Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
festivalová ouvertura
Sobota 2. září 2023, 11.30
Po stopách A. Dvořáka

Vstup volný - bez předchozí rezervace.

Program

Duchovní písně s harmonizací Jindřicha Geislera: Matko boží, neslýcháno po všem světa oboru, Teď již jest obětován, Věřím v Boha jediného, Tisíckrát pozdravujeme TebeAntonín Dvořák: Mše D dur, op. 86, B. 153, „Lužanská“, 3. Credo

Tradiční festivalová ouvertura Po stopách Antonína Dvořáka nás v letošním roce zavede do Olomouce. Hanácká metropole, proslulá svou bohatou historií a cennými uměleckými památkami, byla v průběhu let svědkem řady skladatelových návštěv. U zrodu Dvořákova vztahu k městu stál jeho přátelský vztah s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem. Ten byl zároveň i oddaným organizátorem místního hudebního života a dlouholetým předsedou zdejšího čilého hudebního spolku Žerotín. A právě díky Dvořákově spolupráci s Žerotínem se v Olomouci podařilo opakovaně zorganizovat koncerty, které ve své době patřily k vrcholným kulturním událostem města. V letech 1884–1898 zde skladatel za neobyčejného zájmu místních obyvatel celkem jedenáctkrát dirigoval vlastní skladby, převážně velká vokálně-instrumentální díla. Mimo jiné zde poprvé v českých zemích zaznělo Te Deum a odehrála se zde rovněž evropská kontinentální premiéra Requiem. Dvořákův vztah k Olomouci a jeho hudebnímu spolku Žerotín je rovněž dokumentován skutečností, že své nejrozsáhlejší duchovní dílo, oratorium Svatá Ludmila, spolku věnoval. 

  • Dress code: casual

Interpreti

Akademický sbor Žerotín

Akademický sbor Žerotín vznikl v roce 1880 v Olomouci a záhy po svém vzniku se stal jedním z nejdůležitějších organizátorů národního kulturního života na území Moravy. Pořádal koncerty, operní představení a spolupracoval s předními českými umělci (J. B. Foerster, E. Destinnová aj.), nejvýznamnější však byla spolupráce s A. Dvořákem, který několikrát osobně Žerotín řídil, svěřil mu první české provedení některých svých kantát a dedikoval mu kantátu Svatá Ludmila. Zásluhou činnosti Žerotína vznikla v Olomouci také hudební škola a symfonický orchestr ‒ dnešní Moravská filharmonie.


Repertoár zahrnuje tvorbu všech slohových období, stejně jako úpravy spirituálů, lidových i populárních písní. Od roku 1999 pracuje AS Žerotín při Moravské filharmonii Olomouc, na jejíž abonentních i mimořádných koncertech pravidelně účinkuje při provádění vokálně-instrumentálních děl (např. Mozart: Requiem, Salieri: Requiem, Rossini: Stabat Mater, Britten: St. Nicolas, Gershwin: Porgy and Bess, Orff: Carmina Burana, Dvořák: Stabat Mater, Stravinskij: Žalmová symfonie, Poulenc: Gloria ad.). Kromě mnoha koncertů v České republice vystupoval sbor např. v Belgii, Nizozemí, Německu, Španělsku, Slovensku, Řecku, Itálii nebo Chorvatsku. 

Pavel Koňárek

Pavel Koňárek je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v oboru dirigování sboru u Josefa Pančíka a v oboru dirigování orchestru u Jana Zbavitele. V Národním divadle Brno pracuje od roku 1997, nejprve jako asistent sbormistra, od roku 2000 jako sbormistr a v roce 2016 převzal po dlouholetém sbormistrovi Janáčkovy opery Josefu Pančíkovi funkci hlavního sbormistra opery. Se sborem Janáčkovy opery do současnosti nastudoval téměř padesát inscenací a podílel se na přípravě desítek dalších. S Národním divadlem Brno vystupoval nejen v mnoha evropských městech, ale i na turné po Japonsku, v Ománu, v Hongkongu nebo v Šanghaji.


