L

OK

Pondělí 9. září, 20.00

Ceny vstupenek

1990 — 790 Kč

Program

Bedřich Smetana: Richard III., op. 11Bedřich Smetana: Valdštýnův tábor, op. 14Bedřich Smetana: Hakon Jarl, op. 16Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll, op. 67, „Osudová“

Festival Dvořákova Praha lze vnímat jako křižovatku toho nejlepšího ze světové i domácí hudební tradice. Ještě nikdy na ní však překvapivě nezaznělo symfonické dílo zakladatele obrozenecké české národní hudební školy Bedřicha Smetany. Sám Dvořák přitom sedával ještě jako mladý violista v orchestru Prozatímního divadla a pod Smetanovou taktovkou získával zkušenosti z každodenní hudební praxe. Smetana možná žije v obecném povědomí jako autor líbezných venkovských či maloměstských oper, zároveň byl ale velkým romantickým básníkem. Člověkem velkých vášní, prudkých impulsů a velké tvůrčí síly. To vše se koncentruje v symfonických básních Richard III., Valdštýnův tábor a Hakon Jarl, které prozrazují nejen Smetanův talent, ale také jeho zaujetí pro velké divadlo. K trojici symfonických básní, které napsal během svého pobytu ve Švédsku, ho inspirovaly hry Williama Shakespeara, Friedricha Schillera a dánského dramatika Adama Oehlenschlägera. V roce 200. výročí Smetanova narození a 140. výročí jeho úmrtí završí trojici jeho básní Pátá symfonie Ludwiga van Beethovena. Její osudové téma jako by tentokrát oznamovalo, že česká hudba nepřeslechnutelně zabušila na bránu do světa.

  • Dress code: dark suit
  • Uzavření sálu: 19.50
  • Konec koncertu: 22.00

Interpreti

Bamberger Symphoniker

Bamberští symfonikové jsou jediným světově proslulým orchestrem, který nesídlí v rušné metropoli. Téměř desetina místních obyvatel si předplácí některý z jeho pěti abonentních koncertních cyklů, v mnoha případech již desítky let. „Magnetický účinek“ orchestru se však projevuje především v zahraničí: orchestr vyváží do světa svůj charakteristicky temný, avšak zároveň i vřelý zvuk a hudební ozvěnu svého města již od roku 1946. S téměř 7 500 koncerty ve více než 500 městech a 63 zemích se stal kulturním vyslancem Bavorska i celého Německa. Na pozvání renomovaných koncertních sálů a festivalů těleso pravidelně koncertuje i v zámoří, například v USA, Jižní Americe, či v Japonsku a Číně. Bamberští symfonikové proto své poslání stručně charakterizují sloganem „Rozezníváme celý svět“.


Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německých dějin: roku 1946 se v Bamberku setkali bývalí členové pražské Německé filharmonie s dalšími kolegy, kteří museli v důsledku válečných a poválečných událostí rovněž opustit svou vlast. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Od roku 2004 nese orchestr čestný titul Bavorská státní filharmonie a jeho činnost je z podstatné části financována Svobodným státem Bavorsko.

Od roku 1946 stáli v čele orchestru postupně čtyři šéfdirigenti: Joseph Keilberth, James Loughran, Horst Stein a Jonathan Nott, a umělecký ředitel Eugen Jochum. Díky osobnosti Jakuba Hrůši, který od roku 2016 působí jako pátý šéfdirigent tělesa, byl více než 75 let po založení orchestru opět obnoven most mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a současností. Pravidelně vystupují také se svými čestnými dirigenty Herbertem Blomstedtem a Christophem Eschenbachem, stejně jako s dalšími předními dirigenty, jako jsou Manfred Honeck, Andris Nelsons a Lahav Shani.

K celosvětovému renomé Bamberských symfoniků nemalou měrou přispěly také nesčetné koncertní přenosy ve spolupráci s Bavorským rozhlasem, stejně jako rozsáhlá nahrávací činnost pro rozhlas, na gramofonové desky a CD. V roce 2019 orchestr prolomil nové hranice snímkem Smetanovy Mé vlasti s využitím technologie direct-to-disc, při němž je záznam pořízen přímo na nosič bez dodatečných digitálních úprav, čímž vzniká jedinečný zvukový obraz. Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie (2020, Accentus Music) byla na konci roku 2021 oceněna Výroční cenou německých gramofonových kritiků. Následovala souborná nahrávka všech tří verzí Čtvrté symfonie Antona Brucknera – tento dosud ojedinělý počin získal ocenění International Classical Music Award 2022. Následně orchestr obdržel také cenu ICMA 2023 za nahrávku První symfonie Hanse Rotta (2022; Deutsche Grammophon). V nedávné době Bamberští symfonikové dokončili cyklus čtyř dvojalb s Brahmsovými a Dvořákovými symfoniemi (2018–2022; TUDOR). Dvě z těchto CD získala v listopadu 2022 od časopisu BBC Music Magazine ocenění Nahrávka měsíce.

Při této vzájemné umělecké spolupráci je velký důraz kladen rovněž na dramaturgickou náplň koncertů, jak o tom svědčí ocenění německého svazu hudebních vydavatelů za nejlepší koncertní program z jara 2018. V roce 2020 orchestr obdržel Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2021 byla vydána audiokniha (Accentus Music), která prostřednictvím hudby vypravuje jedinečnou historii Bamberských symfoniků od Mozartových pražských pobytů až po současnost.

Počínaje rokem 2022 si Bamberští symfonikové stanovili cíl koncertovat a cestovat způsobem šetrnějším ke klimatu, např. používat dopravní prostředky poháněné alternativními zdroji energie. Při větších zájezdech do zahraničí se snaží optimalizovat cestovní trasy, stále častěji zůstávají v jedné zemi nebo v jednom městě delší dobu, např. za účelem rezidenčních vystoupení či realizace vzdělávacích projektů s místními interprety. Finanční podporou ekologických projektů, včetně těch v místech konání koncertů, se orchestr snaží kompenzovat většinu emisí CO2 vyprodukovaných při cestách.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.

Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s  Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.


Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.

Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.

Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša - dirigent

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.