Nacházíte se v archivu Přejít na aktuální program
Úterý 12. září 2023, 20.00
Dvořák Collection Komorní řada Pro budoucnost

Ceny vstupenek

490 – 390 Kč

Sedláčkovo kvarteto na Dvořákově Praze

Program

Karel Boleslav Jirák: Klavírní kvintet, op. 50Jan Ryant Dřízal: Lesní scény, klavírní kvintet (světová premiéra)Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 2 B dur, B. 17

Houslista a ředitel pražské konzervatoře Anton Bennewitz je patronem jednoho z ansámblů, které vystoupí v rámci letošní Komorní řady festivalu (bude to v sobotu 16. září). Zasloužil se ale také o záchranu Dvořákova Smyčcového kvartetu č. 2 B dur. Nebýt opisů partů nalezených v Bennewitzově pozůstalosti, dílo by bylo navždy ztraceno. Hledání a nalézání je ostatně podstatou kompozice, v níž ještě ani ne třicetiletý Dvořák zkoušel, co všechno lze na cestách hudebními styly zažít a která z nich bude jeho vlastní. Složil pro malé obsazení velkou skladbu, která se svou rozmáchlostí a pocitovou exponovaností blíží k Franzi Lisztovi či Richardu Wagnerovi.

Mladý skladatel jako by na cestě k osobitosti utvrzoval sám sebe, že dokáže napsat cokoliv a bude to dobré – navzdory tomu, že rukopis snad až unáhleně zničil. Dílo na festivalu provede Sedláčkovo kvarteto. Ještě předtím se k němu ale připojí klavírista Matouš Zukal, aby společně zahráli dva klavírní kvintety. Ten první pochází od Karla Boleslava Jiráka – talentovaného českého skladatele, který po druhé světové válce emigroval do USA. Druhý je dílem současného autora Jana Ryanta Dřízala kombinujícího promyšlenost s posluchačskou vstřícností: jeho Lesní scény vznikly na základě tvůrčí objednávky Dvořákovy Prahy a na festivalu zazní ve světové premiéře.

  • Dress code: dark suit
  • Konec koncertu: 21:50

Interpreti

Sedláčkovo kvarteto

Sedláčkovo kvarteto vzniklo při Akademii múzických umění v Praze v roce 2007 a navazuje na tradici Sedláčkova kvarteta působícího v Plzni v letech 1974–1994. Tradice je spojena rodinou vazbou obou primáriů. Sobor se vyvíjel u významných českých i zahraničních pedagogů; u Jiřího Panochy během studia komorní hry na AMU v Praze, a dále pod vedením členů renomovaných kvartet během četných kurzů (Keller Quartett, Artis Quartett Wien, Tel Aviv Quartet či Alban Berg Quartett).


Soubor vystupoval na mnoha významných akcích v České republice i v zahraničí, mj. na festivalu v rámci ISA, na festivalu Mladá Praha, Sukovy Křečovice v rámci Pražského jara, Nekonvenční Žižkovský Podzim, na Beethovenově festivalu v Teplicích, na festivalu Nitrianská hudobná jeseň, na festivalu Pablo Casalse v Prades, a další.

Sedláčkovo kvarteto je nositelem Ceny Českého spolku pro komorní hudbu za rok 2016, je vítězem mezinárodní soutěže Karola Szymanowského v Katowicích (Polsko, 2014), vítězem Soutěže Bohuslava Martinů v Praze (2014), kde zároveň obdrželo Cenu za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů. Dále je nositelem 3. ceny z Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka 2015 v Brně a 3. ceny z Mezinárodní soutěže Johannese Brahmse (Rakousko, 2013).

Od sezóny 2015/2016 byl soubor zařazen na stipendijní Listinu Českého hudebního fondu.

Kvarteto podporuje vznik nových děl mladé generace českých autorů a stojí tak u četných premiér skladeb. Při interpretaci se zaměřuje především na tvorbu českých autorů, zvláště pak těch méně známých, ale tím spíš jedinečných a neoposlouchaných.

Ve spolupráci s Nadací Bohuslava Martinů vydalo Sedláčkovo kvarteto CD s kvartety českých autorů (K. Slavický, S. Hořínka, B. Martinů, J. Teml). Dále natočilo s hobojistou Lukášem Pavlíčkem CD s kvartety F. A. Míči, W. A. Mozarta a A. Dvořáka. Během roku 2017 natočilo pro Český rozhlas komplet smyčcových kvartetů V. J. Veita (1806–1864). V březnu 2019 vydalo vlastním nákladem, a jako první na světě, CD se třemi kvartety Rafaela Kubelíka (1914–1996). V sezóně 2019/2020 se soubor věnoval nastudování kompletu kvartetů Karla Boleslava Jiráka (1891–1972) a jejich natočení pro Český rozhlas.

V letech 2022–2024 se soubor podílí na kompletním provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka na festivalu Dvořákova Praha.

Sedláčkovo kvarteto

Matouš Zukal

Matouš Zukal (*1998) začal hrát na klavír v sedmi letech. Studoval na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy u Jitky Němcové a na Pražské konzervatoři ve třídě doc. Iva Kahánka. V současné době pokračuje ve studiu u téhož profesora na Akademii múzických umění v Praze.


V roce 2021 se stal laureátem mezinárodní soutěže Pražské jaro, kde získal 2. cenu a další zvláštní ocenění – cenu Nadace Gideona Kleina a cenu Českých center. Již během studií získal řadu významných ocenění v klavírních soutěžích (Virtuosi per musica di pianoforte, Broumovská klávesa). Třikrát se stal laureátem Mladého klavíru Pražské konzervatoře. V roce 2019 zvítězil v soutěži Nadace Bohuslava Martinů, kde také obdržel cenu pro nejlepšího účastníka, cenu za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů a cenu Zorky a Jaroslava Zichových.

V roce 2020 účinkoval na festivalu Dvořákova Praha, kde se podílel na provedení kompletního klavírního díla Antonína Dvořáka v rámci klavírního maratonu. V říjnu roku 2021 zahrál v pražském Rudolfinu na festivalu Mladá Praha Beethovenův čtvrtý klavírní koncert s Komorní filharmonií Pardubice.

Matouš je členem Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka, se kterou pravidelně vystupuje na koncertech a významných festivalech. V minulém roce se mj. zúčastnil spolu s dalšími členy akademie festivalu Styriarte Graz.

Již od dětství se aktivně účastní mistrovských kurzů a konzultuje u významných osobností jako Sir András Schiff, Lukáš Vondráček, Boris Giltburg, Francesco Piemontesi a další. V letech 2016, 2018 a 2019 absolvoval mistrovské kurzy v norském Bergenu pod vedením prof. Jiřího Hlinky, Leif Ove Andsnese a dalších významných pedagogů. V roce 2021 byl Matouš vybrán jako stipendista International Music Academy v Lichtenštejnsku do třídy prof. Milany Chernyavské.

Matouš Zukal - klavír

Anežský klášter

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Byl založen králem Václavem I. v letech 1233–34 z podnětu jeho sestry, přemyslovské princezny Anežky pro řád klarisek, který Anežka uvedla do Čech a jehož byla první představenou. Předchůdcem kláštera byl špitál. Klarisky vznikly původně jako odnož řádu sv. Františka z Assisi, klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi. Anežka byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Kromě tohoto kláštera klarisek, kde se stala abatyší, založila i jediný český církevní řád - špitální řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká byla svatořečena v r. 1989.