Od roku 1995 je uměleckým vedoucím a sbormistrem Akademického sboru Žerotín při Moravské filharmonii Olomouc. Pod jeho vedením sbor absolvoval okolo tří set koncertů doma i v Evropě, pravidelně účinkuje na renomovaných tuzemských hudebních festivalech, natáčel pro S-W Rundfunk Baden-Baden, firmu Vienna Modern Masters nebo pro Český rozhlas a stal se laureátem několika sborových soutěží.

Pavel Koňárek také působí jako pedagog na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde vyučuje obor dirigování sboru a na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Je pravidelně zván jako lektor kurzů sborového zpěvu a jako sbormistr spolupracuje s Moravskou filharmonií Olomouc na realizaci nahrávek pro zahraniční partnery.

Karel Martínek

Karel Martínek se narodil a žije v Olomouci. Zde studoval nejprve matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, později na Filozofické fakultě obor muzikologie. V letech 2004–2009 studoval hru na varhany na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením prof. Kamily Klugarové a varhanní improvizaci u prof. Karla Pokory.


Již během studií na akademii se aktivně účastnil řady interpretačních kurzů vedených předními světovými varhaníky, jako např. Susan Landale, Martin Sander, Günther Kaunzinger, Julian Gembalski, Reitze Smits, Olivier Latry, Thomas Ospital ad. Zároveň se zúčastnil několika interpretačních a improvizačních soutěží (Pražské jaro, Schwäbisch Gmünd). V roce 2014 zahájil studium improvizace pod vedením Philippa Lefebvra, titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame v Paříži.

Karel Martínek se vedle interpretace širokého spektra varhanní literatury věnuje také improvizaci. Ve svém rodném městě začal uvádět tematické večery, inspirované biblickými texty a kombinující varhanní improvizace s mluveným slovem. Pohnutkou k vytvoření tohoto projektu bylo dílo Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce s texty Jana Amose Komenského. Později zahájil monumentální projekt Varhanní Bible, kdy od adventu 2012 zveřejňuje na internetu improvizace na všechny kapitoly Bible.

Varhanní improvizaci Martínek také vyučoval v letech 2007–2009 na Církevní konzervatoři Opava. V současnosti působí jako pedagog varhanní hry na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci a současně vyučuje v rámci doktorského studia varhanní hru a improvizaci na JAMU v Brně.

V letech 1994–2008 působil jako varhaník v olomoucké katedrále sv. Václava. Od roku 2010 do roku 2019 pak byl varhaníkem chrámu sv. Mořice v Olomouci, kde měl k dispozici slavný nástroj Michaela Englera. V současnosti opět působí v olomoucké katedrále sv. Václava, od října 2020 ve funkci ředitele kůru a varhaníka. V olomouckých chrámech se také podílí na organizaci Mezinárodního varhanního festivalu jako jeho umělecký ředitel a dramaturg.

Karel Martínek pravidelně spolupracuje s významnými moravskými hudebními tělesy, jako jsou Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Akademický sbor Žerotín, pěvecký sbor Campanella ad. Natočil několik CD pro česká a americká vydavtelství a hudebně se podílel na tvorbě některých dokumentárních filmů pro Univerzitu Palackého.

Vedle varhanní interpretace a improvizace se věnuje také kompozici. Kromě skladeb pro sólové varhany vytvořil několik skladeb pro klavír a díla pro sbor a orchestr, z nichž některé byly oceněny na skladatelských soutěžích.

Karel Martínek koncertuje doma i v zahraničí (Francie, Itálie, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, Nizozemí, Finsko, Švédsko, Ukrajina, Libanon). V rámci svých koncertních cest vystoupil ve významných evropských chrámech, jako např. katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Turíně, dóm sv. Štěpána ve Vídni ad.

kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Olomouc