open air
L

OK

Středa 11. září, 20.15

Ceny vstupenek

1990 – 490 Kč 

Spojeni Mahlerem – Open air koncert k oslavám Roku české hudby 2024

Gustav Mahler: Symfonie č. 7

Tento koncert je snahou o rekonstrukci premiéry Symfonie č. 7 Gustava Mahlera z roku 1908. Pravda, z budov a pavilonů postavených tehdy k Jubilejní výstavě již nezbylo skoro nic, přetrvala však síla hudby. V areálu pražského výstaviště se tehdy konala úspěšná premiéra, kterou pod taktovkou autora provedly spojené orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze. Právě jeho členové po poválečném odsunu z Československa položili v Bavorsku základy dnešních Bamberských symfoniků.

Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory představovala událost, která od května do října zaměstnala českou veřejnost i tehdejší média. Velkolepá akce ukazovala české země jako industriální srdce rakouské monarchie s důrazem na českou kulturu. Součástí výstavy přitom byla celá africká vesnice včetně původních obyvatel nebo klouzačka, o níž donekonečna žertovaly dobové humoristické časopisy. To vše je pryč. Spojení českého a německého orchestru pod taktovkou světoobčana Mahlera však dodnes připomíná, že Praha si může dělat reálné nároky na označení „srdce Evropy“. Dnešní Česká filharmonie, Bamberští symfonikové, dirigent Jakub Hrůša i Mahlerova Sedmá symfonie patří nejen na místo původní premiéry jako open air koncert. Díky historickým souvislostem je tento koncert stěžejním příspěvkem k Roku české hudby v jeho nejširších souvislostech, které se střetávají v kulturním centru uprostřed sjednocené Evropy.

Mahlerova 7. symfonie s L. BernsteinemPřehrát

Informace pro návštěvníky

Open air koncert se koná v areálu Výstaviště Praha v Holešovicích v prostoru před Průmyslovým palácem. Na místě bude přehledný plánek s navigací do jednotlivých sekcí a k dispozici bude všem návštěvníkům také pořadatelská služba festivalu. V případě příchodu diváka méně než 5 min před začátkem koncertu si pořadatel vyhrazuje právo na jeho usazení na nejbližší volné místo tak, aby nebyl narušen začátek či průběh koncertu. Podrobné informace o místě, dopravě, omezeních a pravidlech najdete v otázkách a odpovědích níže. Pokud máte jakékoliv další dotazy nebo požadavky, neváhejte nás kontaktovat na vstupenky@dvorakovapraha.cz.

Nejčastější dotazy

  • Usazení do (viz. FAQ): 20:00
  • Konec koncertu: 21:40

Interpreti

Česká filharmonie

Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. Jako 127letá byla v roce 2022 nominovaná časopisem Gramophone na titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 ve světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.


Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 je Rokem české hudby, připomínaným každých deset let a letos věnovaným především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomene sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby je „dvořákovský festival“, souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii.

V celé historii orchestru se prolínají dva důležité rysy: propagace českých skladatelů a víra v sílu hudby měnit životy. Již od 20. let 20. století byl Václav Talich (šéfdirigent 1919–1941) průkopníkem koncertů pro dělníky, mládež a dobrovolné organizace. Tato filozofie je živá i dnes.

Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin. Kromě každoroční edukační výměny s Královskou hudební akademií v Londýně uspořádala Česká filharmonie sedm benefičních koncertů, které byly živě přenášeny ve formátu 4K mezinárodnímu publiku a získaly finanční prostředky pro nemocnice, charitativní organizace a zdravotníky.

Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.

Rezidenčním umělcem letošní sezony je Sir András Schiff, jehož vystoupení zahrnují dvojrole klavíristy a dirigenta na festivalu Dvořákova Praha a s Komorním orchestrem České filharmonie v rámci koncertů Českého spolku pro komorní hudbu. Schiff dále zahraje jako sólista pod taktovkou Semjona Byčkova na abonentních koncertech v Praze a na turné ve Vídni, Hamburku a Mnichově. 

zdroj: Česká filharmonie

Česká filharmonie

Bamberger Symphoniker

Bamberští symfonikové jsou jediným světově proslulým orchestrem, který nesídlí v rušné metropoli. Téměř desetina místních obyvatel si předplácí některý z jeho pěti abonentních koncertních cyklů, v mnoha případech již desítky let. „Magnetický účinek“ orchestru se však projevuje především v zahraničí: orchestr vyváží do světa svůj charakteristicky temný, avšak zároveň i vřelý zvuk a hudební ozvěnu svého města již od roku 1946. S téměř 7 500 koncerty ve více než 500 městech a 63 zemích se stal kulturním vyslancem Bavorska i celého Německa. Na pozvání renomovaných koncertních sálů a festivalů těleso pravidelně koncertuje i v zámoří, například v USA, Jižní Americe, či v Japonsku a Číně. Bamberští symfonikové proto své poslání stručně charakterizují sloganem „Rozezníváme celý svět“.


Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německých dějin: roku 1946 se v Bamberku setkali bývalí členové pražské Německé filharmonie s dalšími kolegy, kteří museli v důsledku válečných a poválečných událostí rovněž opustit svou vlast. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 18. a 19. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Od roku 2004 nese orchestr čestný titul Bavorská státní filharmonie a jeho činnost je z podstatné části financována Svobodným státem Bavorsko.

Od roku 1946 stáli v čele orchestru postupně čtyři šéfdirigenti: Joseph Keilberth, James Loughran, Horst Stein a Jonathan Nott, a umělecký ředitel Eugen Jochum. Díky osobnosti Jakuba Hrůši, který od roku 2016 působí jako pátý šéfdirigent tělesa, byl více než 75 let po založení orchestru opět obnoven most mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a současností. Pravidelně vystupují také se svými čestnými dirigenty Herbertem Blomstedtem a Christophem Eschenbachem, stejně jako s dalšími předními dirigenty, jako jsou Manfred Honeck, Andris Nelsons a Lahav Shani.

K celosvětovému renomé Bamberských symfoniků nemalou měrou přispěly také nesčetné koncertní přenosy ve spolupráci s Bavorským rozhlasem, stejně jako rozsáhlá nahrávací činnost pro rozhlas, na gramofonové desky a CD. V roce 2019 orchestr prolomil nové hranice snímkem Smetanovy Mé vlasti s využitím technologie direct-to-disc, při němž je záznam pořízen přímo na nosič bez dodatečných digitálních úprav, čímž vzniká jedinečný zvukový obraz. Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie (2020, Accentus Music) byla na konci roku 2021 oceněna Výroční cenou německých gramofonových kritiků. Následovala souborná nahrávka všech tří verzí Čtvrté symfonie Antona Brucknera – tento dosud ojedinělý počin získal ocenění International Classical Music Award 2022. Následně orchestr obdržel také cenu ICMA 2023 za nahrávku První symfonie Hanse Rotta (2022; Deutsche Grammophon). V nedávné době Bamberští symfonikové dokončili cyklus čtyř dvojalb s Brahmsovými a Dvořákovými symfoniemi (2018–2022; TUDOR). Dvě z těchto CD získala v listopadu 2022 od časopisu BBC Music Magazine ocenění Nahrávka měsíce.

Při této vzájemné umělecké spolupráci je velký důraz kladen rovněž na dramaturgickou náplň koncertů, jak o tom svědčí ocenění německého svazu hudebních vydavatelů za nejlepší koncertní program z jara 2018. V roce 2020 orchestr obdržel Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2021 byla vydána audiokniha (Accentus Music), která prostřednictvím hudby vypravuje jedinečnou historii Bamberských symfoniků od Mozartových pražských pobytů až po současnost.

Počínaje rokem 2022 si Bamberští symfonikové stanovili cíl koncertovat a cestovat způsobem šetrnějším ke klimatu, např. používat dopravní prostředky poháněné alternativními zdroji energie. Při větších zájezdech do zahraničí se snaží optimalizovat cestovní trasy, stále častěji zůstávají v jedné zemi nebo v jednom městě delší dobu, např. za účelem rezidenčních vystoupení či realizace vzdělávacích projektů s místními interprety. Finanční podporou ekologických projektů, včetně těch v místech konání koncertů, se orchestr snaží kompenzovat většinu emisí CO2 vyprodukovaných při cestách.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.

Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s  Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.


Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.

Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.

Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Jakub Hrůša - dirigent

Výstaviště Praha

Výstaviště Praha, které se nachází na Praze 7, je historickým volnočasovým areálem. Tento areál vznikl oddělením části parku Královské obory během Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 k oslavě 100. výročí první Průmyslové výstavy z roku 1791. Právě zde byla poprvé v českých zemích použita architektura s montovanou železnou konstrukcí. Palác byl dokončen za deset měsíců v roce 1891, přestože bylo v té době výstaviště postiženo povodní a těžkými mrazy. Tato stavba je významnou uměleckou i technickou památkou a slouží k výstavám, festivalům a dalším kulturním a zábavním akcím. Od února 2022 probíhá v areálu rekonstrukce a dostavba budov.