéfdirigent Christian Thielemann. V jeho funkci jej pak vystřídal Lorin Maazel, který ji zastával až do své smrti v roce 2014.


Od sezony 2015/16 byl šéfdirigentem Mnichovské filharmonie Valerij Gergijev. Orchestr s ním absolvoval turné po mnoha evropských městech, ale také v Japonsku, Číně, Koreji, na Tchaj-wanu a v USA. K programovým vrcholům koncipovaným Valerijem Gergijevem patří provedení symfonických cyklů Šostakoviče, Stravinského, Prokofjeva a Rachmaninova, ale rovněž nové formáty, jakým je festival MPHIL 360°. Jeho koncerty jsou pravidelně živě vysílány prostřednictvím internetu, rozhlasu a televize. V září 2016 vyšly první nahrávky dokumentující činnost Mnichovské filharmonie pod vlastní značkou MPHIL. V letech 2017–2019 nahráli filharmonici s Valerijem Gergijevem všechny symfonie Antona Brucknera v bazilice kláštera svatého Floriána, místě skladatelova posledního odpočinku. Celý soubor těchto snímků vyšel na podzim 2020.

V rámci projektu Spielfeld Klassik vytvořila Mnichovská filharmonie komplexní hudebněvzdělávací program pro dospělé i pro děti. Více než sto padesát akcí, které se každoročně konají, navštěvuje až třicet pět tisíc lidí všech věkových kategorií. Pod heslem „MPhil on Site“ opouští Mnichovská filharmonie také svou domovskou základnu – kulturní centrum Gasteig – a vystupuje na neobvyklých, rozmanitých místech, jako je hostinec Hofbräuhaus, ale i alpské louky, kluby a průmyslové haly.

Dne 13. října 2018 oslavili Mnichovští filharmonikové a Valerij Gergijev 125. výročí založení orchestru provedením Žalmové symfonie Igora Stravinského a Osmé symfonie Gustava Mahlera.

Münchner Philharmoniker

Myung-Whun Chung

Myung-Whun Chung zahájil svou hudební dráhu jako klavírista a v roce 1974 získal druhou cenu na Čajkovského klavírní soutěži v Moskvě. Po hudebních studiích na Mannes School a Juilliard School v New Yorku byl v roce 1979 jmenován asistentem Carla Marii Giuliniho u Filharmonie Los Angeles a o dva roky později získal post zástupce dirigenta.

V letech 1984–1990 působil jako hudební ředitel Rozhlasového symfonického orchestru v Saarbrückenu, v letech 1987–1992 byl hlavním hostujícím dirigentem Teatro Comunale ve Florencii a v letech 1989–1994 hudebním ředitelem Opéra de Paris-Bastille. V roce 2000 se vrátil do Paříže jako hudební ředitel Orchestre Philharmonique de Radio France. Láska k Itálii jej přivedla k dlouholeté bohaté činnosti v této zemi – mimo jiné v letech 1997–2005 zastával funkci šéfdirigenta Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Pravidelně vystupuje také v Teatro alla Scala a Teatro La Fenice, kde v poslední době dirigoval opery Madam Butterfly, Simon Boccanegra, Otello a Tristan a Isolda. Mezi jeho další nedávno nastudované operní tituly patří La Traviata, Rigoletto a Otello ve Vídeňské státní opeře. V Německu se na začátku sezony 2012/13 stal hlavním hostujícím dirigentem Staatskapelle Dresden, a to jako vůbec první na tomto postu v historii orchestru. Mimo Evropu se čím dál více hudebně i společensky angažuje v Asii, a to prostřednictvím své funkce čestného dirigenta Tokijské filharmonie a dříve také hudebního ředitele Soulské filharmonie.


K vrcholům sezony 2021/22 patří další angažmá v La Fenice, kde bude dirigovat Fidelia, evropské turné s Vídeňskými symfoniky a opětovné hostování u Královského orchestru Concertgebouw. Myung-Whun Chung bude také pokračovat v pravidelné spolupráci se Staatskapelle Dresden, Tokijským filharmonickým orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filarmonica della Scala.

Myung-Whun Chung dirigoval některé z nejprestižnějších světových orchestrů včetně Berlínských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a Vídeňských filharmoniků, stejně jako všechny významné londýnské a pařížské orchestry. Ve Spojených státech spolupracoval s Metropolitní operou, Newyorskou filharmonií, Filadelfským orchestrem, Bostonským symfonickým orchestrem, Chicagským symfonickým orchestrem a Clevelandským orchestrem.

Od roku 1990 exkluzivně nahrává pro společnost Deutsche Grammophon a řada z jeho četných nahrávek získala mezinárodní ceny a ocenění. Mezi jeho poslední nahrávky patří sólové klavírní album s díly Brahmse, Beethovena a Haydna, Messiaenova symfonie Turangalîla a Šostakovičova opera Lady Macbeth Mcenského újezdu s Orchestre de l'Opéra Bastille, dále Mahlerovy Symfonie č. 2 a 9, Čajkovského Patetická symfonie a beethovenovské album, všechny se Soulskou filharmonií.

Myung-Whun Chung je držitelem mnoha poct a cen za svou uměleckou činnost včetně italské ceny Premio Abbiati a ceny Artura Toscaniniho a francouzského Řádu čestné legie (1992). V roce 1991 ho Asociace francouzských divadel a hudebních kritiků jmenovala umělcem roku a v roce 1995 získal třikrát cenu Victoire de la Musique. V roce 2011 byl francouzskou vládou jmenován komandérem Řádu umění a literatury, roku 2017 získal titul komandér Řádu italské hvězdy.

Myung-Whun Chung je silně vnímavý k humanitárním a ekologickým problémům naší doby a věnoval jim významnou část svého života. V roce 1994 zahájil v Koreji řadu hudebních a ekologických projektů pro mládež, působil jako velvyslanec Programu OSN pro kontrolu drog (UNDCP). V roce 1995 jej organizace UNESCO jmenovala Mužem roku a Korejská tisková asociace jej vyhlásila jako Mimořádnou osobnost roku. V roce 1996 obdržel Kumkuan, nejvyšší kulturní ocenění korejské vlády za přínos korejskému hudebnímu životu. Myung-Whun Chung nyní působí jako vůbec první čestný kulturní velvyslanec Koreje v jejích dějinách. V roce 2008 byl jako první dirigent jmenován Vyslancem dobré vůle Dětského fondu OSN (UNICEF).

Myung-Whun Chung - dirigent

Pablo Ferrández

„Pablo Ferrández je skutečně výjimečný... tvoří skvělý zvuk, má velmi jemné vibrato, bezchybnou levou i pravou ruku a je to ryzí hudebník.“
Anne-Sophie Mutter

„Přitažlivost popového idolu, vynikající technika a strhující muzikálnost jsou neklamným znamením vycházející hvězdy.“
Los Angeles Times

„V Pablu Ferrándezovi představuje Španělsko nového génia violoncella.“
Le Figaro


Pablo Ferrández, laureát 15. ročníku Mezinárodní Čajkovského soutěže a exkluzivní umělec SONY Classical, je označován za „nového génia violoncella“ (Le Figaro). Jedná se o podmanivého umělce, který „má vše: techniku, odhodlanost, ducha, sólistické charisma, expresivitu i šarm“ (El Pais).

V březnu 2021 vydal pod hlavičkou SONY Classical své debutové album Reflections, které bylo vysoce oceněno kritikou a vyneslo mu cenu Opus Klassik Award 2021. Na podzim 2022 vydá své druhé album s Brahmsovým Dvojkoncertem, nahraným ve spolupráci s Anne-Sophie Mutter a Českou filharmonií pod vedením Manfreda Honecka, a s Klavírním triem Clary Schumannové za interpretační spoluúčasti Anne-Sophie Mutter a Lamberta Orkise.

K jeho nejvýznamnějším vystoupením z poslední doby patří vystoupení s Losangeleskou filharmonií, Českou filharmonií, Orchestrem Santa Cecilia, Soulskou filharmonií, Královskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Londýnskou filharmonií, Academy of St Martin in the Fields, Izraelskou filharmonií, Rotterdamskou filharmonií a Barcelonským symfonickým orchestrem, stejně jako rezidence u Filarmonica Arturo Toscanini, Tenerife Symphony a Orquesta de Valencia.

V sezoně 2022/23 jej čeká návrat do Hollywood Bowl s Losangeleskou filharmonií, debut na Salcburském festivalu s Vídeňskými rozhlasovými symfoniky, evropské turné s Anne-Sophie Mutter a Londýnskou filharmonií, španělské turné s Antverpskými symfoniky pod vedením Elim Chan a opětovná vystoupení s orchestrem Santa Cecilia pod vedením Daniela Gattiho, s Orchestrem Konzerthausu pod vedením Andrise Pogy a s Baltimore Symphony pod vedením Kwamé Ryana. Čekají jej rovněž debuty s Orchestra Filarmonica della Scala pod vedením Riccarda Chaillyho, s Oslo Philharmonic a Vasilym Petrenkem, s Tonkunstler Orchestra pod vedením Roberta Trevina, s Indianapolis Symphony a Linou Gonzalez-Granados a s NDR Elbphilharmonie Orchester pod taktovkou Eriny Yashimy.

Ferrández vystoupí na recitálech v Carnegie Hall, Wigmore Hall, Kolínské filharmonii, Berlínské filharmonii, Palau de la Música Catalana, Sociedad Filarmónica de Bilbao, na festivalech Schloss-Elmau a Sion a bude také rezidenčním umělcem BBC Scottish Symphony Orchestra.

Jako sólista a komorní hráč často spolupracuje s umělci jako Anne-Sophie Mutter, Janine Jansen, Vadim Repin, Martha Argerich, Denis Kozhukhin, Gidon Kremer, Yuja Wang, Nikolai Lugansky, Beatrice Rana, Maxim Rysanov, Alice Sara Ott, Elena Bashkirova, Luis del Valle a Sara Ferrández.

Pablo Ferrández se narodil roku 1991 v Madridu do hudební rodiny a ve třinácti letech nastoupil na prestižní Hudební školu královny Sofie, kde studoval u Natalie Shakhovské. Poté absolvoval studium na Kronberg Academy u Franse Helmersona a stal se stipendistou Nadace Anne-Sophie Mutter. Hraje na Stradivariho nástroj Lord Aylesford z roku 1696, zapůjčený nadací Nippon Music Foundation, a na Stradivariho nástroj Archinto z roku 1689, který mu velkoryse doživotně zapůjčila Stretton Society.

Pablo Ferrández - violoncello

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.